Poslanci se v úterý dopoledne mimořádně sejdou kvůli smlouvě mezi Českem a Polskem, která řeší dopady těžby v Dole Turów. Jednání svolalo opoziční hnutí ANO. Podle bývalého ministra životního prostředí Richrada Brabce (ANO) je dohoda slabá, důl se bude navíc ještě několik let přibližovat k českým hranicím. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) sdělil, že dohoda je úspěch, protože umožní poprvé monitorovat limity životního prostředí. Politici byli hosty pořadu Události, komentáře.
ANO dohodu mezi premiéry obou zemí kritizuje. Upozorňuje hlavně na pětiletou výpovědní lhůtu, která je prý příliš krátká. Například podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je smlouva nevýhodná a vláda nehájí zájmy Česka. Na základě smlouvy poslala Varšava 45 milionů eur a zavázala se mimo jiné, že nerozšíří rozsah těžby hnědouhelného dolu k českým hranicím.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že expremiér Andrej Babiš (ANO) ke škodě lidí v Česku nedokázal dohodu vyjednat, a Babiš naopak řekl, že Polsko čekalo na novou slabou vládu. Podle Brabce krátká výpovědní lhůta bourá to, co se podařilo dohodnout. Předchozí vláda podle něj dala současné do rukou silné karty, na straně Česka stál částečně i generální advokát Evropského soudního dvora. Podle Půty dal Česku ale za pravdu v méně než polovině bodů.
„My jsme měli Polsko u jednacího stolu jenom díky tomu, že oni platili pokutu 12 milionů korun denně,“ sdělil Brabec s tím, že dohodu v této podobě mohla Babišova vláda uzavřít už loni, ale odmítla ji. „Protože jsme byli přesvědčeni, že bychom ji vůbec neobhájili před veřejností,“ doplnil. Minulá vláda podle něj chtěla, aby výpovědní lhůta byla 15 let. Důl by měl těžit ještě 22 let. „Ten důl se bude minimálně pět let přibližovat k české hranici,“ říká exministr.
Podle Půty mělo Polsko postupně tvrdší požadavky
Půta sdělil, že smlouva je z 95 procent stejná jako smlouva, u které byl Brabec, vláda prý nikoho „neprodala“. Zmíněná výpovědní lhůta je podle něj výsledkem toho, že se dohodu nedařilo uzavřít a že Polsko mělo postupně tvrdší požadavky. „A i proto považuji uzavření dohody za úspěch, byť s tou drobnou výhradou, že těch pět a půl roku je možná větší kompromis, než na který to vypadalo třeba v září,“ míní.
Podle něj dohoda Česku umožní monitorovat parametry, podle kterých lze určit, zda dochází k porušování limitů životního prostředí. „Česká republika, a především lidé, kteří žijí v okolí dolu, budou mít vůbec poprvé v historii kontinuální výsledky měření všech limitů životního prostředí,“ říká. Pokud prý budou limity překročeny, tak Česko získá významný nástroj k dalšímu postupu.
