Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
Příjmy se podle návrhu meziročně zvyšují o 31,7 miliardy na téměř 2118 miliard. Výdaje mají vzrůst o 100,7 miliardy na téměř 2428 miliard korun.
Opoziční poslanci neuspěli se svými návrhy, aby výbor doporučil sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování a uvést ho do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Navržený rozpočet kritizuje Národní rozpočtová rada, podle níž je v rozporu se zmíněným zákonem. Ministerstvo financí to odmítá. Ministryně Alena Schillerová (ANO) označila rozpočet za realistický a pravdivý. Navržený schodek 310 miliard korun je podle ní maximem možného.
Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Deficit překračuje zákonný strop, tvrdí rozpočtová rada
Rozpočtová rada vydala v úterý vyjádření, podle něhož závazný limit deficitu státního rozpočtu na rok 2026 činí 246 miliard korun. Návrh tak podle ní překračuje tento zákonný strop o 64 miliard korun. „Tato suma představuje objem výdajů, pro které nemá vláda k dispozici ani příjmy, ani zákonem povolený schodek,“ uvádí rada. Ta již delší dobu polemizuje s právními názory ministerstva financí, podle něhož je současný navržený schodek možný.
Zároveň si uvědomuje, že příprava rozpočtu vznikla v bezprecedentní situaci. „Poprvé v dějinách samostatné České republiky byl rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky původní vládou navržený rozpočet vrácen k přepracování v okamžiku, kdy v mezičase proběhlé volby do sněmovny změnily její složení. Přicházející nová vládní většina tak vracela rozpočet k přepracování vládě, která většinu ztratila. Zároveň se vedla politická i výkladová diskuse o tom, zda má odcházející vláda po proběhlých volbách poslat původní návrh státního rozpočtu do sněmovny po volbách znovu, či nikoliv.“
Rada naopak pozitivně zhodnotila to, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 netrpí některými vadami, kterými trpěly rozpočty v minulých letech. Například odhad výnosu z emisních povolenek je podle ní realističtější, celkové příjmy státního rozpočtu byly řádně posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, nevykazují známky jakéhokoli záměrného zkreslení a neplánuje se mimorozpočtové krytí některých výdajů ve Státním fondu dopravní infrastruktury.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán zřízený podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnost. Činnost zahájila v roce 2018.
Pikora čeká, že prezident bude proti rozpočtu
Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) řekl, že názor NRR vnímá jako různé právní výklady a nemá důvod nevěřit právnímu výkladu ministerstva financí. Také on označil navržený schodek za maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl v narážce na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Řekl, že podle původního Stanjurova rozpočtu by hrozil schodek až 400 miliard.
Pikora po jednání výboru řekl novinářům, že nepochybuje o zdárném projednání rozpočtu ve sněmovně. Očekává však, že narazí u prezidenta, který rozpočty dostává k podpisu. „Co se týče pana prezidenta, tak vzhledem k tomu, že to je vůdce opozice, tak předpokládám, že se bude stavět proti rozpočtu,“ řekl.
Sněmovna se má prvním čtením zabývat ve středu. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Za priority rozpočtu označila vláda například zlevnění elektřiny, růst platů pro státní zaměstnance nebo úspory na provozu státu.
Předpokládaný růst ekonomiky a možná rizika
Navržený rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem dokonce o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.
Za rizika pokládá vláda hlavně geopolitické napětí spojené především s válkou na Ukrajině. „Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky,“ stojí v návrhu rozpočtu.
Opozice návrh rozpočtu podrobila kritice a opírala se také o stanovisko NRR. „Je velmi nešťastné, že vláda předkládá rozpočet, který není v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekl místopředseda výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Rozdávejte jenom v mezích zákona,“ doporučil vládě Benjamin Činčila (KDU-ČSL). Jan Jakob (TOP 09) chce navrhnout usnesení, kterým by sněmovna konstatovala, že rozpočet není v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti, a vrátila by ho vládě, aby schodek dala do souladu se zákonem.
Návrh kritizují i další opoziční strany. Podle poslankyně STAN Věry Kovářové je nepřijatelné mimo jiné snížení výdajů na obranu a na vnitřní bezpečnost. Piráti označili rozpočet za nezodpovědný, přihrává podle nich peníze jen vyvoleným. Vláda podle předsedy strany Zdeňka Hřiba neřeší mimo jiné dostupné bydlení, na které podle něj v rozpočtu chybí čtrnáct miliard korun.
