Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.

Rozpočtové příjmy v prvním měsíci roku dosáhly 181,4 miliardy, ve srovnání s loňským lednem se zvýšily o 12,1 procenta. Výdaje do konce ledna dosáhly 149 miliard, meziročně se snížily o 13,9 procenta.

K nárůstu příjmů přispěly vyšší výběr daní i větší příjmy z Evropské unie. Tuzemsko v lednu z Unie získalo 24,1 miliardy korun, meziročně o 13,3 miliardy víc. „Naše vláda si vzala evropské peníze jako svou prioritu. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že po skončení rozpočtového provizoria se saldo státního rozpočtu začne zhoršovat. „Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska,“ uvedl.

Vývoj výdajů ovlivnilo rozpočtové provizorium, které stanovuje měsíční limit ve výši jedné dvanáctiny celkových výdajů předchozího roku. V lednu se to podle ministerstva promítlo v běžných výdajích zejména dočasným tlumením financování školství a výzkumu, vývoje a inovací.

Omezení kvůli provizoriu

Z hlavních daňových titulů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní vybral 17,5 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Podle resortu se na vyšším inkasu projevuje růst mezd a platů. Na povinném pojistném stát získal 68,8 miliardy, meziročně o 5,8 procenta víc. Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o 3,9 procenta na 43,6 miliardy. Na spotřebních daních se vybralo 16,4 miliardy korun, proti loňskému lednu o 5,6 procenta víc.

Největší výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 82,5 miliardy korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z celkové částky tvořily 64,1 miliardy důchody, jejichž objem proti loňskému lednu vzrostl o 3,1 procenta.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o šest miliard na 8,3 miliardy korun. Z toho 4,4 miliardy byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že kapitálové výdaje jsou v lednu tradičně nízké kvůli realizaci investic převážně ve druhé polovině roku.

Tuzemsko letos začalo rok v rozpočtovém provizoriu, protože vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun od předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Vlastní návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard schválil Babišův kabinet před týdnem, konečné schválení sněmovnou se čeká v březnu. Loni skončil rozpočet schodkem 290,7 miliardy, který byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 4 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 15 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...