Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.

Rozpočtové příjmy v prvním měsíci roku dosáhly 181,4 miliardy, ve srovnání s loňským lednem se zvýšily o 12,1 procenta. Výdaje do konce ledna dosáhly 149 miliard, meziročně se snížily o 13,9 procenta.

K nárůstu příjmů přispěly vyšší výběr daní i větší příjmy z Evropské unie. Tuzemsko v lednu z Unie získalo 24,1 miliardy korun, meziročně o 13,3 miliardy víc. „Naše vláda si vzala evropské peníze jako svou prioritu. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá, že po skončení rozpočtového provizoria se saldo státního rozpočtu začne zhoršovat. „Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska,“ uvedl.

Vývoj výdajů ovlivnilo rozpočtové provizorium, které stanovuje měsíční limit ve výši jedné dvanáctiny celkových výdajů předchozího roku. V lednu se to podle ministerstva promítlo v běžných výdajích zejména dočasným tlumením financování školství a výzkumu, vývoje a inovací.

Omezení kvůli provizoriu

Z hlavních daňových titulů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní vybral 17,5 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Podle resortu se na vyšším inkasu projevuje růst mezd a platů. Na povinném pojistném stát získal 68,8 miliardy, meziročně o 5,8 procenta víc. Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o 3,9 procenta na 43,6 miliardy. Na spotřebních daních se vybralo 16,4 miliardy korun, proti loňskému lednu o 5,6 procenta víc.

Největší výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 82,5 miliardy korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z celkové částky tvořily 64,1 miliardy důchody, jejichž objem proti loňskému lednu vzrostl o 3,1 procenta.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o šest miliard na 8,3 miliardy korun. Z toho 4,4 miliardy byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že kapitálové výdaje jsou v lednu tradičně nízké kvůli realizaci investic převážně ve druhé polovině roku.

Tuzemsko letos začalo rok v rozpočtovém provizoriu, protože vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun od předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Vlastní návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard schválil Babišův kabinet před týdnem, konečné schválení sněmovnou se čeká v březnu. Loni skončil rozpočet schodkem 290,7 miliardy, který byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 13 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.