Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem tří set tisíc běženců, řekl ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl také, že chápe rozčarování nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Za hlavního viníka označil ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová oznámila, že hnutí podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii pro dlouhodobější řešení krize.
Fiala ve sněmovně: Válka na Ukrajině se dotkne nás všech, nesmíme se rozhádat
2 minuty
Události: Do Česka zatím přišlo kolem 300.000 ukrajinských uprchlíků, uvedl Fiala
Fiala zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla. Zároveň se ohradil proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. „Je to lež,“ prohlásil.
Vláda podle něho reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. „Opatření funguje, žádá stále více lidí,“ řekl premiér.
Zopakoval ale, že před lidmi nechce nic zastírat. „Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset obětovat část svého pohodlí,“ poznamenal Fiala. Lidé podle něho nesmějí podléhat dezinformacím, ruské propagandě a rozhádat se.
Migrační vlnu z Ukrajiny Česko podle Fialy zvládá. „Náš společný cíl je postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi,“ uvedl. Připomněl, že lidé z Ukrajiny nepřicházejí kvůli ekonomickým výhodám, ale proto, aby si zachránili život.
ANO podpoří prodloužení nouzového stavu kvůli ruské invazi na Ukrajinu
Poslanci opozičního hnutí ANO podle své předsedkyně Aleny Schillerové podpoří ohlášenou vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Budou ale chtít znát strategii vlády pro dlouhodobější řešení krize v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
„Budeme se chovat korektně, nebudeme kopat za každou cenu do vlády,“ slíbila bývalá vicepremiérka. Varovala s odvoláním na zkušenosti s pandemií covidu, že po první vlně pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům nastane fáze vystřízlivění.
Vláda by měla podle Schillerové řešit například zvýšené náklady na energie nejen u domácností, kde našli útočiště ukrajinští uprchlíci. Měla by také zjistit kvalifikaci ukrajinských uprchlíků, aby nemuseli vykonávat podřadné práce a mohla být snadněji uznávána jejich kvalifikace. Chtěla by rovněž detailněji prověřit zdravotní stav uprchlíků.
Místopředseda sněmovny a někdejší ministr Karel Havlíček (ANO) zase uvedl, že pětina domácností se bude potýkat s chudobou. „Vláda podcenila nákladovou inflaci, uvěřila svým marketingovým tvrzením,“ prohlásil. Vládní protiinflační opatření zasáhnou pozitivně pouze pět procent domácností. Postěžoval si, že vládní koalice odmítla návrhy ANO. Podpořil návrh Pirátů na příspěvek až 500 korun na domácnost.
Sněmovna podpořila návrh zákona o platformách typu YouTube
Sněmovna při úterní schůzi v úvodním kole podpořila návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Má zajistit lepší ochranu dětí před nevhodným obsahem či obecně ochranu veřejnosti před projevy násilí a nenávisti.
Předloha zavádí do českého právního řádu evropskou směrnici, podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) v minimalistickém rozsahu. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí. Nyní jej posoudí volební výbor, jenž má na starosti média.
Jednou z nejznámějších platforem pro sdílení videonahrávek je YouTube. Na takové služby se dosud nevztahuje téměř žádná právní regulace. Začlenění směrnice má v Česku zpoždění, členské státy tak měly učinit nejpozději loni v září.
Předloha vymezuje služby platformy pro sdílení videonahrávek, určuje, kdo je poskytovatelem takové služby, a stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek bude muset oznámit její provozování Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Poskytovatel má nést redakční odpovědnost za obsah pořadů a videonahrávek, které sám nabízí veřejnosti.
Záměrem právní úpravy je zejména zavést pravidla, která by příjemce sdílených videonahrávek chránila před nenávistnými a násilnými projevy a před podněcováním k terorismu, děti pak před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit stávající ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení.
Sněmovna odmítla hlasy koalice řešit případ europoslance Polčáka
V úvodní debatě o programu schůze se poslanci věnovali také kauze europoslance Stanislava Polčáka. Opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD kritizovali Polčáka ohledně požadavku 7,75milionové odměny za právní pomoc v kauze Vrbětice. Navrhli, aby se případem sněmovna zabývala, ta ale požadavek odmítla.
Ministr školství a místopředseda STAN Petr Gazdík jménem poslaneckého klubu Starostů uvedl, že Polčák se své odměny v pondělí vzdal, což bylo „správné a jediné možné“.
Poslanecká sněmovna má na řádné schůzi dále projednat daňové úlevy při pomoci Ukrajině po ruské vojenské invazi. Dolní komora bude také schvalovat vyslání až 650 vojáků na Slovensko, z nichž bude většina působit v mnohonárodní jednotce NATO pod českým velením.
Navržená daňová novela by zavedla možnost odpočtu darů poskytnutých přímo Ukrajině nebo ukrajinským neziskovým organizacím. Možnost odečtu od základu daně by nově měli i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů v Česku tvoří aspoň devadesát procent zdanitelných příjmů.
V současnosti je ze zákona možné si z daní odečíst jen finanční dary českým pořadatelům sbírek na veřejně prospěšné účely. Vláda navrhla, aby sněmovna předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole.
Mise českých vojáků na Slovensku
Poslanci budou schvalovat vyslání českých vojáků na Slovensko s cílem posílení obrany východního křídla Severoatlantické aliance v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Senát už návrh schválil. Menší část vojáků má na Slovensku pomáhat se zvládáním migrační vlny z Ukrajiny.
Mise má trvat do poloviny příštího roku a stát zhruba 540 milionů korun. Část českých vojáků, kteří mají posílit východní křídlo NATO na Slovensku, by do země mohla odjet už na konci března nebo v průběhu dubna. V pořadu Interview ČT24 to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Příslušný návrh podle ní bude sněmovna definitivně schvalovat ve čtvrtek.
Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD už dříve uvedli, že ho podpoří. Na Slovensku by v rámci jednotek NATO mohlo působit až 650 českých vojáků. Zůstat by tam mohli až do poloviny příštího roku.
Návrh na zrušení EET a kandidát do vedení NKÚ
Kromě zákonů v souvislosti s válkou na Ukrajině budou poslanci schvalovat řadu dalších předloh. Řešit tak budou třeba vládní návrh na zrušení elektronické evidence tržeb ke konci roku.
Zákonodárci mají schvalovat také novelu o snížení plateb státu za děti, studenty, seniory nebo nezaměstnané do veřejného zdravotního pojištění. V návrhu programu schůze je i volba kandidáta ke jmenování do čela Nejvyššího kontrolního úřadu a volby členů rad České televize a Českého rozhlasu.
