Unie vytvoří síly rychlé reakce. Budou mít až pět tisíc vojáků

Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pět tisíc vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.

Ministři se také shodli na vyčlenění dalších pěti set milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro nečlenskou zemi.

Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok. „Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Unijní země přitom před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část zemí východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Pod vlivem agresivní ruské politiky však země vytvoření společné brigády podpořily. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí řekla, že její země je připravena postavit základ této jednotky.

Borrell: To, co se děje v Mariupolu, je válečný zločin

„Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl Borrell krátce před jednáním ministrů zahraničí členských zemí. Možné ruské válečné zločiny či zločiny proti lidskosti již začal přímo na Ukrajině vyšetřovat Mezinárodní trestní soud.

Ministři zahraničí také jednali o pátém balíku protiruských sankcí, který by podle Borrella měl zahrnovat i energetický sektor. Postoje členských zemí jsou však vzhledem k jejich energetické závislosti na Rusku méně jednotné než v předchozích případech. Diplomaté se proto na sankčním balíčku zatím neshodli, a bude se tak znovu projednávat na čtvrtečním summitu EU.

Litevský ministr Gabrielius Landsbergis v pondělí prohlásil, že EU by se měla shodnout na zákazu dovozu ruské ropy. „Tohle je naše válka. A jestli ji prohrajeme, bude to na nás,“ apeloval Landsbergis. Jeho země patří spolu s dalšími pobaltskými státy či s Polskem k zastáncům nejtvrdších protiruských kroků, mezi něž patří úplné odstřižení od ruského plynu či ropy.

Německo, Maďarsko či Itálie o zastavení dovozu plynu mluvit odmítají. Podle některých diplomatů by se sedmadvacítka spíše mohla shodnout na zákazu dovozu ropy. Landsbergis také poznamenal, že by to pro EU nebyl tak velký zásah jako u plynu a přitom by připravil režim ruského prezidenta Vladimira Putina o významné zdroje.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) prohlásil, že Praha podporuje zpřísnění sankcí včetně odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. „Sankce nejsou o svržení Putina nebo o tom, abychom zabavili jeho oligarchům a gaunerům jachty. Mají také podkopat ruskou schopnost vést válku.“ K možnosti sankcí v otázce dovozu ropy či plynu se nevyjádřil, stejně jako šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Nesponzorujte ruskou válečnou mašinerii, žádá Zelenskyj Němce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém zveřejněném videoposelství vyzval občany Německa, aby ukončili veškeré hospodářské vztahy s Ruskem a připravili tak Moskvu o prostředky na pokračování války s Ukrajinou, upozornila agentura Interfax-Ukrajina.

„Nebuďte sponzory mašinérie této země, ani jedno euro okupantům, zavřete jim všechny přístavy, nedodávejte zboží, odmítněte ruské energetické zdroje,“ žádá Zelenskyj. „Němci! Máte sílu, Evropa má moc silnější než jakékoliv rakety, mocnější než tanky. Bez obchodu s vašimi bankami a společnostmi nebude mít Rusko na tuto válku peníze,“ dodal.

Pokud se Evropská unie rozhodne uvalit embargo na dodávky ruské ropy, vážně to ovlivní celosvětový trh s ropou, řekl novinářům v Moskvě mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Velmi vážně by (takové rozhodnutí) ovlivnilo k horšímu energetickou rovnováhu na evropském kontinentu,“ uvedl podle agentury TASS kremelský mluvčí. Američané by na tom podle něj byli lépe než Evropané. 

Biden navštíví Varšavu kvůli humanitární krizi

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Polsko. Bude tam jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Biden má na programu setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

Na polském území jsou tisíce amerických vojáků. Do země kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.

Do Varšavy se Biden přesune po čtvrteční návštěvě Bruselu, kde se zúčastní mimořádného summitu, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit i o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.

O případné Bidenově návštěvě Kyjeva během jeho cesty do Evropy se neuvažuje. Stanici CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Uvedla také, Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. Jasně ale neřekla, zda USA podpoří samotné vytvoření mírové mise NATO.

Také představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou a dal tak Kyjevu najevo podporu.

V pondělí Bidena také čeká konferenční hovor, kterého se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Schloz, italský premiér Mario Draghi a jeho britský protějšek Boris Johnson.

Peking: Zprávy o čínské pomoci Rusku jsou dezinformace

Ukrajina, Spojené státy a Británie se obávají, že Rusku pomůže vojensky nebo při obcházení sankcí, které na Moskvu uvalily západní státy, Peking. Biden v pátek varoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga před důsledky, které by pro Čínu měly takové kroky.

Čínský velvyslanec v USA Čchin Kang označil zprávy, že se země chystá poskytovat zbraně a munici Rusku, za dezinformace. V rozhovoru s americkou stanicí CBS také sdělil, že Peking udělá maximum, aby napomohl zmírnění krize. Prohlásil, že Čína naopak posílá humanitární pomoc lidem zasaženým konfliktem.

Velvyslanec také uvedl, že vztahy Ruska a Číny se budovaly po mnoho let a fungují na principu vzájemné důvěry a že pouhé odsouzení ruské invaze na Ukrajinu podle něj ničemu neprospěje. Doplnil, že země udržují dál běžné obchodní styky.

Rusko zastavilo mírová jednání s Japonskem

Moskva také nehodlá pokračovat v mírových rozhovorech s Tokiem kvůli sankcím, které vůči němu východoasijská země v souvislosti s invazí na Ukrajinu zavedla. Prohlásilo to ruské ministerstvo zahraničí.

Rusko a Japonsko už desítky let jednají s cílem uzavřít mírovou smlouvu po druhé světové válce. Hlavní překážkou zůstávají neshody ohledně jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvků Habomaj.

Kromě ukončení mírových rozhovorů nebudou japonští občané moci bez víza na ostrovy cestovat. Moskva také rozhodla o ukončení společných hospodářských aktivit v tomto regionu.

Sovětští vojáci souostroví po kapitulaci Japonska na sklonku druhé světové války obsadili a připojilo ho k SSSR. Japonsko si ale jižní část – kterou nazývá Severní území – stále nárokuje. Moskva zase trvá na tom, že jde o nedílnou součást Ruské federace.

Janša: Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení

Slovinsko brzy vrátí zpět do Kyjeva svého diplomatického zástupce a jeho tým. Na Twitteru to oznámil slovinský premiér Janez Janša. Všichni diplomaté, kteří se do ukrajinské metropole vrátí, budou dobrovolníci. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní rozhlasovou stanici NPR pak řekl, že velvyslanectví znovu v Kyjevě otevře už tento týden. Podle Janši Slovinsko také usiluje o to, aby svého zástupce do Kyjeva vyslala i Evropská unie či další unijní země.

„Ukrajina potřebuje přímou diplomatickou podporu, aby co nejdříve skončila agrese a přišel mír,“ napsal Janša na Twitteru. Slovinský velvyslanec v Kyjevě Tomaž Mencin a jeho personál se po útoku Ruska na Ukrajinu z Kyjeva stáhli podobně jako diplomaté řady dalších zemí a velvyslanectví je v současnosti neobsazené. 

Janša dodal, že návrat diplomatického zástupce EU byl prvním návrhem po návratu trojice premiérů, která minulý týden navštívila Kyjev; kromě Janši to byli polský a český premiér Mateusz Morawiecki a Petr Fiala. V Kyjevě se v současné době nacházejí velvyslanci Polska, Turecka a Vatikánu, dodal Janša, kterého citoval slovinský tisk.

Nový Zéland poskytne peníze i vybavení

Nový Zéland v pondělí oznámil, že Ukrajině poskytne pět milionů novozélandských dolarů (asi 77,6 milionu korun) finanční pomoci a přebytky vojenského taktického vybavení, jako je výstroj či neprůstřelné vesty.

Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že peníze budou primárně směrovány do nadačního fondu NATO, který poskytuje palivo, potravinové dávky, komunikační vybavení a balíčky první pomoci na podporu Ukrajiny. „To, co se děje na Ukrajině, pokládáme za vážné narušení řádu založeného na mezinárodních pravidlech. To má dopad na nás na všechny, a proto jsme přijali tato mimořádná opatření,“ řekla.

Wellington také uvalil sankce na Rusko a zřídil speciální víza pro Ukrajince s vazbami na Nový Zéland.

Kreml: O setkání Putina se Zelenským je předčasné hovořit

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nijak významně nepokročily, uvedl podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ten zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku návrhy, které jsou pro Moskvu nepřijatelné. Ukrajinští představitelé dříve uvedli, že jsou ochotni vyjednávat, ale nebudou přistupovat na ruská ultimáta.

Kremelský mluvčí dal najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Zelenskyj už dříve uvedl, že je připravený se svým ruským protějškem jednat.

V uplynulých dnech přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály, pohledy na stav jednání se však různí a například šéfka britské diplomacie Liz Trussová v sobotu obvinila Moskvu, že rozhovory nebere vážně.