Pandemie ve světě: Rakousko po rekordních přírůstcích zakazuje vstup turistům. Od února bude platit povinné očkování

Rakousko ve čtvrtek zaznamenalo přes patnáct tisíc nových nákaz koronavirovou infekcí, což je nejvíce od začátku pandemie. Na vzestupu je také sedmidenní incidence, která nyní dosahuje 971 nemocných na sto tisíc obyvatel. Nejhorší situace panuje v Horním Rakousku a Salcbursku.

Rakouská vláda proto od pondělí zavede plošnou uzávěru a od 1. února bude platit povinné očkování pro všechny obyvatele země. Po jednání s hejtmany spolkových zemí to v pátek oznámil kancléř Alexander Schallenberg. Opatření se bude týkat i naočkovaných proti covidu-19, dosud v zemi platila omezení jen pro nenaočkované. Lockdown bude trvat nejméně deset dní, maximálně pak dvacet.

Lidé budou moci vycházet ven jen kvůli nákupu nezbytného zboží, při cestách do práce nebo kvůli cvičení. Zavřeno bude mít většina obchodů a také všechny restaurace, ruší se veškeré kulturní akce a školy přejdou na on-line výuku.

Po dobu plošné koronavirové uzávěry země zakáže vstup za účelem turistiky. Informoval o tom v pátek oficiální portál cestovního ruchu. V důsledku plošné uzávěry budou muset přerušit provoz mimo jiné hotely a veškerá volnočasová zařízení, včetně lyžařských rezortů. Řada z nich zatím sezónu nezahájila, některé však již spustily lanovky na ledovcích či ve výše položených oblastech. Ty však nyní budou muset také dočasně zavřít. Kvůli plošné uzávěře Rakouska do něj nebude podle Asociace cestovních kanceláří moci vyjet zhruba 3500 českých lyžařů. Cestovní kanceláře nabízí změnu termínu či země.

Od pondělí přestane Rakousko při vstupu do země uznávat antigenní koronavirové testy. Napříště budou nutné PCR testy starší ne více než 72 hodin. Skončí také výjimka pro pendlery, jimž test platil sedm dnů.

Detaily nařízení o povinném očkování oznámí vláda v příštích týdnech. Známé je zatím jen to, že za jeho porušení bude občanům hrozit pokuta.

Rakousko je první zemí EU, která kvůli nově rostoucímu počtu nákaz omezuje volný pohyb osob a zavádí povinnou imunizaci všech obyvatel. Podle Schallenberga je potřeba v současné chvíli čelit skutečnosti. „Navzdory měsícům přesvědčování se nám nepodařilo přimět dostatek lidí k vakcinaci,“ řekl kancléř.

V Rakousku je nyní plně naočkováno asi šestašedesát procent obyvatel, což je jedno z nejnižších čísel v západní Evropě. „Trvale navýšit počty naočkovaných je jediným prostředkem, jak vyjít z tohoto začarovaného kruhu,“ poznamenal šéf rakouské vlády a dodal, že nechce pátou vlnu. Opatření označil za velmi bolestivá.

Německo nepustí neočkované bez testu do veřejné dopravy

Německo za posledních čtyřiadvacet hodin zaznamenalo 52 970 nově potvrzených případů koronavirové nákazy a 201 s ní spojených úmrtí. Přesně před týdnem země hlásila 48 640 nově nakažených a 191 úmrtí. Nadále stoupá sedmidenní incidence, která je nyní 340,7 nakažených na sto tisíc obyvatel, před týdnem to bylo 263,7.

Neočkovaní v Německu nově nebudou smět bez negativního testu na koronavirus do autobusů, vlaků, trajektů, některých leteckých spojů či do zaměstnání, kde nelze vyloučit kontakt s ostatními. Neočkovaní zaměstnanci budou muset denně podstupovat rychlotest, nebo každých osmačtyřicet hodin PCR test.

Do pečovatelských domovů bude nehledě na očkování vstup podmíněn platným testem. Důvodem je snaha ochránit rizikové skupiny obyvatel, protože i očkovaní mohou infekci přenášet.

Novelu zákona o potírání infekčních chorob v pátek schválila Spolková rada, která zastupuje německé spolkové země. Rada novelu prosadila i přes původní kritiku některých konzervativních spolkových zemí. V zákoně se počítá i s povinným očkováním pro některé profese.

Novelu budoucí vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) připravila kvůli tomu, že k 25. listopadu přestane platit celostátní epidemický stav.

Nouzový stav poskytoval dosluhující vládě kancléřky Angely Merkelové značné pravomoci na úkor parlamentu, nově bude mít Spolkový sněm v boji s pandemií opět hlavní slovo. 

Opatření v Sasku zasáhnou i očkované

Aktuální sedmidenní průměr nově nakažených na sto tisíc obyvatel činí v Sasku 761,4, což je zhruba dvojnásobek oproti celoněmeckým hodnotám. Spolková země sousedící s Českem má nejnižší proočkovanost v rámci Německa. Plně vakcinováno je 57,6 procenta populace.

Saská vláda proto v pátek rozhodla o zavedení výrazných karanténních omezení po dobu tří týdnů. Od pondělí se v regionu zavřou kluby, bary a kulturní zařízení. Do obchodů a restaurací se neočkovaní nedostanou. Sasko zároveň ruší vánoční trhy a v nejpostiženějších oblastech zavádí zákazy nočního vycházení pro neočkované. Omezení platí zatím do 12. prosince. 

Školy budou otevřené, ujistil premiér Michael Kretschmer. Chystaná omezení neoznačil za lockdown či uzávěru, ale přirovnal je ke covidovému vlnolamu.

Bavorsko zpřísňuje karanténu, v některých regione bude i uzávěra

Bavorsko kvůli rychlému šíření nákazy koronavirem uzavře na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy se opět konat nebudou. V pátek to oznámil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého v nejpostiženějších regionech musí zavřít hotely, restaurace a také kulturní i volnočasové instituce. Nová opatření, na kterých se zemská vláda dohodla, Söder v úterý představí v zemském sněmu, který je formálně schválí. 

„Musíme jednat a musíme zakročit hned,“ řekl Söder na tiskové konferenci po jednání vlády. Za hlavní problém nynější dramatické epidemické situace označil nízkou míru proočkovanosti, neochotu přispět ke kolektivní imunitě a nesolidární chování části společnosti. „Očkovaní se nyní mohou oprávněně zlobit,“ uvedl. Zopakoval také, že podporuje všeobecné povinné očkování proti covidu-19, které ale dosud Německo nezavedlo ani pro vybrané profese.

Společně s trhy se nebudou v Bavorsku konat ani žádné další hromadné akce. Vstup na kulturní a sportovní události bude omezen jen na 25 procent návštěvnické kapacity, vstup bude podmíněn očkováním, případně dokladem o překonání nemoci, a ještě dodatečným testem. Neočkovaným bude přístup odmítnut.

V regionech, kde je v sedmidenním průměru na sto tisíc obyvatel více než tisíc nově nakažených, budou platit ještě přísnější podmínky. „Všechno zde musí zavřít,“ řekl Söder, Týkat se to bude gastronomických provozů, hotelů, sportu, kultury i služeb, jako jsou kadeřnictví. Aktuálně se to týká osmi bavorských okresů včetně okresu Freyung-Grafenau u hranic s Českem.

Výjimka z uzávěry bude platit pro školy a školky, kde se děti ale podle Södera budou častěji testovat. Nyní si školáci dělají testy nejméně dvakrát týdně. Otevřené zůstanou také obchody, které v nejpostiženějších okresech musí omezit počty zákazníků na jednoho na 20 čtverečních metrů.

Epidemie se stále zhoršuje i na Slovensku

Ve slovenských nemocnicích ve čtvrtek na 2945 stoupl počet pacientů s onemocněním covid-19, informovalo o tom v pátek národní centrum zdravotnických informací. Vytížení covidových lůžek se blíží k hranici tří tisíc hospitalizovaných, kterou ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský dříve označil za kritickou v souvislosti se zajištěním zdravotní péče. Ve čtvrtek laboratorní testy v pětimilionové zemi odhalily dalších 7418 infikovaných, což je třetí nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie covidu-19.

Premiér Eduard Heger, jehož vláda ve čtvrtek rozhodla o zpřísnění omezení zejména pro neočkované obyvatele, uvedl, že nemocnice mají plně využité umělé plicní ventilace. Podporu těchto přístrojů, kterou potřebují zejména covidoví pacienti ve vážném stavu, potřebovalo 256 hospitalizovaných.

Slovensko sice dříve nakoupilo potřebnou techniku, zdravotnická zařízení se už ale před koronavirovou krizí potýkala s nedostatkem lékařů a dalšího zdravotnického personálu.

Nová opatření napadá Fico

Sdružení velkých zaměstnavatelů Klub 500 s ohledem na přibližně poloviční naočkovanost lidí proti covidu-19 označil za nereálné, aby velké firmy s nepřetržitým provozem testovaly zaměstnance. Vláda rozhodla, že zaměstnavatelé budou muset vyžadovat od pracovníků potvrzení o očkování proti covidu-19, o prodělání tohoto onemocnění nebo o testu na koronavirus, případně mu umožnit absolvovat bezplatný test. Pokud tak zaměstnanec neučiní, dostane neplacené volno.

Nové vyhlášky úřadu hlavního hygienika ohledně omezení pro neočkované a o podmínkách konání hromadných akcí zpochybnil šéf opozičních sociálních demokratů a expremiér Robert Fico. Podle něj porušují základní práva a v jejich důsledkem je protiústavní segregace. Strana se chce obrátit na ústavní soud s podnětem, aby vyhlášky prozkoumal.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví v materiálu k novému protiepidemickému systému, na jehož základě země s cílem ulevit přetíženým nemocnicím zpřísnila karanténní omezení, uvedlo, že v případě překročení hranice 3200 hospitalizovaných pacientů s covidem-19 bude země na prahu humanitární katastrofy. Během dřívější silné druhé vlny koronavirové nákazy bylo v nemocnicích přes 3800 covidových pacientů; v zemi tehdy pomáhali zdravotníci ze zahraničí a několik covidových pacientů ve vážném stavu ze Slovenska převzalo k další léčbě Německo a Polsko.

Zhruba osm z deseti pacientů s covidem-19 v nemocnicích tvoří lidé, kteří nebyli plně naočkovaní. Země ve vakcinaci výrazněji zaostává za průměrem EU, byť zájem Slováků o očkování v posledním období stoupl. 

Maďarsko hlásí nejvyšší počet nakažených od začátku pandemie

Maďarsko v pátek oznámilo 11 289 nově odhalených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie, uvedla agentura Reuters. Úřady za stejné období zaznamenaly rovněž 135 úmrtí v souvislosti s covidem-19. V nemocnicích je nyní 6122 pacientů s covidem-19, včetně 613 lidí, kteří potřebují plicní ventilaci, uvádí agentura MTI.

Vedení země ve čtvrtek oznámilo zpřísnění opatření proti šíření koronaviru. Ve většině vnitřních prostor bude podle vedoucího kanceláře premiéra Viktora Orbána povinné zakrytí dýchacích cest. Pro zdravotníky pak bude povinná třetí, posilovací dávka vakcíny proti covidu-19. Očkování proti této nemoci je pro maďarské zdravotníky povinné od poloviny srpna.

Tato opatření nejsou zdaleka tak přísná, jak požadovala ve středu maďarská lékařská komora, poznamenala agentura Reuters. Stavovská organizace vyzvala k nošení roušek ve vnitřních prostorách, zákazu akcí s velkým počtem účastníků i k tomu, aby do kin, restaurací a divadel mohli jen lidé s dokladem o očkování nebo prodělaném covidu-19.

Maďarsko letos nakoupilo i ruské a čínské vakcíny, které zatím neschválily úřady Evropské unie. Podle agentury Reuters země zaostává v proočkovanosti populace za průměrem EU. Zdravotníci dosud očkovali proti covidu-19 přes šest milionů Maďarů, přičemž zhruba 5,78 milionu je vakcinováno plně, poznamenala agentura MTI.

Čísla stoupají i ve Francii a v Nizozemsku

Francouzský zdravotnický úřad HAS v pátek doporučil podat třetí posilující dávku vakcíny proti nemoci covid-19 všem osobám nad 40 let. Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom dosud hovořil o hranici 50 let, píše Le Monde. Rozšířením skupiny, která se bude opětovně očkovat, se Francie snaží zabránit dalšímu šíření nemoci. 

Od 15. prosince je ve Francii posilující dávka vakcíny povinná pro platnost covidového pasu, který jeho držitele opravňuje například ke vstupu do restaurací, divadel nebo velkých obchodních center. Dosud se s dávkou počítalo pro rizikové pacienty a všechny nad 65 let. Lidé nad 50 let mohou dostat posilující dávku od 1. prosince. Termín pro lidi nad 40 let musí ještě HAS určit, píše Le Monde.

Počty případů nákazy ve Francii každý týden stoupají o 40 až 50 procent. Incidenční číslo je nad hranicí 100 nakažených na sto tisíc obyvatel, uvádí AFP.

V Nizozemsku za poslední den zdravotníci zachytili 21 099 nových případů nákazy virem SARS-CoV-2, rekordní údaje převyšující 19 tisíc má tato země se 17 miliony obyvatel už od pondělí. Do nemocnic se za poslední den dostalo 317 nakažených, z toho 49 bylo rovnou umístěno na jednotky intenzívní péče, píše list NL Times.

Kvůli rostoucímu tlaku na nemocnice nizozemská vláda plošně zakázala novoroční ohňostroje. Jedním z důvodů jsou velké skupiny lidí, které se při jejich pozorování setkávají a mohou se tak nakazit, druhým důvodem jsou častá zranění při odpalování zábavní pyrotechniky. 

Nizozemská vláda minulý týden přikročila ke zpřísnění opatření, které označila za „částečnou uzávěru“. Platí omezení soukromých návštěv v domácnostech, zkrátila se otevírací doba obchodů a restaurací, sportovní utkání jsou bez diváků. Zaměstnavatelé mají v co nejvyšší míře umožnit práci z domova.

Rusko zaznamenalo třetí den v řadě rekordní počet úmrtí

V Rusku zaznamenali hygienici třetí den v řadě rekordní přírůstek úmrtí spojených s nemocí covid-19. Vládní krizový štáb v pátek oznámil, že ve čtvrtek zemřelo 1254 pacientů. Ve středu zemřelo 1251 lidí a v úterý 1247. Nakažených koronavirem SARS-CoV-2, který chorobu vyvolává, přibylo 37 156.

Od začátku pandemie krizový štáb eviduje 261 589 úmrtí. Statistický úřad Rosstat však uvádí až 460 tisíc obětí, protože započítává i případy, kdy je koronavirus prokázán až po smrti. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů lidí, nakazilo 9,26 milionu lidí.

Rusko se s výrazně zhoršenou epidemickou situací potýká od září. Úřady proto zpřísnily protikoronavirová opatření. Prezident Vladimir Putin schválil na první listopadový týden celostátní mimořádné pracovní volno. Nejvíce postižené ruské regiony ale volno prodloužily.

Pilulka od společnosti Merck i v Evropě

Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.

Oba léky podle publikovaných výsledků klinických studií za určitého scénáře výrazně snižují riziko hospitalizace a úmrtí po nákaze virem SARS-CoV-2. V případě léku paxlovid od Pfizeru by se mohlo jednat o skoro devadesáti procentní pokles při léčbě neočkovaných pacientů s rizikovými faktory. Molnupiravir, jehož používání už schválila Británie, zase podle výrobce při brzkém podání po nákaze snižuje hrozbu vážných komplikací na polovinu.

„Lék, který aktuálně není v Evropské unii schválený, může být používán k léčbě dospělých lidí s covidem-19, kteří nepotřebují kyslíkovou terapii a kteří se potýkají se zvýšeným rizikem nástupu těžkého průběhu,“ citovala z prohlášení EMA agentura AFP.

Podle agentury Reuters unijní regulátor doporučil zahajovat léčbu molnupiravirem do pěti dní od prvních příznaků covidu-19. Pilulky by prý pacienti měli brát dvakrát denně po dobu pěti dní. Tato doporučení pomohou členským státům EU s případným rozhodováním o brzkém nasazení léku před udělením širšího povolení, dodává Reuters.

Zahájení posudkového řízení u druhé covidové pilulky oznámila EMA tři dny poté, co společnost Pfizer požádala o schválení v nouzovém režimu ve Spojených státech. „Předběžné výsledky naznačují, že paxlovid snížil riziko hospitalizace nebo úmrtí ve srovnání s placebem, když byl podán v rozmezí tří až pěti dní od nástupu symptomů. Toto aktuální hodnocení přinese doporučení pro celou EU v co nejkratším časovém rámci, tak aby mohla být aplikována národními úřady,“ uvedla agentura EMA.

Posilovací dávka očkování pro všechny dospělé v USA

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pátek schválil možnost posilovacích dávek vakcín od firem Pfizer/BioNTech a Moderna pro všechny dospělé Američany. Milionům obyvatel USA se tím otevírá možnost doočkování. Dosud byla v zemi posilovací dávka povolena jen pro rizikové skupiny, zdravotníky a lidi starší 65 let.

Definitivně musí toto rozhodnutí ještě schválit Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které tak podle amerických médií pravděpodobně učiní ještě v pátek večer středoevropského času.

Nárok na posilovací dávku budou mít všichni dospělí, kterým uplynulo alespoň šest měsíců od poslední injekce v případě, že obdrželi dvě dávky Pfizeru či Moderny. Lidé, kteří dostali jednodávkovou vakcínu od společnosti Johnson & Johnson, se budou moci doočkovat po dvou měsících.

V USA dostalo posilovací dávku zatím asi 31 milionů lidí. Některé státy ji začaly poskytovat všem dospělým již dříve, což podle úřadů vzbuzovalo u mnoha lidí zmatky ohledně toho, zda na ni mají nárok.

Experti doporučují aplikaci dalších dávek vakcín kvůli klesající účinnosti stávající ochrany u řady naočkovaných a rovněž kvůli šíření vysoce nakažlivé varianty koronaviru zvané delta. Někteří odborníci ale tvrdí, že u mladších a zdravých lidí není další injekce potřeba. Podle studie Pfizeru třetí injekce její vakcíny výrazně snižuje riziko těžkého průběhu covidu-19 i v případě nákazy deltou. Velká izraelská studie zase tvrdí, že se mezi lidmi s posilovací injekcí koronavirus výrazně méně přenáší. V USA je plně naočkovaných přes 71 procent všech dospělých.

Japonsko podpoří ekonomiku kvůli pandemii rekordní částkou

Japonská vláda schválila rekordních 55,7 bilionu jenů (10,9 bilionu korun) na pomoc ekonomice zasažené pandemií. Informují o tom japonská média. Kabinet premiéra Fumia Kišidy počítá také se zapojením soukromého sektoru, s jehož penězi celkový objem pomoci dosáhne 78,9 bilionu jenů (15,4 bilionu korun).

Vláda chce s finančními prostředky posílit ekonomické zájmy země. Opatření mají pomoci k zotavení třetí největší ekonomice na světě, která se ještě nevrátila na úroveň před pandemií. Součástí pomoci je i snaha omezit rozdíly v příjmech občanů.

Zvýšením podpory domácnostem a firmám se vláda snaží splnit slib, že bude efektivněji přerozdělovat peníze. Premiér Kišida poznamenal, že soubor opatření by měl zvýšit hrubý domácí produkt Japonska zhruba o 5,6 procenta. Vláda chystá schválit dodatečný rozpočet, aby mohla pomoc financovat.

Schválené výdaje jsou vyšší, než původně předpokládaných třicet bilionů jenů. Peníze chce totiž vláda vynaložit také na obranu, což s podporou ekonomiky zdánlivě nesouvisí, uvedla agentura Kjódó. Japonsko je nejzadluženější vyspělou zemí na světě. Jeho dluh se nyní podle japonských médií pohybuje nad 260 procenty hrubého domácího produktu.

První případ covidu byl opravdu na trhu ve Wu-chanu, tvrdí americká studie

Prvním zaznamenaným případem výskytu nemoci covid-19 byla nákaza prodavačky, která pracovala na tržišti v čínském městě Wu-chan. Symptomy se u ní projevily 11. prosince, uvádí nová americká studie zveřejněná v prestižním časopise Science.

Dříve se za prvního pacienta považoval účetní, který s tržištěm nebyl nijak propojen. Jeho infekce proto přispěla ke spekulacím, že nový typ koronaviru unikl z tamní laboratoře.

Jednačtyřicetiletý účetní uvedl, že příznaky choroby se u něj poprvé objevily 16. prosince 2019, tedy o několik dní později, než se předpokládalo, píše v nové studii šéf oddělení ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě Michael Worobey. Omyl způsobil fakt, že dotyčný muž týden předtím vyhledal lékařskou pomoc kvůli problémům se zuby.

Původ viru SARS-CoV-2 není po dvou letech pandemie detailně znám a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy.

Tým expertů WHO a čínští vědci společně uvedli, že virus SARS-CoV-2 je patrně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Na člověka se mohl přenést přes mezihostitele.