Británie jako první schválila molnupiravir, lék proti covidu v tabletě. Zájem o něj má i Česko

Británie ve čtvrtek jako první země na světě schválila použití antivirotika molnupiravir pro léčbu covidu-19. Pilulku od americké farmaceutické společnosti Merck & Co lze jako první léčivo v tabletě používat i při domácí léčbě covidu. Podle výsledků klinických testů tento lék u nakažených koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí nejméně na polovinu.

O schválení molnupiraviru aktuálně rozhoduje i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a americké úřady. Také Česko podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) čeká na schválení léku evropskou lékovou agenturou. „Vývoj léčivých přípravků je dynamický, pokud se objeví nový lék, tak jsme připraveni ho také objednat,“ řekl.

„Molnupiravir vypadá opravdu zajímavě, protože to je pilulka. A to znamená, že se bude snáz používat v komunitách a snáz se dostane k pacientům, kteří ho potřebují. V zásadě se bude používat jako prevence před progresí nemoci u pacientů, kteří mají komorbidity nebo je u nich kvůli jiným faktorům riziko těžkého průběhu. Takže to je potenciálně důležitý lék. Proto jsme začali s jeho průběžným posuzováním a doufáme, že bude hotové co nejdřív. Na začátku příštího roku, nebo dokonce koncem tohohle roku,“ uvedl pro Českou televizi  vedoucí oddělení biologických hrozeb a vakcinační strategie Evropské lékové agentury Marco Cavaleri.

„Dnešek je pro naši zemi historickým dnem, protože Spojené království je první zemí na světě, která schválila antivirotikum, jež se dá pro léčbu covidu-19 použít doma,“ uvedl ve čtvrtek britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Merck uvádí, že do konce roku má kapacitu k výrobě deseti milionů dávek nového antivirotika. Léky si však prostřednictvím smluv už předem zajistily vlády po celém světě, takže dostupnost tohoto preparátu zatím bude omezená. Britské úřady v říjnu oznámily, že pro Spojené království zajistily 480 tisíc dávek molnupiraviru.

Molnupiravir je prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 a podle lékařů může být užitečný zejména pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou proti covidu-19 očkovat.

Merck vyrábí lék společně s firmou Ridgeback Biotherapeutics, hodlá ale licence na své antivirotikum poskytnout i dalším producentům. Přípravek určený pro dospělé nad 18 let by tak potenciálně mohl významně pomoci zejména nemocným v chudších zemích, které mají kvůli nedostatku vakcín jen malý podíl očkovaných, uvedla AP.

V čem je to přelom

Třetí fáze klinické studie, která skončila na začátku října, ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo. Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění. 

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.