Robotů přibývá, ale zaměstnavatelé většinou propouštět neplánují, ukázal průzkum Manpower

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve druhém čtvrtletí tohoto roku nabírat nové zaměstnance a tempo růstu náboru proti předchozímu období vzroste. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Ten také ukázal, že i když přibývá robotů, většina zaměstnavatelů chce udržet v práci dosavadní pracovníky, případně jejich počet ještě zvýšit.

„Roboti v roli pracovní síly přibývají, ale lidé také. Náš výzkum už tři roky ukazuje, že většina zaměstnavatelů plánuje v důsledku automatizace zvýšit či udržet počet zaměstnanců. Technologie nezmizí a my jakožto lídři musíme vymyslet, jak propojovat lidi a stroje,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup pro Česko a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Víc zaměstnavatelů než kdy dřív předpokládá, že v důsledku automatizace zvýší nebo zachová počet zaměstnanců. Jedná se o zvýšení z 83 na 87 procent globálně a v Česku z 90 na 94 procent za tři roky. Současně podíl firem očekávajících snižování počtu pracovních pozic poklesl celosvětově z dvanácti na devět procent a v Česku byl postupně v letech 2017 až 2019 ve výši čtyř, sedmi a pěti procent.

Nicméně průzkum také ukázal, že v Česku si zatím firmy dopad automatizace neumí moc představit a 92 procent z nich si myslí, že zatím nebude žádný. Platí ale, že globálně z jednačtyřiceti procent firem, které budou v následujících dvou letech automatizovat některé činnosti, 24 procent vytvoří i nová pracovní místa. V Česku pak automatizuje pouze 22 procent firem a tři procenta z nich vytvoří nová místa.

Dopad automatizace na počet zaměstnanců v Česku (v následujících dvou letech)
Zdroj: ManpowerGroup

Poptávka po digitálních dovednostech roste: kvalifikace rychle zastarávají

Automatizace každopádně mění dovednosti, které firmy u svých pracovníků potřebují. Například poptávka po IT dovednostech roste stále, a to výrazně a rychle: 16 procent firem očekává nárůst počtu IT zaměstnanců pětkrát víc, než kolik jich očekává pokles. V Česku jich čeká růst deset procent a žádná pokles.

Kromě IT expertů roste zájem i o kancelářské nebo administrativní práce a pozice ve výrobě, zvláště spojené s využíváním nových technologií. Určitý pokles zájmu se naopak očekává o pracovníky ve finanční a účetní sféře, v oblasti obchodu a péče o zákazníky nebo v lidských zdrojích.

Průzkum ale také ukázal, že dostupnost technologických talentů je stále horší a vzdělání a zkušenosti požadované zaměstnavateli vůbec neodpovídají tomu, jaké profily uchazečů jsou na trhu k dispozici.

V kterých oborech se bude nejvíce propouštět a kde přijímat (v následujících dvou letech)
Zdroj: ManpowerGroup

V USA 86 procent pracovních nabídek v IT vyžaduje bakalářské vzdělání v matematické informatice, ovšem pouze 43 procent těchto pracovníků takové vzdělání má. Nebo 92 procent nabízených pozic pro Java programátory žádá příslušné vzdělání, ovšem pouze 48 procent programátorů ho má. A třeba ve Velké Británii má jen 25 procent IT pracovníků diplom, ačkoli u 46 procent vypsaných nabídek je to povinný požadavek.

„Firmy už nemůžou být pouhými spotřebiteli práce. Potřebují být budovateli cyklů talentů, pomáhat lidem rozvíjet svou odolnost a schopnost přecházet z jedné role do druhé. V Revoluci dovedností budou tímto způsobem lidé schopnosti robotů umocňovat, spíš, než aby se jimi nechali nahradit,“ dodává k tomu Rezlerová.

Stále žádanější jsou měkké dovednosti. Ty se ale hůř učí

Poptávka po technologických a digitálních dovednostech roste napříč všemi pracovními pozicemi, ale firmy se zaváděním automatizace především rutinních činností čím dál více oceňují typicky lidské měkké dovednosti.

Zatímco 38 procent firem celosvětově i v Česku tvrdí, že je těžké učit žádané technické dovednosti, podle 43 procent z nich – v případě Česka 32 procent – je ještě těžší učit potřebné měkké dovednosti. Například analytické myšlení nebo kreativitu.

Předpokládá se přitom, že do roku 2030 vzroste poptávka po měkkých dovednostech, tedy sociálních a emocionálních dovednostech, napříč všemi odvětvími o 26 procent v USA a o 22 procent v Evropě. Kreativní kandidáti se schopností zpracovávat komplexní informace tak můžou očekávat lepší kariéru.

„Způsob učení musí probíhat jinak než v minulosti. Musíme lidem pomoct naučit se zvládat automatizaci a rozvíjet nové dovednosti potřebné pro práci se stroji. Potřebujeme krátké učební kurzy i cykly, abychom v době, kdy technologie zásadně mění business modely firem a celé trhy, tyto příležitosti podchytili,“ řekla Rezlerová.

Každopádně, přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu do konce druhého čtvrtletí roku šest procent zaměstnavatelů, naopak dvě procenta očekává snižování jejich počtu. A na 91 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá.

„Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává nejnižší v Evropě a její pokles očekáváme i nadále. Podle průzkumu Manpower bude ve druhém čtvrtletí převažovat počet firem s rostoucím počtem zaměstnanců. Prognóza je optimističtější ve srovnání s předchozím čtvrtletím i rokem. Sice mírně klesají náborové aktivity ve výrobě, ale naopak zrychlují ve většině ostatních sektorů,“ komentovala výsledky generální ředitelka ManpowerGroup Rezlerová.

Jak výzkum potvrdil, pokračuje vysoká poptávka po pracovní síle do výroby a skladů, a firmy nadále čelí nedostatku řemeslníků, techniků, strojařů a IT specialistů. „Naopak převis uchazečů nad poptávkou zaměstnavatelů je na středně kvalifikovaných pozicích v administrativě,“ dodala Rezlerová.

Výsledky ukazují, že zaměstnavatelé ve 40 ze 44 zemí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvýšit počet pracovních sil. Nejsilnější náborové plány z globálního hlediska hlásí Chorvatsko, Japonsko, Řecko, Spojené státy, Hongkong a Tchaj-wan. A naopak nejslabší předpověď přichází z Argentiny, Maďarska, Španělska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.