Robotů přibývá, ale zaměstnavatelé většinou propouštět neplánují, ukázal průzkum Manpower

Čeští zaměstnavatelé plánují i ve druhém čtvrtletí tohoto roku nabírat nové zaměstnance a tempo růstu náboru proti předchozímu období vzroste. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Ten také ukázal, že i když přibývá robotů, většina zaměstnavatelů chce udržet v práci dosavadní pracovníky, případně jejich počet ještě zvýšit.

„Roboti v roli pracovní síly přibývají, ale lidé také. Náš výzkum už tři roky ukazuje, že většina zaměstnavatelů plánuje v důsledku automatizace zvýšit či udržet počet zaměstnanců. Technologie nezmizí a my jakožto lídři musíme vymyslet, jak propojovat lidi a stroje,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup pro Česko a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Víc zaměstnavatelů než kdy dřív předpokládá, že v důsledku automatizace zvýší nebo zachová počet zaměstnanců. Jedná se o zvýšení z 83 na 87 procent globálně a v Česku z 90 na 94 procent za tři roky. Současně podíl firem očekávajících snižování počtu pracovních pozic poklesl celosvětově z dvanácti na devět procent a v Česku byl postupně v letech 2017 až 2019 ve výši čtyř, sedmi a pěti procent.

Nicméně průzkum také ukázal, že v Česku si zatím firmy dopad automatizace neumí moc představit a 92 procent z nich si myslí, že zatím nebude žádný. Platí ale, že globálně z jednačtyřiceti procent firem, které budou v následujících dvou letech automatizovat některé činnosti, 24 procent vytvoří i nová pracovní místa. V Česku pak automatizuje pouze 22 procent firem a tři procenta z nich vytvoří nová místa.

Dopad automatizace na počet zaměstnanců v Česku (v následujících dvou letech)
Zdroj: ManpowerGroup

Poptávka po digitálních dovednostech roste: kvalifikace rychle zastarávají

Automatizace každopádně mění dovednosti, které firmy u svých pracovníků potřebují. Například poptávka po IT dovednostech roste stále, a to výrazně a rychle: 16 procent firem očekává nárůst počtu IT zaměstnanců pětkrát víc, než kolik jich očekává pokles. V Česku jich čeká růst deset procent a žádná pokles.

Kromě IT expertů roste zájem i o kancelářské nebo administrativní práce a pozice ve výrobě, zvláště spojené s využíváním nových technologií. Určitý pokles zájmu se naopak očekává o pracovníky ve finanční a účetní sféře, v oblasti obchodu a péče o zákazníky nebo v lidských zdrojích.

Průzkum ale také ukázal, že dostupnost technologických talentů je stále horší a vzdělání a zkušenosti požadované zaměstnavateli vůbec neodpovídají tomu, jaké profily uchazečů jsou na trhu k dispozici.

V kterých oborech se bude nejvíce propouštět a kde přijímat (v následujících dvou letech)
Zdroj: ManpowerGroup

V USA 86 procent pracovních nabídek v IT vyžaduje bakalářské vzdělání v matematické informatice, ovšem pouze 43 procent těchto pracovníků takové vzdělání má. Nebo 92 procent nabízených pozic pro Java programátory žádá příslušné vzdělání, ovšem pouze 48 procent programátorů ho má. A třeba ve Velké Británii má jen 25 procent IT pracovníků diplom, ačkoli u 46 procent vypsaných nabídek je to povinný požadavek.

„Firmy už nemůžou být pouhými spotřebiteli práce. Potřebují být budovateli cyklů talentů, pomáhat lidem rozvíjet svou odolnost a schopnost přecházet z jedné role do druhé. V Revoluci dovedností budou tímto způsobem lidé schopnosti robotů umocňovat, spíš, než aby se jimi nechali nahradit,“ dodává k tomu Rezlerová.

Stále žádanější jsou měkké dovednosti. Ty se ale hůř učí

Poptávka po technologických a digitálních dovednostech roste napříč všemi pracovními pozicemi, ale firmy se zaváděním automatizace především rutinních činností čím dál více oceňují typicky lidské měkké dovednosti.

Zatímco 38 procent firem celosvětově i v Česku tvrdí, že je těžké učit žádané technické dovednosti, podle 43 procent z nich – v případě Česka 32 procent – je ještě těžší učit potřebné měkké dovednosti. Například analytické myšlení nebo kreativitu.

Předpokládá se přitom, že do roku 2030 vzroste poptávka po měkkých dovednostech, tedy sociálních a emocionálních dovednostech, napříč všemi odvětvími o 26 procent v USA a o 22 procent v Evropě. Kreativní kandidáti se schopností zpracovávat komplexní informace tak můžou očekávat lepší kariéru.

„Způsob učení musí probíhat jinak než v minulosti. Musíme lidem pomoct naučit se zvládat automatizaci a rozvíjet nové dovednosti potřebné pro práci se stroji. Potřebujeme krátké učební kurzy i cykly, abychom v době, kdy technologie zásadně mění business modely firem a celé trhy, tyto příležitosti podchytili,“ řekla Rezlerová.

Každopádně, přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu do konce druhého čtvrtletí roku šest procent zaměstnavatelů, naopak dvě procenta očekává snižování jejich počtu. A na 91 procent oslovených firem uvedlo, že během prvního čtvrtletí změnu nechystá.

„Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává nejnižší v Evropě a její pokles očekáváme i nadále. Podle průzkumu Manpower bude ve druhém čtvrtletí převažovat počet firem s rostoucím počtem zaměstnanců. Prognóza je optimističtější ve srovnání s předchozím čtvrtletím i rokem. Sice mírně klesají náborové aktivity ve výrobě, ale naopak zrychlují ve většině ostatních sektorů,“ komentovala výsledky generální ředitelka ManpowerGroup Rezlerová.

Jak výzkum potvrdil, pokračuje vysoká poptávka po pracovní síle do výroby a skladů, a firmy nadále čelí nedostatku řemeslníků, techniků, strojařů a IT specialistů. „Naopak převis uchazečů nad poptávkou zaměstnavatelů je na středně kvalifikovaných pozicích v administrativě,“ dodala Rezlerová.

Výsledky ukazují, že zaměstnavatelé ve 40 ze 44 zemí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvýšit počet pracovních sil. Nejsilnější náborové plány z globálního hlediska hlásí Chorvatsko, Japonsko, Řecko, Spojené státy, Hongkong a Tchaj-wan. A naopak nejslabší předpověď přichází z Argentiny, Maďarska, Španělska a Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 8 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 17 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.