BIS odhalila, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku

Nahrávám video

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

„Konkrétně šlo o to, že tento vlivový agent na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci zajistil, aby se ve veřejném prostoru šířily narativy podporující zahraničněpolitické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině. A k tomu byly využity i veřejně známé osobnosti,“ prohlásil šéf BIS.

Nahrávám video

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) serveru Seznam Zprávy řekl, že v českých podmínkách jde spíš o výjimečný případ, ale i tak je hodný pozornosti bezpečnostních složek. „Je to případ identifikovaný našimi službami, ale spolupráce se specializovanými útvary policie je velmi úzká,“ řekl. Pokud budou odhaleny příslušné osoby, jejich šetření bude jistě pokračovat. Další podrobnosti či informace o známých osobnostech, které měly propagandu šířit, nechtěl doplňovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že působení ruské propagandy a dezinformačních kanálů v Česku je dlouhodobý problém. „Jsem rád, že všechny bezpečnostní složky postupují profesionálně a rozhodně, že se daří vliv ruských agentů eliminovat,“ uvedl. Česko dlouhodobě jedná podle toho, že je terčem zájmu ruských tajných služeb i propagandy, dodal.

Snahu o vlivové působení Ruska zachytila BIS i při prezidentské kampani letos v lednu, kdy telegramový kanál ruského státního média Sputnik vypustil falešné video s pozdějším vítězem voleb Petrem Pavlem. Ve videu tvrdil, že Česká republika by se měla zapojit do rusko-ukrajinské války. „K vlivové operaci byl využit i nepřiznaný telegramový kanál ruské státní propagandy v ČR,“ zmínil Koudelka.

Přímo z Ruska podle BIS pocházela i tvrzení o údajném verbování stovek osob mezi členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny loni na podzim. „Dezinformace měla za cíl využít nastolený narativ pro potřeby interní ruské propagandy a sekundárně směřovala k podkopání přesvědčení obyvatel Česka o jednotné podpoře Ukrajiny a možná i k zahlcení státních institucí a bezpečnostních složek,“ doplnil.

Ještě před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu zachytila BIS aktivity ruského vlivového agenta, proruského aktivisty, který pro akcentování ruské propagandy v Česku používal vybrané novináře. „Vedle reportáží z Česka financoval rovněž několik zahraničních výjezdů a po novinářích chtěl vytvářet materiály pro potřebu ruské strany,“ dodal Koudelka.

Rakušan: Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené

„Kdo v tuto chvíli řekne, že neví, co je to ruská propaganda, že neví, co je to ruská dezinformace při takto brutálním zasahování do podstaty demokracie v České republice, tak je slepý a hluchý,“ prohlásil Koudelka.

„Není to ojedinělé, takových případů je celá řada. (…) Ruská federace, jak nemá oficiální zdroje, tak musí používat těchto neoficiálních zdrojů, tak aby prosazovala své zájmy,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Šéf resortu vnitra Rakušan připojil, že Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené.

Vládní kabinet zvažoval přijetí zákona pro boj s dezinformacemi, zatím ale od iniciativy upustil. „Dneska se bohužel z dezinformací stal nástroj boje mezi politickými stranami, když se to potom propíše do zákona, tak si myslí, že je to špatně,“ řekl k novele poslanec Patrik Nacher (ANO).

Dezinformace nejsou centrálně řízené

BIS zaznamenala i přímou snahu ruských entit o navázání vztahů s jedním z organizátorů protivládních demonstrací na podzim 2022, uvedl Koudelka. Dezinformační prostředí v Česku nicméně podle něj funguje primárně spontánně, není centrálně řízené, narativy prospěšnými Rusku se většinou jen inspiruje. „Přímé zásahy do českého informačního prostoru ze strany Ruské federace považujeme spíše za menšinové oproti domácí produkci,“ konstatoval. Na druhou stranu je však podle něj často složité původce najít a míru zapojení Ruska přesně popsat.

Za rizikové označil Koudelka aktivity dezinformačního a antisystémového spektra, kterým se věnují i mainstreamová média. Jde o masové demonstrace či ostentativní narušování veřejného pořádku, například prostřednictvím excesů u soudních jednání. „Právě potřeba dezinformátorů zvýšit svůj mediální dosah, počet podporovatelů a s tím spojený finanční profit vede k eskalaci jejich činnosti, kdy vyhledávají konfrontační situace a sami je vytvářejí,“ řekl.

Převažující motivací většiny původců dezinformací v Česku jsou podle Koudelky ideologické přesvědčení, veřejná pozornost či právě finanční profit. U části lidí je to pak nevědomost, že jejich sdělení dezinformací vůbec je.

Koudelka ve svém vystoupení zmínil i umělou inteligenci, v rukou Ruska či Číny může podle něj zcela ovládnout informační prostor ve prospěch útočící strany. „Umělá inteligence může velmi brzy ovlivnit různé prvky, které spojujeme s tvorbou a šířením dezinformací, a na to se musíme začít už teď připravovat,“ řekl.

Kulturní centrum jako další šiřitel dezinformací

Další institucí, která stojí za šířením dezinformací, je podle BIS Ruské středisko vědy a kultury v Praze 6. Jeho zřizovatelem má být ruská federální agentura Rosstrudničestvo, která figuruje na evropském sankčním seznamu. Ruské kulturní centrum je pro veřejnost oficiálně uzavřené, otevírá na jednotlivé akce jen několikrát do měsíce, aktivní je především na internetu.

Provozovatel centra vydal například dokument kremelské válečné propagandy. Pražské středisko nechalo dokument přeložit do češtiny. Na sociálních sítích nyní láká studenty na studium v Rusku a šíří i poslední válečný projev ruského vůdce Vladimira Putina. Lidé, kteří se v centru pohybují, nechtějí jeho činnost rozebírat, české úřady jej monitorují dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek se nebude účastnit porad vedení, schůzek ani jednání na ministerstvu

Poslanec Motoristů Filip Turek se nadále nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Turek tam působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci však přestal vykonávat v souvislosti s vyšetřováním své pondělní dopravní nehody, sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
před 8 mminutami

Vojtěch: Péči jen docentralizujeme. Dívejme se na to komplexně, vyzývá Philipp

Malé nemocnice varují před reformou, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. To chce více centralizovat zdravotní péči – specializovaná centra by v budoucnu měla poskytovat specializované zákroky. Podle vlády mají nejmodernější přístroje a proškolený a vysoce kvalifikovaný personál. Malé nemocnice se ale bojí o dostupnost péče. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským probrali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).
před 1 hhodinou

V pátek mohou přijít silné bouřky, o víkendu se ochladí

V Česku se budou v následujících dnech vyskytovat bouřky, v pátek mohou být i silné. Teploty budou ve čtvrtek a v pátek stoupat ke třiceti stupňům Celsia, na Moravě a ve Slezsku meteorologové v pátek očekávají až 33 stupňů. Na víkend se ochladí a počasí bude proměnlivé s přeháňkami, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Armáda slavnostně obdrží první z letounů Embraer

Do výzbroje české armády bude ve čtvrtek slavnostně předán první ze dvou transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů uzavřelo s brazilským výrobcem ministerstvo obrany v říjnu 2024 pod vedením tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celková cena zakázky činí 11,3 miliardy korun bez DPH a zahrnuje také doplňkové vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných.
03:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet případů boreliózy roste. Stojí za tím změna hlášení i delší klíšťová sezona

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.
před 5 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 14 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.