Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.
Schorma v prvním kole tajné volby podpořilo 32 ze 60 hlasujících senátorů. Ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Jana Gregorová, která dostala v prvním kole pouze 12 hlasů, už do druhého kola nepostoupila.
V něm se tak o druhé kandidátské místo střetli advokát Jakub Kříž a ombudsmanka na ministerstvu obrany Lenka Marečková. Ani jeden z nich ale nebyl ani v druhém kole zvolen; Křížovi chyběl jeden hlas, Marečkové čtyři hlasy.
„Všichni asi víme, jak to bude pokračovat, že budeme muset případně vypsat celou novou kandidaturu. Ale to by bylo až někdy po novém roce. Jiná otázka je, jestli na to sněmovna bude čekat,“ komentoval výsledky druhého kola volby místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09).
Senát mohl vybrat dva kandidáty, stejnou možnost už využil i prezident Miloš Zeman. Ten opětovně navrhl advokáta a bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku z neparlamentního hnutí Trikolora a právníka Petra Scholze, který byl interním ombudsmanem Energetického regulačního úřadu.
Zástupce veřejného ochránce práv má do konce října zvolit sněmovna, aby obsadil místo pro Monice Šimůnkové, která ke konci srpna kvůli sporům s ombudsmanem Stanislavem Křečkem na funkci rezignovala.
Kandidátské projevy
Schorm i Gregorová se v kandidátských projevech přihlásili k odkazu prvního ombudsmana Otakara Motejla, s nímž spolupracovali. Gregorová také uvedla, že by chtěla pomáhat všem bez rozdílu a pomoci kancelář veřejného ochránce práv budovat jako moderní instituci. Chtěla by převzít agendu, o kterou byla před svým odchodem Křečkem připravena Šimůnková.
Schorm se odkázal na kandidátský projev z dob, kdy byl Senátem nominován proti Křečkovi na ombudsmana. Uvedl, že se lidskoprávní problematice věnuje dlouhodobě a ctí zásadu vzájemného respektu. Veřejný ochránce práv má podle Schorma pomáhat i těm, kteří zrovna nepožívají sympatií svého okolí nebo selhali.
Marečková se z jednání horní komory omluvila a kandidátský projev poslala senátorům písemně.
Kříž mluvil o potřebě nalézat rovnováhu mezi svobodou a rovností. Role ombudsmana nemá být podle něj privatizována a být závislá na názorech a náladách jednoho člověka. Ombudsman má být služebníkem práva a spravedlnosti, katalyzátorem konsenzu, uvedl advokát. Ve funkci by využil i právnické zkušenosti ze státní správy.
Ke zveřejněným výhradám vůči své osobě Kříž řekl, že kandiduje za sebe, nikoli za konzervativní katolickou organizaci Opus Dei, jejímž je členem. Křížovi je vytýkáno, že je odpůrcem potratů či sňatků stejnopohlavních párů. Advokát uvedl, že se věnoval mimo jiné ochraně dětí nebo obětí sexuálního násilí.
Kříže nominovala senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, k níž se veřejně připojil lidovec Patrik Kunčar. Marečkovou navrhl senátor Marek Hilšer z klubu Starostů a Gregorovou pirátská senátorka Adéla Šípová. Ta je podepsána i pod nominací Schorma, kterého navrhli také předseda klubu Starostů Jan Sobotka, Rostislav Koštial (ODS) a Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.
Volba člena Národní rozpočtové rady
Senát podle očekávání navrhl sněmovně zvolit členem Národní rozpočtové rady ekonoma Petra Musila. Musil byl jediným adeptem na místo po Evě Zamrazilové, která se v červenci stala viceguvernérkou České národní banky. V tajných volbách mu dalo podporu 56 z 60 hlasujících senátorů.
„Naše země rozpočtově nevzkvétá,“ řekl senátorům v kandidátském projevu Musil. Parafrázoval tak větu z prvního novoročního projevu bývalého prezidenta Václava Havla. Poukázal na zvyšující se zadlužení státu v uplynulých letech. Přičetl to sloganům o tom, že „zdroje jsou, dluhy se neplatí“ a že „zadlužení Česka je jedno z nejnižších v Evropské unii“.
„Pouštění žilou státní kase musí skončit. Pokud s tím nic neuděláme, nutně dospějeme do bodu, kdy o našich veřejných rozpočtech bude rozhodovat někdo jiný. A ten se nezakecá,“ uvedl Musil s využitím repliky z jedné z cimrmanovských her. Úkolem Národní rozpočtové rady podle něho je „být hlasitým alarmem v letadle, které se řítí k zemi“, stejně jako hledat a nabízet řešení, jak předcházet ztrátě suverenity a kontroly nad veřejnými financemi.
Pětačtyřicetiletý Musil vyučuje makroekonomii i mikroekonomii na jihlavské Vysoké škole polytechnické. Působí také v médiích jako ekonomický redaktor. Psal pro webový portál Ekonomický deník, byl vedoucím ekonomické redakce časopisu Týden a od jara 2020 je ekonomickým redaktorem zpravodajského webu CNN Prima News.
Tříčlenná rada, která má provádět nezávislé hodnocení rozpočtové politiky, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, je po odchodu Zamrazilové nekompletní. Jejím předsedou se v červenci stal někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl, kterého do této funkce navrhla vláda. Čtvrtým rokem v radě zasedá ekonom Jan Pavel, kterého nominovala ČNB. O obsazení rady rozhoduje sněmovna na návrh Senátu, vlády a ČNB.
Senát označil ruské útoky na Ukrajinu za terorismus
Senát ve středu také odsoudil ruské raketové útoky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu, označil je za teroristické. Referenda o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku považuje za zločinnou agresi a sprostou krádež území. Rozhodl o tom téměř jednomyslně na návrh svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.
„Rusko téměř jako gangster sahá k zastrašování civilních obyvatel,“ uvedl při zdůvodnění stanoviska předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by uvítal, kdyby se do budoucna horní komora vymezila proti dezinformátorům a populistům, kteří pod rouškou nastolení míru schvalují vraždění nevinných lidí. „To je absurdní situace,“ uvedl Vystrčil.
„Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení,“ uvádí se ve stanovisku, které podpořilo 45 ze 47 přítomných senátorů.
Proti stanovisku byl pouze exkomunista a končící ústecký senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), který je znám svými proruskými postoji. Petr Štěpánek (STAN) se hlasování zdržel.
Referenda v Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, jimiž ruské okupační síly měly legitimizovat anexi těchto území, považuje horní komora za nelegální a „za zločinnou agresi a sprostou krádež území“. Každý, kdo se na tomto „zločinném spiknutí“ podílel jako člen vlády či parlamentu nebo jako mediální podporovatel, by měl být podle horní komory považován za aktéra mezinárodního zločinu a zařazen na sankční seznam. Mezinárodní organizace referenda neuznaly.
Senát ve stanovisku připomenul, že Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN využívá právo veta, čímž ochromuje schopnost OSN napomoci mírovému řešení nevyprovokované války, kterou Valné shromáždění OSN označilo za agresi porušující Chartu OSN, podle níž nelze používat sílu v mezinárodních vztazích. Poukázal i na přípravy eskalace konfliktu z běloruského území.
Horní komora také podpořila dodávky systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu kvůli ochraně ukrajinských obyvatel. Vláda by měla podle Senátu doporučit koordinaci kroků v rámci EU s ohledem na české unijní předsednictví.
Kabinet by měl podle doporučení horní komory také vyzvat instituce EU ke zpracování systematické rozpočtové pomoci Ukrajině, která bude potřebovat pomoc i členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo skupiny G7, tedy sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa.
Evropská legislativa
Senát ve středu shodě s vládou odmítl většinu změn, které Evropský parlament (EP) navrhl pro volby europoslanců. Postavil se proti tomu, aby se volby konaly jednotně 9. května na Den Evropy. Je také proti tomu, aby 28 ze 705 europoslanců bylo voleno v rámci celounijního obvodu za evropské strany, které by nemusely získat minimální počet hlasů. Podle senátorů by to mohlo vést ke snížení početního zastoupení menších členských zemí. Senát také schválil novelu o léčivech, kterou ministerstvo zdravotnictví získá zákonem právo k zajišťování léků při epidemiích.
Změna pravidel u voleb do Evropského parlamentu by měla mít formu nařízení Evropské rady. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) uvedl, že většina členů Evropské rady se na úpravách neshodne. Evropskému parlamentu podle ministra nejvíce záleží na vytvoření společného volebního obvodu za celou EU, v ostatních úpravách by byl ochoten ustoupit.
Návrh na vytvoření celounijního obvodu pro volbu části poslanců europarlamentu není v souladu se zásadami voleb podle smlouvy o Evropské unii, které předpokládají rozdělení všech mandátů mezi členské státy, shodli se senátoři. Nesouhlasí s tím, aby se na některá celoevropská volební uskupení nevztahovala vnitrostátní volební uzavírací klauzule, tedy zisk minimálně pěti procent hlasů. Bylo by to podle Senátu v rozporu s ústavním principem rovnosti volebního práva.
Navrhované nařízení by také umožnilo volit obyvatelům zemí EU už od šestnácti let věku, o čemž by podle senátora Václava Lásky (SEN 21) bylo vhodné diskutovat, nebo povinnost nominovat stejné množství mužů a žen na kandidátkách. Nad tím se pozastavil například senátor Michael Canov (SLK), poukázal mimo jiné na snahy zvýšit počet pohlaví s ohledem na „nebinární osoby“.
Volby do EP by se podle návrhu měly konat ve všech zemích jednotně 9. května, tedy na Den Evropy, zatímco českými volebními dny jsou pátek a sobota. Podle předsedy senátního evropského výboru Davida Smoljaka (STAN) stávající systém voleb ve čtyřdenním rozmezí odpovídá zvyklostem v jednotlivých zemích EU. Senát odmítl také zřízení Evropského volebního úřadu.
Horní komora by ve středu měla projednat i další stanoviska k návrhům evropských nařízení a směrnic, která tvoří největší část programu. Patří mezi ně třeba také návrh intervencí na trhu s energiemi či návrh směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku.
Novela o léčivech
Senát ve středu také schválil novelu o léčivech, kterou ministerstvo zdravotnictví získá právo zajišťovat po předchozím souhlasu vlády nákup a distribuci léčiv například při epidemiích. Mohlo by stanovovat i ceny těchto léčiv a úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) novela také umožní vydávat nové léky jako antivirotikum paxlovid na covid-19 na e-recept v každé lékárně, nikoliv na papírovou žádanku lékaře jen v těch nemocničních jako dosud. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři měli pochybnosti o připravenosti ustanovení, podle něhož lékaři nebudou muset zaznamenávat údaj o očkování do dvou registrů jako nyní, ale jen do jednoho. Očkování proti covidu-19 lékaři zapisují do registru napojeného na Informační systém infekčních nemocí (ISIN), ostatní očkování do registru při eReceptu. Nově budou lékaři zaznamenávat všechna očkování do ISIN, z něhož se záznamy do systému eRecept přenesou. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tlumočil obavy lékařů, že změna nebude funkční.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se senátorům zaručil za to, že data nadále budou k dispozici v potřebném rozsahu lékařům, pacientům i Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Systém eRecept bude podle ministra fungovat do doby, než bude plně nahrazen systémem ISIN. Válek také uvedl, že počátkem příštího roku chce předložit návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví.
Změna zákona umožní ministerstvu pořízení léčivých přípravků, které by mohly na trhu chybět. Ministerstvo by mohlo novou pravomoc využít v případě, že by nebylo možné zajistit dostupnost léčivých přípravků standardně.
Současně bude podle ministra možné vydávat tyto léky, které ještě nemají stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, na elektronický recept místo papírové žádanky. Například pacientům v izolaci s covidem-19 to poměrně usnadní vyzvednutí léku, kdy nebude nutné pro žádanku dojít do ordinace a e-recept budou moci tomu, kdo půjde pro lék do lékárny, poslat i elektronicky.
„Tento bod považujeme za velmi důležitý, zvláště z toho důvodu, že se zkracuje ta doba, kdy by měl pacient dostat antivirotikum, my tímto dosáhneme jednak větší dostupnosti, (…) těch léků na covid, dosáhneme také toho, že budou daleko více dostupné v terénu a rychleji se k nim dostane pacient,“ uvedl ministr. Válek původně avizoval, že by léky mohly být ve všech lékárnách už na konci září.
Vládní novela původně měla přinést regulaci reklamy na veterinární přípravky, která bude moci být nově určena pouze veterinářům a v některých případech chovatelům zvířat určených k produkci potravin. Cílem je podle zdůvodnění zabránit tomu, aby ovlivňovala laiky, kteří by pak mohli používat tyto léčivé přípravky nesprávně či v nadměrném množství, a ohrozit tím veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí.
Předloha také ukládá povinnost vedení záznamů o lécích i těm podnikatelům, kteří chovají zvířata nikoliv pro potravinářské zpracování. Zavede rovněž sběr dat o veterinárních antibiotikách v jednom systému. K použití přípravků například s látkou s hormonálními účinky nebo látkami potlačujícími činnost štítné žlázy si veterináři podle předlohy budou muset vyžádat souhlas chovatele zvířete.
Státní veterinární ústav vybuduje podle novely systém s informacemi o používání veterinárních léčiv. Údaje v něm bude uchovávat deset let, některá z nich budou dál sloužit ke statistickým účelům. Ústav bude vést seznam webových stránek s nabídkou nelegálních veterinárních přípravků. Poskytovatel připojení k internetu je bude muset zablokovat.
Loučení části senátorů
Posledním bodem programu schůze byla zpráva předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o končícím třináctém funkčním období horní komory. Se svými kolegy se buď během schůze, nebo na jejím úplném konci rozloučili někteří senátoři, kteří v novém složení již neusednou – místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková, která na Kroměřížsku ani nepostoupila do druhého kola, Renata Chmelová (za STAN) z Prahy 5, kde ve druhém kole prohrála s Janem Pirkem, nebo božídarský starosta a dosavadní místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).
Senátorské mandáty sice obhájili předseda horní komory Vystrčil i první místopředseda Jiří Růžička. Protože jim ale původní mandát končí, zůstane z předsednictva Senátu po konci nynějšího období ve funkci pouze místopředsedkyně Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle Růžičky bude Seitlová tudíž zezačátku řídit první schůzi Senátu v novém složení.
