Ve středu dostal vakcínu proti covidu-19 druhý nejvyšší počet lidí za den od začátku vakcinace, a to 76 099. Vakcíny ale chybí praktickým lékařům. Ve středu přibylo 1857 potvrzených případů. Počet nově nakažených byl nejnižší za všední den od 21. září. Vláda ve čtvrtek rozhodla o dalším rozvolnění protiepidemických opatření. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by mohlo po polovině května rozvolňování pokračovat povolením hromadných akcí až pro 700 lidí.
Koronavirus - květen
- 22:15
Španělské regiony, včetně hlavního města Madridu, zvažují, že zruší povinnost nosit roušky venku.
- 21:17
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil další postupné uvolňování pandemických opatření. V zemi se zkrátí zákaz nočního vycházení a otevřou se bary a restaurace, uvedla agentura Reuters.
- 20:17
Dánská vláda v pondělí požádala zdravotní úřady země, aby přehodnotily rozhodnutí vyřadit proticovidové vakcíny společností Johnson & Johnson a AstraZeneca z očkovacího programu. Ke kroku vládu přiměl dvoutýdenní skluz v dánském vakcinačním plánu.
Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka by se od 17. května mohly konat některé hromadné akce. Venku by se k nim mohlo scházet až 700 lidí, ale byly by povolené i uvnitř, kam by mohlo až 400 lidí. Ministr to řekl po setkání se zástupci kulturních organizací, zdůraznil však, že uvolnění ještě musí schválit vláda.
„Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních/PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně,“ dodal Zaorálek. Stačit bude i certifikovaný antigenní test.
V dalších týdnech by se mohly kulturní akce otevírat ještě více. Od 24. května by se mohla zvýšit až na 1000 diváků účast na venkovních akcích a až na 500 na vnitřních, zároveň však při zaplnění maximálně 50 procent kapacity, plánuje ministr.
Očkování
Od neděle bylo každý den očkováno více lidí než za stejný den předchozího týdne. Ve středu ve srovnání s předešlým týdnem stoupl počet očkovaných skoro o šest tisíc na více než 76 tisíc. Více lidí dostalo za jeden den vakcínu od začátku očkování pouze minulý čtvrtek, kdy bylo podáno 77 932 dávek. Celkem bylo v Česku aplikováno už 3,42 milionu dávek očkování proti covidu-19 a plně naočkováno je zhruba 1,04 milionu lidí.
Na nedostatek vakcín si ale stěžují praktičtí lékaři. Jejich pacienti musí totiž dlouho čekat na termín očkování. Někteří praktici je proto vyzývají, aby se k vakcinaci přeregistrovali do některého z blízkých očkovacích center.
Například praktický lékař ze Staré Bělé Jiří Folta posílá své pacienty do ostravského očkovacího centra Černá louka. Očkovacích látek, které jsou distribuovány praktikům, je totiž podle něj nedostatek. „Dostali jsme pouze jednu zásilku dávek a nyní už se nám pomalu blíží termín podání druhé dávky. Doposud jsme nedostali také žádné další očkovací látky pro očkování dalších pacientů,“ řekl ČT.
Odezvy od pacientů, kteří zvolili očkovací centra, jsou podle něj pozitivní. „Neměl bych čisté svědomí, kdybych jim tvrdil, že mají čekat na očkování u nás, protože v centrech mohou být očkováni velice rychle,“ doplnil Folta. Upozornil ale, že ti pacienti, kteří si u praktického lékaře nechali aplikovat už první dávku vakcíny, mají počkat na termín na druhou dávku u něj. Měli by ji totiž mít garantovanou.
Přeregistrace podle praktiků není složitá. Stačí zavolat na linku 1221 nebo se zaregistrovat pomocí rezervačního systému na stránkách ministerstva zdravotnictví.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu Deníku N řekl, že praktici by nově měli kromě vakcín společností Astra Zeneca a Johnson & Johnson dostávat i všechny dávky vakcíny od společnosti Moderna. Počet očkovacích dávek by tak u praktiků mohl stoupat.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) za poslední týden eviduje šest případů úmrtí, která nastala v čase po očkování proti covidu-19 a je třeba prověřit jejich případnou souvislost. Vyplývá to z pravidelné zprávy, kterou SÚKL ve čtvrtek zveřejnil. Ústav upozorňuje na to, že stejně jako u ostatních hlášení jde i v těchto případech pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat příčinnou souvislost.
Celkem je těchto podezření 55, přičemž podáno bylo přes 3,3 milionu dávek očkování. Hlášení o úmrtích jsou podle ústavu v Česku důkladně hodnocená a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má Česko své zástupce. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
K úternímu večeru ústav zaznamenal také 3933 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 311 více než před týdnem. Nejčastěji lidé popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně.
Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna převažují přínosy vakcín nad jejich riziky. Většina úmrtí byla vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. U očkovací látky AstraZeneca EMA uvedla, že jejím vzácným vedlejším účinkem je výskyt krevních sraženin, přesto přínosy převažují. Některé země ale očkování touto vakcínou omezily, buď dočasně nebo pro některé věkové skupiny. Případy krevních sraženin se vzácně objevily i u vakcíny od firmy Johnson & Johnson, která je čtvrtou registrovanou pro použití v EU.
Epidemie slábne
Ve středu se poprvé po dlouhé době dostal nárůst počtu nově nakažených pod dva tisíce za všední den. O víkendech se sice počty nově nakažených v posledních týdnech dostaly dokonce i pod tisíc, ale během víkendů se výrazně méně testuje.
Počet antigenních testů klesl ve středu proti předchozímu týdnu z více než 200 tisíc na zhruba 165 tisíc a počet PCR testů z 19 745 na 15 848. Navzdory tomu ale klesaly podíly potvrzených případů covidu-19 na počtu provedených testů. Například u testů prováděných plošně a z preventivních důvodů, které tvoří naprostou většinu všech testů na covid-19, se podíl pozitivně testovaných snížil z 0,15 procenta za předchozí středu na 0,14 procenta.
U takzvané epidemiologické indikace testů, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivně testovaných klesl z 3,87 za předešlou středu na 3,77 procenta. U diagnostické indikace, kdy jsou již testováni třeba lidé vykazující příznaky, se podíl nakažených snížil z 11,01 na 9,46 procenta.
Denní nárůsty počtu případů covidu-19 klesají postupně od začátku března, kdy dosahovaly téměř 17 tisíc. Od začátku loňského března, kdy byl v Česku poprvé prokázán výskyt nového koronaviru, bylo zaznamenáno dohromady přes 1,64 milionu případů. S covidem zemřelo celkem 29 521 lidí.
Mírně se nyní snížilo také reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný. Podle údajů k protiepidemickému systému PES kleslo ze středeční hodnoty 0,87 na dnešních 0,85. Čím níže je číslo pod hodnotou jedna, tím pomaleji se epidemie šíří.
Postup epidemie ocenil v 90' ČT24 imunolog Václav Hořejší. „Vláda teď opravdu respektuje doporučení svého poradního orgánu. Já s těmi lidmi komunikuji a oni jsou celkem spokojeni,“ poznamenal. Vláda podle něj respektuje asi 80 procent odborných doporučení.
Nemocnice dostaly peníze na odměny
Klesá množství lidí, kteří jsou s covidem-19 v nemocnicích. Ke středě ubylo hospitalizovaných oproti minulému týdnu přibližně o pětinu na 2348, což je nejméně od poloviny loňského října. Ve vážném stavu je nyní 425 pacientů. Volných bylo ke čtvrtečnímu ránu v nemocnicích podle ministerstva 27 procent standardních lůžek s kyslíkem i lůžek s umělou plicní ventilací.
Nemocnice podle ministerstva zdravotnictví dostaly peníze na to, aby mohly vyplatit odměny zdravotníkům za nasazení během pandemie. Pracovníci by měli odměny dostat k dubnové výplatě nebo nejpozději za měsíc ke květnové výplatě.
Zdravotníci mohou získat až 75 tisíc korun, nezdravotnický personál až 30 tisíc korun. Celkem ministerstvo poskytovatelům lůžkové péče poslalo 12,4 miliardy korun, informoval resort. Zdravotníci mimo nemocnice dostanou odměny prostřednictvím kompenzací z veřejného zdravotního pojištění.
Nejvyšší incidence je ve Zlínském kraji
V Česku nyní připadá za uplynulých sedm dní na sto tisíc obyvatel 118 případů nákazy. Z této takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek, zejména vychází současný vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření.
Pokud incidence v celé republice klesne pod 100, mají se podle takzvaných balíčků pro návrat do normálního života otevřít například zbývající obchody. Dosažení hranice 75 má podle balíčků umožnit otevření zahrádek restaurací či kulturní představení venku.
Nejvyšší počet nových nákaz za sedm dní na sto tisíc obyvatel vykazují Zlínský kraj (181), Vysočina (177) a kraj Jihočeský (174). Naopak nejlépe jsou na tom kraje Karlovarský (40) a Královéhradecký (47).
Za 14 měsíců od prvních případů covidu v Česku byla z tohoto pohledu celorepublikově nejhorší situace koncem října 2020 a začátkem ledna 2021, kdy se sedmidenní incidence přiblížila 850 případům na sto tisíc obyvatel. Začátkem března se pohybovala kolem 800, pak začala klesat.
Z regionů byla z tohoto pohledu nejhorší situace v těch, které jsou na tom naopak nyní nejlépe. Na přelomu letošního února a března zaznamenávaly Královéhradecký, Plzeňský a Karlovarský kraji opakovaně přes 1200 nových případů za sedm dní na sto tisíc obyvatel. K této hranici se ještě přiblížil Zlínský kraj, a to koncem loňského října.
Dohoda se sousedními zeměmi má být před covidovými pasy, řekl Kulhánek
Česko chce mít ještě před zavedením celoevropských covidových pasů dohodu o cestování se sousedními zeměmi. Na tiskové konferenci po jednání s rakouským ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem to řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD).
„Náš cíl je mít celoevropské řešení, směřujeme k 1. červenci. Nicméně chceme předem mít dohodu s našimi sousedy, aby alespoň ti, kteří jsou očkováni, mohli volně cestovat,“ řekl Kulhánek. „Všechny země začínají své systémy budovat, systémy certifikátů po očkování, prodělané nemoci. Jde o to, abychom si navzájem dokumenty začali uznávat. To potom vytvoří základ celoevropskému systému,“ doplnil Schallenberg.
Řada evropských států chce s ohledem na blížící se turistickou sezonu zavést takzvané covidové nebo zelené pasy, tedy doklady o očkování, prodělaném covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus. S nimi by mohli lidé například snáze překračovat hranice bez nutnosti následné karantény.
Minulý týden se nápadem zabývali europoslanci, kteří například prosazují, aby lidé v rámci těchto pasů měli nárok na bezplatné testy. Složitá jednání se očekávají mezi jednotlivými zeměmi třeba kvůli tomu, zda v certifikátu uznávat očkování látkou, která nemá schválení pro užití v Evropské unii.
Aktualizace pandemického plánu pro covid-19 se nepřipravuje, řekl Babiš poslancům
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl při interpelacích v Poslanecké sněmovně, že jeho vláda nepřipravuje aktualizaci pandemického plánu, která by jej uzpůsobila podmínkám nynější pandemie covidu-19. Připustil, že plán je uzpůsoben pro eventualitu šíření nebezpečné varianty chřipky.
„Není zpracován plán strategie aktuálně přímo covidu-19, ale v řešení této nemoci se postupuje podle doporučení ECDC (Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí), Světové zdravotnické organizace a odborných skupin, aby bylo zajištěno komplexní řešení pandemie,“ uvedl Babiš.
Aktualizace pandemického plánu bude podle premiéra možná až po analýzách a vyhodnocení všech aspektů protiepidemických opatření „včetně nastavení optimální očkovací a testovací strategie“. Poslanec Jakub Michálek (Piráti), který premiéra kvůli pandemickému plánu interpeloval, je naopak přesvědčen, že alespoň provizorní aktualizace pandemického plánu s jasnými pokyny by byla lepší než další improvizace.
