V záporožské elektrárně chceme stálou misi, řekl šéf mezinárodní atomové agentury

Členové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve středu ráno vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, kde hodlají strávit několik dní. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho chce agentura v zařízení ustanovit stálou misi. Z ostřelování jaderného zařízení se v posledních týdnech střídavě viní Ukrajina a Rusko.

Čtrnáctičlenná delegace MAAE vedená Grossim přicestovala do Kyjeva v úterý. Není jasné, jak dlouho jí bude 450 kilometrů dlouhá cesta do největší jaderné elektrárny v Evropě trvat. Cílem mise je podle Grossiho situaci kolem elektrárny „co nejvíce stabilizovat“. „Původně, podle jejich informací, je očekáváme zítra (ve čtvrtek) ráno,“ nechal se slyšet šéf okupační správy Enerhodaru Alexandr Volga.

Delegace je nyní ve městě Záporoží, které je od Enerhodaru vzdálené po silnici zhruba 100 kilometrů, napsala ve středu odpoledne agentura Reuters. Záporoží je stále pod ukrajinskou kontrolou, a cestu dál tak přetíná frontová linie včetně ruských kontrolních stanovišť.

„Strávíme tam (v elektrárně) několik dní,“ citovala DPA z Grossiho vyjádření krátce předtím, než kolona deseti bílých vozidel OSN opustila Kyjev. Šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij) ještě v úterý hovořil o tom, že program inspektorů v elektrárně je naplánován pouze na jeden den.

Grossi ve středu předeslal, že v elektrárně hodlá MAAE ustanovit stálou misi. Za jakých podmínek by pracovníci agentury v okupovaném zařízení měli zůstat, není jasné. Ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov na Telegramu napsal, že Rusko myšlenku stálé přítomnosti odborníků z MAAE v Záporožské jaderné elektrárně vítá.

Delegace podle Balického vstoupí na Ruskem ovládané území přes obec Vasylivka poblíž frontové linie, odkud zamíří do Enerhodaru. „Vstupujeme na okupované území, a to vyžaduje výslovné záruky nejen z ruské strany, ale také z ukrajinské,“ připomněl Grossi. Balickyj také podle TASS řekl, že jeho správa 14 členům mise nevydá zvláštní povolení pro vstup na okupované území, a delegace proto bude muset „počkat ve frontě jako kdokoliv jiný“.

Ostřelování a zaměstnanci pod dohledem Rusů

Zařízení je v posledních týdnech pod palbou, ze které se navzájem viní Ukrajina i Rusko. Ve středu se obě strany opět vzájemně obvinily z ostřelování Enerhodaru. Pod ruskou palbou se podle ukrajinského starosty města Dmytra Orlova ocitla radnice. Ruská strana naopak tvrdí, že na budovu zaútočila ukrajinská armáda s pomocí amerického dronu.

V chodu elektrárnu stále udržují ukrajinští zaměstnanci, jsou ale pod dohledem ruských jednotek a expertů. MAAE už dříve uvedla, že cílem mise je posoudit fyzické poškození elektrárny, funkčnost bezpečnostních systémů a pracovní podmínky zaměstnanců a rovněž provést „naléhavá ochranná opatření“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po setkání s Grossim řekl, že od mise MAAE čeká více než jen analýzu situace. Agentura by podle něj měla vznést požadavek na demilitarizaci elektrárny a jejího okolí. To Moskva v minulých dnech odmítla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 7 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 9 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 13 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 13 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 13 hhodinami

Evropský pohled