USA ztížily Ankaře vzdušnou podporu případného úderu v Sýrii, píše tisk

Nahrávám video

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie. V noci Turci udeřili na hranici s Irákem, aby Kurdy odřízli od zásobování a posil.

Cílem úderu bylo znemožnit kurdským bojovníkům využít tuto cestu k upevňování pozic v severovýchodní Sýrii. „Jedním z hlavních cílů bylo před operací v Sýrii odříznout tranzitní cestu mezi Irákem a Sýrií,“ řekl Reuters nejmenovaný turecký bezpečnostní činitel.

Tímto způsobem tak už podle něj syrští Kurdové nemohou získávat například munici. Zda byl při tureckých útocích někdo zraněn nebo zabit, není jasné. Podle jednoho z tureckých představitelů šlo o letecké údery, další činitel řekl, že armáda využila ke zničení místa „různé prostředky“.

Oficiální odchod USA ze Sýrie se nekoná, tvrdí činitel USA

Kurdské úřady v severní Sýrii se připravují na jednání s Damaškem a jeho spojencem Ruskem v případě, že USA své vojáky od turecké hranice stáhnou.

Vysoce postavený představitel americké vlády ve Washingtonu v noci ujistil, že rozhodnutí se týká jen padesátky až stovky příslušníků speciálních sil, kteří budou přemístěni na jiná místa v Sýrii. Neznamená to však začátek oficiálního odchodu amerických sil ze Sýrie. USA mají v Sýrii asi tisíc vojáků.

Mluvčí Pentagonu Carla Gleansonová v úterý sdělila, že středisko letové kontroly vyřadilo Turecko z koordinačního režimu letecké koalice, která operuje proti teroristům z Islámského státu (IS) na severovýchodě Sýrie. Turecko nyní nemá přístup k informacím monitorujícím situaci, což mu znemožní leteckou podporu případné pozemní operace v Sýrii.

Americký prezident Donald Trump v pondělí své široce kritizované rozhodnutí o stažení z kurdských oblastí hájil tím, že USA už svou roli v porážce IS splnily a je nyní na regionálních a evropských zemích, aby se postaraly o zajaté členy organizace a jejich rodiny. Kurdové jich v táborech na severu Sýrie střeží na 11 tisíc.

Po kritice, že tím americký prezident ponechal spojenecké Kurdy napospas Turecku, jež na Kurdy pohlíží jako na teroristy, Trump pohrozil postihem Ankaře, pokud Turecko učiní něco, co on bude považovat za nepřípustné.

„Sice ze Sýrie odcházíme, ale v žádném případě jsme neopustili Kurdy, kteří jsou výjimeční lidé a skvělí bojovníci,“ napsal Trump v úterý s tím, že USA syrským Kurdům pomáhají finančně a dodávají jim zbraně. Současně zopakoval své varování Turecku. Erdogana přitom pozval 13. listopadu do Bílého domu.

Turecký viceprezident Fuat Oktay v úterý reagoval slovy, že se Turecko nedá zastrašit. „Tam, kde jde o bezpečnost Turecka, si cestu určíme sami a sami si stanovíme meze,“ řekl.

Turecko chce vrátit syrské uprchlíky

Kritici Trumpova kroku mimo jiné upozorňují, že situace využije Írán k dalšímu rozmachu v regionu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf vyzval Turecko, aby od plánované operace do Sýrie upustilo a respektovalo syrskou svrchovanost.

Turci chtějí v Sýrii podél své hranice východně od Eufratu zřídit takzvanou bezpečnostní zónu. Nebudou v ní podle jejich představ Kurdové a budou se tam moci vrátit až dva miliony syrských uprchlíků, kteří jsou nyní na tureckém území. Země na Bosporu během syrské občanské války přijala na 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Kurdové mluví o zradě

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád, jehož citoval list Al-Vatan, vyzval syrské Kurdy, aby se přimkli k vládě v Damašku. Turecká ofenziva podle něj etnikum „vrhne do propasti“. Jde o první reakci Damašku na Trumpovo rozhodnutí.

Kurdové samotní krok USA považují za zradu, protože do této doby je USA považovaly za cenné spojence v boji proti islámským radikálům. Mikdád také řekl, že Sýrie „vítá všechny své syny“ a že vláda vyřeší bez násilí a kladně všechny problémy. Dodal, že armáda bude bránit území celé Sýrie a nedopustí okupaci jakékoli její části.

Zástupce kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Badran Kurd se nechal slyšet, že pokud Američané ze severu země, zejména od turecké hranice odejdou, budou kurdská administrativa a SDF nuceny posoudit všechny možnosti. „Můžeme pak vyjednávat s Damaškem nebo ruskou stranou, abychom zastavili turecký útok,“ řekl Badran. USA prozatím odvolaly jen asi 50 vojáků.

Rusko vyčkává, nakolik se USA stáhnou

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že USA Rusko předem o svém záměru v Sýrii neinformovaly a je podle něj třeba počkat, kolik vojáků nakonec opravdu stáhnou, protože Washington to avizoval už v minulosti, ale záměr nesplnil. „Sledujeme situaci velmi pozorně,“ doplnil.

O situaci v severovýchodní Sýrii se svým tureckým protějškem hovořil taky šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podrobnosti ale nejsou známy. Moskva patří ke klíčovým spojencům syrského prezidenta Bašára Asada a zastává názor, že všechny mocnosti zúčastněné v syrském konfliktu musejí respektovat územní celistvost této blízkovýchodní země.

Trump stažení ze Sýrie ohlásil už loni, nakonec ale jenom část vojáků odešla do sousedního Iráku. SDF už tehdy začala vyjednávat s Damaškem o možném zachování určité autonomie regionu, ale rozhovory nebyly úspěšné.

K situaci se vyjádřil i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Podle něj je třeba ji řešit jedině diplomaticky. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 2 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 3 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 4 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 4 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.