Ukrajinci v Česku chtějí za prezidenta Zelenského, většina diaspory je ale pro Porošenka

Ukrajinci hlasující v České republice odevzdali v neděli nejvíc hlasů komikovi Volodymyru Zelenskému. Vyplývá to z výsledků prvního kola prezidentských voleb zveřejněných na webu ukrajinského statistického úřadu. Ve většině států přitom Ukrajinci žijící v zahraničí hlasovali pro prezidenta Petra Porošenka, který obhajuje mandát.

Vzhledem k poměrně rozsáhlé ukrajinské diaspoře byly v neděli volební urny k dispozici v 72 zemích. V 55 z nich zvítězil Porošenko. Největší procento si připsal ve Švýcarsku, Norsku a Nizozemsku. Zelenskyj obsadil první místo v sedmnácti zemích včetně České republiky (37 procent) a Slovenska (40 procent).

Ve dvou zemích, Estonsku a Moldavsku, hlasovalo nejvíc Ukrajinců pro proruského kandidáta Jurije Bojka. Expremiérka Julija Tymošenková nezvítězila nikde.

Nejaktivnější byli Ukrajinci v Polsku a v Německu

Celkem v zahraničí hlasovalo přes 53 tisíc Ukrajinců. V Praze a Brně hlasovalo v neděli celkem 4590 ze 4900 zaregistrovaných ukrajinských voličů. Nejvíce lidí přišlo odevzdat hlas v Polsku a v Německu, kde hlasovalo přes 7100 Ukrajinců s úřední volební registrací.

V Rusku, kde žije velká ukrajinská menšina čítající tři až čtyři miliony lidí, Kyjev volební místnosti nezřizoval, údajně kvůli obavám o bezpečnost voličů.

Nízkou účast kritizoval ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin, podle něhož při minulých prezidentských volbách v roce 2014 přišlo v zahraničí k urnám o 20 tisíc lidí víc než letos. „Jsou to trpké počty,“ prohlásil ministr. „Občanská povinnost by měla být stejně důležitá pro všechny Ukrajince, jakkoli to zní pateticky,“ zdůraznil Klimkin.

Po sečtení 85 procent odevzdaných hlasů si vedení v prvním volebním kole celostátně udržuje Zelenskyj s 30,4 procenta hlasů před Porošenkem (16) a třetí Tymošenkovou (13,3). Čtvrtý Bojko získal 11,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...