Putin je připravený jednat se Zelenským v Moskvě. Rusko ukončilo cvičení na jihozápadě země

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že je připraven kdykoli jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Moskvě. Zelenskyj tento týden pozval šéfa Kremlu, aby se s ním setkal na Donbasu, kde sílí konflikt mezi ukrajinskými a ruskými silami. Moskva ve čtvrtek rovněž ukončila vojenská cvičení na jihu a západě Ruska. Ministr obrany Sergej Šojgu vojákům nařídil, aby se v pátek začali vracet na své stálé základny.

„Vojáci prokázali schopnost poskytnout zemi spolehlivou obranu. V tomto ohledu jsem se rozhodl ukončit prověřovací akce v Jižním a Západním vojenském okruhu,“ prohlásil ruský ministr obrany několik hodin poté, co na Krymu čtvrteční manévry začaly. Vojáci by se měli na své stálé základny začít vracet od pátku a přesuny dokončit do 1. května.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snížení počtu příslušníků ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou uvítal. „Snížení počtu vojáků u našich hranic úměrně snižuje i napětí. Ukrajina bude dál ostražitá, ale vítá jakékoli kroky, které znamenají omezení přítomnosti vojsk a zklidnění situace na Donbase,“ napsal na Twitteru.

Agentury Reuters a AP podotkly, že z oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula. AP zároveň píše, že Šojgu nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, jež by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve výcvikovém prostoru Pogonovo, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.

Spojené státy monitorují situaci

Washington ve čtvrtek uvedl, že po slovech Moskvy čeká také na činy. Americká diplomacie ve čtvrtek ujišťovala, že situaci u rusko-ukrajinských hranic bude nadále pečlivě sledovat. „Slyšeli jsme slova. Myslím, že to, co nás teď bude zajímat, jsou činy,“ reagoval na Šojguovo prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Kyjev už delší dobu bije na poplach kvůli zvyšování počtu ruských vojáků u hranic země. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba před několika dny řekl, že Moskva zde bude mít brzy více než 120 tisíc vojáků. Vyzval Západ, aby proti Rusku zavedl nové sektorové sankce. Pentagon uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety.

Brusel vyzval Moskvu k odvolání vojsk

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tento týden uvedl, že Rusko rozmístilo na Krymu a u hranic Ukrajiny bezprecedentní počet více než 100 tisíc vojáků, kvůli čemuž hrozí konflikt mezi oběma zeměmi další eskalací. Šéfové diplomacie unijních zemí Moskvu vyzvali k odvolání vojáků a snížení napětí. Ta reagovala prohlášením, že může mít armádu, kde uzná za vhodné, a že nikoho neohrožuje. Hovoří naopak o provokacích ze strany západních zemí.

Čtvrtečního cvičení na anektovaném Krymu se zúčastnilo přes deset tisíc vojáků. K dispozici měli více než 1200 kusů zbraní a další vojenské techniky včetně válečných lodí, informovaly ruské tiskové agentury. Do akce se podle ruského ministerstva zahraničí zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany.

obrázek
Zdroj: ČT24

 Podle agentury AP tím Moskva ukazovala sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Země kvůli manévrům již dříve uzavřela část námořního a také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu, proti čemuž protestoval Kyjev i Washington.

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době vyostřuje. Kyjev a ruská strana se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Konflikt eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů. Západ odpověděl sankcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.