Rakousko od 1. února zavede povinné testování pendlerů na koronavirus. Nesmí být starší než 72 hodin. Norsko od pátku uzavře hranice cizincům, Maďarsko, Polsko a Dánsko prodlužují platnost omezení. Výrobci vakcíny Pfizer/BioNTech říkají, že je účinná také proti britské a jihoafrické mutaci covidu-19.
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Pendleři budou moci vstoupit do Rakouska od pondělí 1. února jedině s testem na koronavirus, nesmí být starší než 72 hodin. Zároveň se budou muset každé dva týdny on-line registrovat, informovalo české ministerstvo zahraničí. Bezplatné testování budou moci využít pendleři v Česku i v Rakousku.
Pracovníci, kteří využijí variantu testování v Rakousku, mohou za tímto účelem přejet hranice i bez potvrzení o negativním výsledku. „Písemné znění nových podmínek očekáváme během zítřka (pátku),“ uvedl resort.
Přeshraniční pracovníci musejí dokládat negativní testy na covid-19 také při cestách do Německa. Zatímco v Sasku pendlerům postačují dva testy týdně, Bavorsko žádá nový rozbor každých 48 hodin.
Norsko kvůli koronaviru zavírá hranice pro cizince
Norsko přivře hranice nejméně na dva týdny. „Od půlnoci ze čtvrtka na pátek Norsko zavede nejpřísnější pravidla vstupu na své území od 12. března loňského roku,“ uvedla premiérka Erna Solbergová. „Prakticky bude hranice uzavřená pro všechny, kteří v Norsku nežijí,“ dodala. Výjimku dostanou pendleři, kteří pracují ve zdravotnictví, či řidiči kamionů.
V sobotu úřady výrazně zpřísnily opatření v Oslu a okolí. Uzavřeny byly restaurace, nákupní centra a další obchody s výjimkou těch, které prodávají nejnutnější zboží. Zastavily se také organizované sportovní aktivity.
Platnost restrikcí se prodlužuje
Maďarská vláda zase prodloužila omezení zahrnující zákaz nočního vycházení, dálkovou výuku na středních školách a uzavření restaurací až do 1. března, oznámil vedoucí kabinetu premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás.
Jakékoli zmírnění v současné době by podle něj způsobilo nutnost opětovného zpřísnění později. Lze k tomu přistoupit, až výrazně poklesne počet případů nebo až bude naočkován velký počet lidí. Vláda také požádá parlament o prodloužení svých mimořádných pravomocí o 90 dnů.
Dánsko také prodlouží stávající opatření, a to do 28. února. Uzavřeny zůstanou restaurace, nákupní centra a další obchody vyjma těch s nezbytným zbožím či kadeřnictví. Scházet se bude smět stále jen pět lidí.
O prodloužení restrikcí rozhodla rovněž polská vláda, platit budou do 14. února. Zároveň ale od 1. února umožní při respektování hygienických opatření otevřít obchody v nákupních centrech a obnovit provoz kulturních zařízení.
Ve Francii váhají
Francie zaznamenala nejvyšší nárůst nakažených (téměř 27 tisíc) od listopadu, kdy se země nacházela ve druhé uzávěře. Vládav však váhá, zda uvrhnout na zemi třetí lockdown. Podle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída se obává, aby nevyvolala nepokoje jako v Nizozemsku. „Pro vládu je velmi těžké přesvědčit veřejnost, že situace je kritická, protože tomu tak není. 27 tisíc je velké číslo, ale není to 60 tisíc, jako měla Velká Británie,“ vysvětlil.
Mnozí odborníci se snaží přesvědčit Emmanuela Macrona, že je nutné další lockdown zavést. Prezident je však přesvědčen, že policie bude mít problém s vynucováním opatření, už nyní je mnoho majitelů restaurací nedodržuje. Rozhodnutí chce patřičně zdůvodnit a čeká na dvě studie. Ta první ukáže, zda dosavadní opatření měla nějaký efekt. Ta druhá se týká důsledků britské mutace koronaviru.
Další vakcína není potřeba
Dobrou zprávu mezitím sdělily firmy Pfizer a BioNTech. Jejich vakcína je podle nich účinná také proti britské a jihoafrické mutaci covidu-19. Zpráva se opírá o studie vědců z Texaské univerzity a z Pfizeru zveřejněné na odborném webu bioRxiv, která ještě čeká na odbornou recenzi, píše AFP. Testy v umělých podmínkách laboratoře „neprokázaly nutnost vzniku další vakcíny pro boj s šířícími se mutacemi“, uvádějí.
Vědci zkoumali při klinických testech dvaceti osob naočkovaných přípravkem Pfizer/BioNTech reakci na tři různé mutace viru SARS-CoV-2 vytvořené v laboratoři tak, aby odpovídaly britské a jihoafrické mutaci a původnímu kmenu. „Plazma naočkovaných osob zneškodnila všechny testované varianty viru,“ cituje zprávu AFP.
Přípravky firem BioNTech/Pfizer a americké Moderny pracují na bázi RNA vakcíny a jejich případná úprava může být relativně rychlá. BioNTech již dříve uvedl, že může v případě potřeby vyrobit vakcínu proti další mutaci do šesti týdnů, připomíná AFP.
V Evropské unii je připravován návrh nových pravidel, který by distribuci vakcín mohl firmám zkomplikovat. Pokud by některý výrobce porušil své závazky týkající se dodávaného množství, vývoz dávek do mimounijních zemí by mu mohl být zablokován. Brusel jím reaguje na fakt, že firmy Pfizer/BioNTech a AstraZeneca snížily proti původní dohodě počet vakcín pro členské země.
