Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek přijal nového německého kancléře Olafa Scholze. Paříž je prvním cílem zahraniční cesty kancléře, který se ujal úřadu ve středu. Z Francie zamířil do Bruselu, kde se sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednat bude také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Agentura Reuters napsala, že Macron a Scholz se pozdravili ťuknutím pěstí. Šéf Elysejského paláce německého hosta oslovil „drahý Olafe“. Politici jednali o problémech v Evropské unii i za jejími hranicemi.
Hovořili třeba o napětí na ukrajinsko-ruské hranici, kde Moskva soustřeďuje značné vojenské síly. Scholz vyzval, aby se opět konaly rozhovory takzvané Normandské čtyřky, tedy Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa. Kancléř zároveň řekl, že hranice nesmí být narušovány.
Reuters informuje, že Macron a Scholz se snažili mírnit význam rozdílných postojů obou zemí ohledně reformy unijních rozpočtových pravidel a zařazení jadrné energetiky mezi zelené investice. Zatímco Macron chce stavět nové reaktory, Německo hodlá jaderné elektrárny postupně uzavřít.
„Je jasné, že každá země sleduje svou vlastní strategii boje s klimatickou změnou zapříčiněnou člověkem. Spojuje nás to, že uznáváme odpovědnost a jsme ambiciózní,“ prohlásil Macron a dodal, že Německo se rozhodlo spoléhat na rozšiřování obnovitelné energie.
Francie se bude v nadcházejícím šestiměsíčním předsednictví EU snažit získat německou podporu pro plán na úpravu unijních rozpočtových pravidel. „Věřím, že společně dokážeme řešit problémy, které jsou před námi a že můžeme pokračovat v růstu, který jsme podpořili fondem obnovy,“ prohlásil Scholz.
Francii a Německo rozděluje otázka ruského plynu
Oba státníci potvrdili pevnost francouzsko-německých vztahů. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters může být schůzka pro Macrona příležitostí k posílení jeho role ve francouzsko-německém partnerství poté, co z funkce po šestnácti letech odešla kancléřka Angela Merkelová.
Reuters ale připomíná, že rozdílné názory mají v některých zásadních otázkách, jako je dovoz plynu z Ruska, evropská obranná politika nebo vztahy s dalšími velkými politickými a hospodářskými soupeři včetně Číny.
Macron je prezidentem Francie od roku 2017 a očekává se, že se za rok bude ucházet o znovuzvolení. Macron se pokusí využít nadcházející francouzské předsednictví v Radě EU k prosazení svých priorit, zatímco Scholz bude v úřadu nováčkem. Velikost německé ekonomiky nicméně staví v jistém ohledu kancléře do silnější pozice.
Scholz chce silnou Unii
Po jednání s Macronem zamířil Scholz do Bruselu na schůzku s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Po jednání oznámil, že nová německá vláda bude nadále usilovat o silnou a suverénní Evropskou unii, její přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství a společný boj proti nemoci covid-19.
Šéfka unijní exekutivy ocenila pokračování proevropského přístupu Berlína a označila Německo za příklad pro ekologickou transformaci. Scholz se přihlásil k výrazně proevropskému kurzu své předchůdkyně Angely Merkelové, za jejíž šestnáctileté vlády bylo Německo klíčovým hybatelem evropské integrace.
„Německá politika musí vnímat přímou odpovědnost za pokrok Evropy,“ řekl sociálnědemokratický kancléř.
Někdejší německá ministryně obrany von der Leyenová patří ke konkurenčním křesťanským demokratům. Zdůraznila však, že příslušnost k rozdílným stranám nemusí být překážkou. „Známe se osobně řadu let a máme za sebou dobrou a důvěryhodnou spolupráci,“ řekla na adresu svého bývalého vládního kolegy, donedávna ministra financí.
