Konečná: Evropská unie se musí smířit s tím, že přestane z Bruselu diktovat

26 minut
Europoslankyně Konečná (KSČM) hostem pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Evropská unie potřebuje reformu, protože stávající systém je neudržitelný. V Interview ČT24 to prohlásila europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Podle jejích slov je třeba dát větší rozhodovací pravomoc občanům a jednotlivým členským státům. Česká vláda by si pak podle političky měla určit své evropské priority.

Do brexitu zbývá už jen několik týdnů. Jednání o tom, jakým způsobem Velká Británie z Evropské unie odejde, ovšem i nadále bouřlivě pokračují – a komunistická europoslankyně Kateřina Konečná se domnívá, že kvůli brexitu i dalším krizím členské země EU zcela přestaly vést debatu týkající se toho, kam chtějí Evropskou unii směřovat.

„Evropská unie nemůže dál fungovat tak, jak funguje,“ prohlásila Konečná v pořadu Interview ČT24. „To je prostě neudržitelný systém, který se zákonitě musí v nějakou chvíli zhroutit. Bylo by fér říct, jakým způsobem si představujeme, aby Evropská unie fungovala do budoucna.“

Podle ní je nezbytné reformovat smlouvy, na jejichž základech evropské společenství stojí, a dát v nich daleko větší rozhodovací pravomoc občanům a jednotlivým národním státům. Dále je nutné poskytnout Evropskému parlamentu zákonodárnou iniciativu, míní Konečná. „Je obrovská ostuda, že po tolika letech fungování Evropské unie její jediná demokratická instituce volená přímo – Evropský parlament – nemá zákonodárnou iniciativu,“ řekla. 

 „Musíme natvrdo osekat pravomoci Evropské komise, protože to, co se tam děje, to, kdo tam rozhoduje, je dále neudržitelné,“ dodala. Evropskou unii si podle Konečné komunisté nepředstavují jako obrannou unii. „Odmítáme těch třináct miliard, které mají jít do rozpočtu na vědu a výzkum. Chceme je dát do sociálních projektů, které si myslím, že země Evropské unie potřebují daleko víc,“ prohlásila europoslankyně.   

Konečná: Babiš tvrdí něco v Česku, pak přijede do Bruselu a říká něco jiného

Konečná si podle svých slov nemyslí, že Česká republika dokáže v Bruselu prosazovat své zájmy. „Nedokázali jsme to bohužel za těch čtrnáct let nikdy, a nedokážeme to ani teď. Přála bych si, abychom vedli velmi otevřenou debatu například i v Poslanecké sněmovně, kde vidíme další směřování,“ řekla politička.

Danou debatu by přitom podle Konečné měla vést vláda. „Dnes nevím, co chce vláda v Evropské unii. Pan premiér něco tvrdí v televizi,  pak přijede do Bruselu a my víme, že tam říká něco jiného,“ poznamenala s tím,  že takových případů bylo několik  a týkaly se například migrace, řešení finanční krize nebo třeba brexitu.

„Tady (v Česku) nám (Babiš) tvrdí, co chtějí slyšet občané doma – co mu vyjde z průzkumů. Tam (v Bruselu) se objímá s takovými lidmi, jako je Macron, Merkelová… a tváří se jako největší kamarád. Tvrdí, jak všechno bude v pohodě, jak všechno zařídíme,“ uvedla s tím, že Česko musí udržovat spojenectví, které je založené na partnerství, nikoliv na servilitě. 

Evropská unie se přitom podle Konečné musí konečně smířit s tím, že přestane z Bruselu diktovat, a místo toho bude víc chápat národní specifika. Za stávající evropské společenství ovšem podle ní nenese vinu jen Brusel: „Je to i o nás, že si dopředu neumíme určit priority, že dopředu neumíme zasáhnout.“

„Musíme se naučit, že nestačí jenom kritizovat a říkat ne ne ne, ale že jsou i metody, kterými si můžeme prosazovat naše české zájmy v rámci toho, jak Evropská unie funguje. Pak nám třeba i přestanou diktovat. Oni nás v tuhle chvíli mají za ty, kteří to vždycky nějak skousnou,“ uzavřela Konečná. 

Kateřina Konečná hovořila také o čtvrteční schůzce Andreje Babiše (ANO) s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, politice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), komunistické toleranci vlády nebo o brexitu. Celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...