Rozsekne Roden případ uťatých paží? V seriálu Princip slasti mu pomůžou policisté z Polska a Ukrajiny

Tři vraždy, tři města a tři policisty spojí jedno vyšetřování v novém koprodukčním seriálu Princip slasti. Propletený případ lze připodobnit atmosférou temným americkým i severským krimipříběhům. Úvodní díl odvysílá Česká televize 14. října, první diváky ale už do případu zasvětila poslední zářijový den slavnostní premiéra. Za Česko se do vyšetřování vražd pustil Karel Roden.

Během jednoho dne dojde ve třech různých zemích k hrůzným nálezům. Na pobřeží v Oděse se pohupuje loďka s mrtvou dívkou, které chybí paže; na nábřeží Visly ve Varšavě najde policie v kufru opuštěného auta useknutou ženskou paži. Část ženského těla vyděsí i diváky pražského divadla, když se najde přímo na scéně. 

Detektivové vyšetřují nejprve každý případ zvlášť. Okolnosti je ale svedou dohromady a musí začít spolupracovat. Během deseti dní a nocí tak rozplétají případ plný podivných obchodů, vychytralých právníků, zkorumpovaných politiků a nájemných vrahů. Při postupném objasňování zločinu se odkrývají i osudy kriminalistů.

Náhled do psychiky obětí i vyšetřovatelů

„Princip slasti je kriminální thriller, má spád, ale také je to psychologický příběh. Nahlížíme do psychiky lidí kolem zločinu, nejen obětí, ale i vyšetřovatelů,“ poznamenává k seriálu režisér Dariusz Jablonski. Osmapadesátiletý tvůrce se zatím ve filmové branži uplatnil především jako producent. Spolupracoval s režisérem Wladyslawem Pasikowským, Agnieszkou Hollandovou, ale produkoval třeba i české drama Je třeba zabít Sekala.

Svůj seriálový debut točí podle scénáře polského kolegy Macieje Maciejewského. Tvůrci se hlásí k inspiraci americkým seriálem True Detective (v Česku uváděný pod názvem Temný případ) nebo severskou detektivkou Most

Aby policisté nevypadali jako policisté

„Nechtěl jsem, aby herci, kteří hrají policisty, byli policisté na první pohled. Tak jsem se dostal ke Karlu Rodenovi,“ rozkrývá režisér herecké obsazení. Roden ztvárnil majora Viktora Seiferta, který se už těší, až nastoupí do penze, vidinu vejminku ale musí vyměnit za náročné pátrání.

Náročné bylo podle herce i natáčení. „Točili jsme v sychravém období a v zimě,“ vysvětluje, „přesto na to rád vzpomínám. A přišlo mi také zajímavé spojení tří zemí.“

Nahrávám video

Z českých herců se v Principu slasti objeví vedle Karla Rodena také Anna Geislerová, Kryštof Hádek, Lucie Zedníčková, Marek Taclík nebo Martin Finger. Za ukrajinskou stranu se po stopách vraha vydává Sergej Strelnikov a Polsko dosadilo do vyšetřovacího týmu Malgorzatu Buczkowskou.

Herci měli možnost hrát ve svém rodném jazyce. Česká televize odvysílá seriál s dabingem, zároveň ale nabídne divákům možnost pustit si v iVysílání otitulkovanou verzi v originálním znění.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...