Sněmovna vyslyšela Senát a odmítla obchodnické kvóty pro české potraviny

Nahrávám video

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Poslanecká sněmovna ho v úterý na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.

Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely v Poslanecké sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v úterý řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal, že většina poslanců ANO ji však podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky českého původu.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Spor o šíři výběru

Zákon opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Pokuty za dvojí kvalitu

Poslanci ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, potvrdili také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. „Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávovin nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků,“ uvedla vláda v důvodové zprávě.

Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...