Sněmovna vyslyšela Senát a odmítla obchodnické kvóty pro české potraviny

Nahrávám video

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Poslanecká sněmovna ho v úterý na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.

Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely v Poslanecké sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v úterý řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal, že většina poslanců ANO ji však podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky českého původu.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Spor o šíři výběru

Zákon opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Pokuty za dvojí kvalitu

Poslanci ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, potvrdili také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. „Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávovin nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků,“ uvedla vláda v důvodové zprávě.

Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.