Prodej osobních aut v EU v září mírně vzrostl, letos poprvé

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii v září vzrostl o 3,1 procenta na 933 987 milionu vozů. Jde přitom o první růst v letošním roce, oznámilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Výsledek naznačuje, že na některých trzích v Evropě se začíná situace na trhu zlepšovat. Vyšší prodej zaznamenala za uplynulý měsíc i Česká republika.

Statistickému růstu pomohla podle automobilového experta EY Petra Knapa nižší srovnávací základna z loňského září, kdy se registrovalo více vozů v létě kvůli poslednímu termínu doprodeje vozidel homologovaných podle starších emisních pravidel NEDC. Od září pak bylo možné prodávat jen vozy splňující pravidla testování automobilových emisí WLTP.

Čtyři největší evropské trhy ale vykázaly nejednoznačné výsledky. Zatímco prodej nových osobních vozů ve Španělsku klesl o 13,5 procenta a ve Francii o tři procenta, Německo hlásí růst o 8,4 procenta a Itálie o 9,5 procenta.

Za devět měsíců letošního roku klesl počet registrací nových osobních aut v EU o 28,8 procenta. Od ledna do září jich bylo registrováno 7,06 milionu.

Navzdory příznivému vývoji za měsíc září automobilový trh v EU nadále zásadně ovlivňuje pandemie nemoci covid-19. Ve Španělsku prodej aut letos meziročně klesl zatím o 38,3 procenta, v Itálii o 34,2 procenta, ve Francii o 28,9 procenta a v Německu o 25,5 procenta.

V Česku se prodej aut zvýšil

V České republice se prodej nových osobních aut podle sdružení ACEA v září meziročně zvýšil o 7,2 procenta na 16 909. Úhrnem od ledna do září se však o 22,4 procenta snížil a dosáhl 148 319 vozů.

„Celkový nárůst zhruba o 28 tisíc vozů z rozhodující části táhlo Německo, kde pomohly pobídky. Mezi nejodolnější větší značky, mimo prémiových, s celoročním poklesem pod 20 procent patří Škoda, Toyota a Kia. Škoda v září meziročně nejvýrazněji zvýšila svůj tržní podíl a je tedy pátou největší značkou v EU,“ podotkl automobilový expert EY Petr Knap. Vzhledem k současnému vývoji kolem koronaviru podle něj nelze po zbytek letošního roku na evropském trhu čekat významné zlepšení.

Jak si vedly Volkswagen a Škoda Auto

Německý automobilový koncern Volkswagen i česká dceřiná značka Škoda Auto v září po koronavirovém propadu zvýšily odbyt. Skupina Volkswagen prodala 933 600 aut, což je meziročně o 3,3 procenta více, Škoda Auto pak odbyt zvýšila o 2,6 procenta na 104 600 vozů. 

Zatímco ale skupina Volkswagen vykázala za celé třetí čtvrtletí pokles, mladoboleslavská automobilka zaznamenala růst, a to o 0,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 28 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...