Největší odběratel ruského plynu v Německu má problémy, žádá vládu o pomoc

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck reagoval, že země nenechá klíčové energetické společnosti padnout.

Šéf Uniperu Klaus-Dieter Maubach tvrdí, že i přes problémy s dodávkami plynu a vysokými cenami je společnost finančně v pořádku. „Nehrozí nám platební neschopnost,“ řekl Maubach na tiskové konferenci v Düsseldorfu.

Uniper také oznámil, že hlavní akcionář, kterým je finská společnost Fortum, s německou vládou jedná o možnostech restrukturalizace tak, aby vznikla ve vlastnictví Německa společnost zajišťující bezpečnost dodávek.

„Z politického hlediska je jedna věc jasná. Nedopustíme, aby klíčové společnosti zkrachovaly a aby to následně způsobilo turbulence na světovém energetickém trhu,“ prohlásil Habeck. Uvedl, že spolková vláda na stabilizačních opatřeních pracuje a že se všemi účastníky úzce jedná. „O konkrétní formě podpory se bude nyní jednat a poté se rozhodne,“ doplnil.

Média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než třicetiprocentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Dopady by mohla pocítit i Česká republika, jejíž obchodní firmy přes Německo nakupují plyn.

Vláda dříve pomohla Lufthanse

Pomoc Uniperu či jiným významným energetickým firmám nevyloučil ani kancléř Olaf Scholz. Ten nedávno poukázal na to, že na stole jsou i nástroje, které se za koronavirové pandemie použily na záchranu velkých společností, jako jsou aerolinky Lufthansa. Berlín tehdy národnímu leteckému dopravci poskytl záchranný balík devět miliard eur (223 miliard korun).

Uniper se v červnu stal první německou energetickou společností, která začala bít na poplach kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám. Uvedla zároveň, že jedná o případné vládní záchraně. Německo nyní schválilo úpravu zákona, která by kabinetu umožnila zachránit energetické společnosti, které se dostanou do finančních potíží kvůli prudkému růstu cen energií.

Německo je na plynu z Ruska odkázané, závislost se ale snaží rychle snížit. Ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu snížila tok plynu v produktovodu Nord Stream 1 zhruba na čtyřicet procent původní kapacity. Na tento plynovod se nyní soustředí pozornost kvůli pravidelné roční údržbě, která začíná v pondělí. Panují obavy, že Rusko by odstávku mohlo využít k zastavení dodávek.

Německá vláda již v červnu vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Kabinet se ještě více zaměřil na plnění zásobníků. Habeck také opakovaně vyzývá veřejnost i podniky, aby co nejvíce šetřily energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 22 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...