Evropská komise navrhne zastropování ceny ruského plynu, uvedla von der Leyenová

Evropská komise navrhne cenový strop na ruský plyn, uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Von der Leyenová představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím. Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu. 

„Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůže jim, aby se adaptovali,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 korun) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.

„Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné,“ řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv. 

Evropská komise navrhne i omezení spotřeby

Brusel navrhne také omezení spotřeby elektřiny podobně, jako tomu bylo už v červenci u plynu. U elektrické energie by se mělo týkat hodin, kdy je spotřeba i cena nejvyšší. Například některé automatizované podniky by podle šéfky Komise mohly přejít z denního na noční či víkendový provoz.

Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.

Diplomaté očekávají, že by z páteční debaty mohla vzejít předběžná podpora několika opatření, jejichž podrobnosti se Komise chystá představit příští týden.

Rusko v případě zastropování cen hrozí zastavením dodávek

Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů.

Otázku možného zastropování cen plynu z Ruska řeší v rámci předsednictví EU také Česko, které páteční jednání svolalo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chtěl možnost cenového stropu z programu jednání ministrů odpovědných za energetiku vyjmout. Podle něj jde pouze o politický nástroj, který nepovede k řešení energetické krize. Navrhoval jednat také o oddělení cen elektřiny a plynu nebo emisních povolenkách.

O zastropování cen ruského plynu jednal ve středu premiér Petr Fiala (ODS) s předními českými producenty elektřiny. Podle něj na přípravě opatření spolupracují. 

„Výrobci si uvědomují, že současná situace může mít dalekosáhlé negativní dopady na ekonomiku, a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Mluvili jsme také o návrzích výrobců, jak státu kompenzovat případnou pomoc s finančními zárukami, které potřebují pro své obchodování,“ uvedl předseda vlády na Twitteru.

Rakouská vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti

Některé evropské země přijímají v boji proti zdražujícím se energiím vlastní opatření. Ve středu schválila rakouská vláda plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti. Bude jim proplácet až 30 centů z ceny přesahující deset centů (zhruba 2,50 koruny) za jednu kilowatthodinu. Tyto kompenzace budou omezeny na spotřebu 2900 kilowatthodin ročně na domácnost, uvedla agentura APA.

Stanovení maximální výše podpory na 30 centů za kilowatthodinu má zabránit dodavatelům elektřiny, aby v reakci na zavedení podpory přistoupili k dalšímu zdražování.

Vláda toto opatření hodlá spustit od prosince, platit by mělo do poloviny roku 2024. Průměrná domácnost by díky němu podle ministerstva energetiky měla získat ročně kolem 500 eur (přes 12 tisíc). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...