V pondělí testy potvrdily 7336 případů covidu. Přeočkovat se nechaly už téměř tři miliony lidí

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Pacientů s koronavirem v nemocnicích je přibližně 2350, na počátku minulého týdne jich bylo asi o 740 více. Nicméně proti uplynulému víkendu hospitalizovaných mírně přibylo, přibližně o 60. Vyplynulo to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Spolu s poklesem počtu případů koronaviru se po týdnu snížilo také incidenční číslo. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 420 nakažených, o 18 méně než předchozí den. Před týdnem byla incidence 358.

Incidenční číslo se od předchozího dne snížilo ve většině krajů, včetně Prahy, kde se epidemie šíří aktuálně nejvíce. Na 100 tisíc obyvatel za týden je tam nyní 740 nakažených. Následuje Středočeský kraj s incidencí 467. Naopak nejnižší incidence je k úterku na Vysočině, kde je v přepočtu na obyvatele za týden 287 nakažených.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, se dál drží nad hodnotou jedna. Tuto hranici překonalo na začátku prvního pracovního týdne roku 2022. Pokud je číslo nad jedničkou, epidemie zrychluje, údaj pod jedničkou značí zpomalování. Aktuálně činí 1,1, konstatuje ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě. Během prosince se reprodukční číslo drželo pod hodnotou jedna, na konci loňského roku bylo ještě 0,78.

Za celou dobu epidemie od počátku března 2020 se koronavirem v Česku prokazatelně nakazilo na 2,54 milionu lidí, 36 683 v souvislosti s nemocí zemřelo.

Laboratoře provedly v pondělí téměř 93 tisíc testů na koronavirus, o zhruba 19 500 méně než o týden dříve. Jejich pozitivita v mezitýdenním srovnání mírně klesla.

Očkování proti koronaviru v pondělí dostalo 75 808 lidí, z toho přes 66 tisíc si přišlo pro třetí, posilující dávku vakcíny. Od počátku očkování zdravotníci vykázali téměř 16,1 milionu aplikovaných dávek vakcíny a 6,7 milionu lidí v Česku má očkování ukončené. Posilující dávku mají téměř tři miliony lidí.

Nahrávám video

Izolace i karanténa se zkracuje na pět dní

Izolace lidí, kteří se nakazili koronavirem, stejně jako karanténa jejich blízkých kontaktů se podle nového metodického pokynu od úterý zkracuje na pět kalendářních dní, pokud lidé nemají příznaky nemoci. Dosud trvala izolace 14 dní a karanténu mohli lidé bez příznaků ukončit po sedmi dnech negativním PCR testem. Lidem s příznaky hygienici izolaci ukončí dva dny po jejich odeznění.

Do karantény však nemusí lidé po očkování nebo prodělání nemoci v posledních 180 dnech, pokud nemají příznaky.

Zkrácením karantény ministerstvo zdravotnictví reaguje na nástup varianty koronaviru omikron, která začíná v Česku převládat. Omikron je sice mnohem nakažlivější, proti předchozím variantám má ale kratší inkubační dobu. Příznaky u něj také nastupují dříve než předchozí verze covidu.

Dalším důvodem je obava z toho, aby kvůli velkému počtu nakažených nechyběli pracovníci v klíčových oblastech nutných pro chod společnosti. Pro vybrané profese proto stát počítá s takzvanou pracovní karanténou, během níž by za zpřísněných podmínek mohli pracovat i ti, kterým by při preventivním testování v zaměstnání vyšel pozitivní antigenní samotest.

Zkrácení karantén a zejména izolací na pět dní bez jejich ukončení negativním testem ale někteří odborníci kritizují. Po skončení pětidenní izolace či karantény je podle pokynu hygieny doporučeno dalších pět dní nosit respirátor. Lidem, kteří už jsou nyní kvůli covidu v karanténě či izolaci, se po změně pravidel na pět dní nezkrátí.

Kvůli omikronu se v Česku od začátku nového roku víc testuje. Minulé pondělí začalo testování ve školách dvakrát týdně, a to včetně žáků i zaměstnanců, kteří jsou očkovaní nebo nemoc prodělali. Od 17. ledna se budou testovat až na výjimky všichni zaměstnanci dvakrát týdně.

Vláda by měla ve středu schválit seznam profesí, které budou využívat takzvanou pracovní karanténu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by mělo jít například o pracovníky ve zdravotnictví, dopravě nebo energetice.

Podle hejtmanů i viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by mělo být vymezení profesí pouze obecné – shodli se na tom v Událostech, komentářích. Obávají se totiž, že by se jinak mohlo na některé důležité pracovníky zapomenout. 

2,9 milionu lidí s posilující dávkou

Posilující dávku očkování dostalo od začátku letošního roku přes půl milionu lidí. Celkově se od září nechalo přeočkovat už více než 2,9 milionu osob, tedy zhruba 27 procent populace. Vyplývá to z dat o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví.

Projekt Chytrá karanténa uvedl, že přeočkování navyšuje ochranu proti nákaze nad 80 procent a proti těžkému průběhu téměř ke sto procentům. Podle denních dat o nákazách tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Za prvních deset lednových dní testy prokázaly 57 271 pozitivních. Lidí bez očkování i plně očkovaných bylo shodně kolem 46 procent z nich. Zbytek byli lidé s nedokončeným očkováním nebo naopak přeočkovaní.

Ještě v prosinci tvořili očkovaní pětatřicet procent případů a v listopadu třicet procent nových nákaz. Neočkovaných je ale v populaci zhruba třetina, očkovaných skoro dvě třetiny. Data potvrzují předchozí varování odborníků, že očkování dvěma dávkami či předchozí prodělání nemoci před nákazou omikronem chrání méně.

Podle dat o očkování mají dosud posilující dávku asi dvě třetiny osmdesátníků a sedmdesátníků, potom podle věku podíl klesá. Ve skupině 60 až 64 let je jich méně než polovina, mezi lidmi ve věku 50 až 54 let zhruba třetina, u mladších čtyřicátníků pětina a ve skupině 30–34 let jedenáct procent.

Testování ve školách jednou týdně, ve školkách stále dvakrát

Zaměstnanci různých stupňů škol se budou od příštího týdne testovat na covid-19 v odlišných frekvencích. Zatímco na základních a středních školách bude antigenní testování jen jednou týdně, v mateřských školách by si pracovníci měli dělat testy dvakrát týdně. Vyplývá to z informací, které v úterý ministerstvo školství rozeslalo do škol.

Nové mimořádné opatření k testování zaměstnanců od 17. ledna stanoví povinnost testování dvakrát týdně pro neočkované i očkované nebo lidi po prodělaném covidu-19. „Uplatní se na zaměstnance škol a školských zařízení, kde se netestují děti nebo žáci podle speciálního mimořádného opatření ke screeningovému testování ve školách,“ informovalo ministerstvo školství.

Speciální opatření o testování žáků a zaměstnanců škol se týká konkrétně přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně speciální školy, základních škol a denní formy vzdělávání na konzervatořích a středních školách. První dva týdny v lednu se v nich nastavilo testování dvakrát týdně, od 17. ledna se omezí na pondělky. Naopak v mateřských školách se v současnosti děti ani zaměstnanci netestují, nově by se tak pracovníci školek měli testovat dvakrát týdně.

Více informací by mělo ministerstvo školství zaslat školám během týdne. Na vysokých školách platí povinnost testování studentů jen na kolejích. Neočkovaní, kteří neprodělali covid-19 v uplynulých 180 dnech, tam musí před ubytováním a dál každých sedm dní předkládat negativní PCR test ne starší 72 hodin nebo antigenní test ne starší 24 hodin. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělí po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že kvůli zkouškovému období se nyní testování vysokých škol týkat nebude. 

V Česku začal převládat omikron

Státní zdravotní ústav v pondělí uvedl, že v Česku nyní převládá covidová varianta omikron. Podle výrobce testů Diana Biotechnologies laboratoře, se kterými spolupracuje, zaznamenávají i více než 80 procent pozitivních případů s variantou omikron a podle jejich modelu se počty případů omikronu znásobí za dva a půl až tři dny, uvedla firma v pondělí. Odborníci očekávají, že může přibývat až 50 tisíc nově pozitivních za den.

V posledním měsíci loňského roku epidemie zpomalovala, nově nakažených začalo v mezitýdenním srovnání přibývat po Novém roce, což odborníci s ohledem na předchozí svátky a rozšiřující se omikron předpokládali.

Finanční správa začala vyplácet nový kompenzační bonus

Podnikatelé mohou od finanční správy žádat až o čtyřicet tisíc korun v rámci prvního období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Finanční správa zachovala jednoduchou on-line žádost. Podat ji je možné i e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně finančního úřadu.

O kompenzační bonus mohou žádat OSVČ, společníci s. r. o. a pracovníci na dohodu, jejichž tržby primárně v důsledku covidových opatření státu poklesly minimálně o třicet procent proti srovnávacímu období. To je stanoveno jako tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v rozhodném období od 1. června do 31. října 2021.

Žádat je možné až o tisícovku denně s výjimkou pracovníků na dohodu, kteří mají nárok až na pět set korun denně. Současný kompenzační bonus lze díky pozměňovacímu návrhu ve sněmovně nově kombinovat s dotačními programy vypisovanými například ministerstvem průmyslu a obchodu či ministerstvem práce a sociálních věcí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
před 2 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 8 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 2 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.