Karanténa, nebo izolace? A na jak dlouho? Co dělat, když máte pozitivní test či rizikový kontakt

Nahrávám video
Události: Nová pravidla izolací a karantén
Zdroj: ČT24

Pravidla pro karanténu a izolaci se od 11. ledna změnila. Oboje je kratší, jen pětidenní, ale mění se i jiné věci. Především jde nově do karantény i člověk, který má pozitivní antigenní test, aniž by byl znovu otestován metodou PCR. Podle nového pokynu hlavní hygieničky do karantény nemusejí ti, kdo mají dokončené očkování, posilující dávku nebo ti, kdo nemoc prodělali v posledních 180 dnech, ačkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) původně hovořil o tom, že by do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým měli chodit nově všichni. Od příštího pondělí by ale výjimky pro očkované opravdu měly skončit.

Upravené znění pravidel pro izolaci a karanténu se týká pouze lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus v úterý a později. Všech sedm tisíc lidí, kteří byli pozitivní v pondělí, se ještě musí řídit starými pravidly se čtrnáctidenní izolací. Hrozí jim proto, že budou sedět doma ještě týden poté, co skončí izolace některým z lidí pozitivně testovaných v úterý.

Co čeká každého po pozitivním PCR testu

Pozitivní výsledek rozboru metodou PCR je nezvratným potvrzením, že má člověk v těle nový typ koronaviru. Jako nakaženého jej tedy čeká izolace, její podmínky se neliší podle toho, zda je člověk očkovaný, nebo ne, případně zda covid již prodělal. Nově však může být výrazně kratší než dosavadních čtrnáct dní.

Záleží na tom, zda má nakažený příznaky respiračního onemocnění. Tomu, kdo příznaky nemá, končí izolace šestým dnem po pozitivním testu. V izolaci by měl sice být již od chvíle, kdy se dozví výsledek testu, ale pokud jej laboratoře stihnou vyhodnotit již v den odběru, počítá se tento jako „nultý“. Potom následuje pět celých dnů izolace. Na konci izolace není nutný žádný další test.

Kdo příznaky má, musí v izolaci zůstat dál, skončí dva dny poté, co pominou. Záleží však i na rozhodnutí lékaře. Ten může usoudit, že příznaky nesouvisejí s covidem-19 a izolaci po pěti dnech ukončit.

Po skončení izolace by měl člověk, který v ní byl, ještě pět dní nosit respirátor. Zatímco však podle toho, co původně avizovala vláda, mělo být jeho nošení povinné, nakonec se do vydaných pravidel dostalo pouze jako doporučení.

Co čeká každého po pozitivním antigenním testu

Dosud znamenaly dvě čárky na antigenním testu – které značí pozitivní výsledek – pouze „vstupenku“ na další test, který se tentokrát vyhodnotil metodou PCR. To se mění. Nově jde člověk rovnou do karantény. Ta je stejně dlouhá jako izolace, tedy pětidenní v případě, že se při ní neobjeví příznaky nemoci.

Kdo je přesvědčen, že se antigenní test mýlil a že koronavirus v těle nemá, může i nyní požádat o potvrzující PCR test. Když je ten negativní, karanténa končí okamžitě. Je-li ovšem pozitivní, čeká nakaženého izolace, která se počítá až ode dne odběru vzorku pro PCR.

Tedy kdo má pozitivní antigenní test, druhý den se rozhodne, že nechce být ještě čtyři dny doma, zajde na PCR test a má i na něm pozitivní výsledek, pobude naopak doma ještě o den déle. PCR test by měli hygienici nařídit tomu, u koho se v době karantény nebo i po ní až do čtrnácti dnů od pozitivního antigenního testu objeví příznaky covidu.

Pokud se v době karantény objeví příznaky respiračního onemocnění, musí člověk, který ji má nařízenou, zavolat svému lékaři. Ten jej pošle na PCR test. Je-li negativní, nemělo by se nic změnit a karanténa končí po pěti dnech. Je-li pozitivní, následuje pětidenní (nebo delší) izolace.

I po karanténě platí doporučení – nakonec tedy ne nařízení – nosit ještě dalších pět dní po skončení karantény respirátor.

Co čeká neočkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Karanténa se od izolace liší z pohledu hygieniků tím, že člověk do ní uvržený nemá nezvratně potvrzeno, že se nakazil koronavirem, ale je u něj vážné podezření, že se to stalo. Nově do této kategorie patří i lidé s pozitivním antigenním testem, ale nic se nemění na tom, že karanténu nařizuje hygiena i těm, kdo se dostali do rizikového kontaktu s nakaženým (podle ministra Válka se netrasují ti, kdo mají pozitivní antigenní test bez potvrzujícího PCR).

Podle metodiky hygieniků se za rizikový kontakt považuje člověk, který žije s nakaženým ve společné domácnosti, ten kdo s ním měl přímý fyzický kontakt, jako je objetí, a neměl při něm nasazený respirátor, případně na ně infikovaný nakašlal nebo spolu sdíleli sklenici nebo cigaretu. Dále hygienici trasují lidi, kteří s nakaženým byli déle než pět minut ve vzdálenosti do metru a půl, případně seděli méně než dvě řady od něj a metodika se zmiňuje i o spolucestujících a posádce z letadla i jiných dálkových dopravních prostředků.

Kdo se do rizikového kontaktu dostal, stráví pět dní doma, přičemž v tomto případě je první dnem ten, kdy se ozve hygiena, a ne až den následující. I u kontaktů nakažených platí, že negativní PCR test ukončí karanténu dříve, pozitivní ji naopak změní v izolaci, která trvá dalších pět dní a že musí na PCR test v případě, že se u nich objeví příznaky.

Co čeká očkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Toho, kdo se setkal s nakaženým člověkem a byl očkován, by hygienici ani po 11. lednu neměli poslat do karantény. Ministr zdravotnictví původně hovořil o opaku, ale nakonec stanovil jeho úřad výjimky, které se v důsledku týkají většiny lidí v Česku. Mají ji lidé očkovaní – a to jak ti s posilující dávkou, tak i ti bez ní – i lidé, kteří covid-19 prodělali a od prvního pozitivního testu uplynulo nanejvýš 180 dní.

Výjimka platí pouze pro ty, kdo nemají příznaky covidu.

Pravidla, která ministerstvo zdravotnictví zavedlo k 11. lednu, nebudou platit dlouho. Leccos se změní již příští pondělí 17. ledna. Tehdy začne plošné testování v zaměstnání, které se má týkat všech lidí bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice také opravdu již skončí výjimka z karantény po rizikovém kontaktu pro očkované a lidi, kteří prodělali covid. Zároveň se očkovaným zvýší počet PCR testů, které bude možné každý měsíc podstoupit na náklady zdravotní pojišťovny.

Nahrávám video
Studio ČT24 - V Česku převládá varianta omikron
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Musíme být štítem proti populismu, řekl na sjezdu lidovců končící předseda Výborný

Čelo opoziční KDU-ČSL po dvou letech opustí Marek Výborný. Lidovci podle něho musí být „štítem proti populismu a stoupajícím trendům nezdravého národovectví“. Nástupcem končícího předsedy se podle nominací pro ostravský sjezd stane jihomoravský hejtman Jan Grolich. Je jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci a během regionálních konferencí získal drtivou podporu. Na sjezdu padl i návrh na nominaci pražského politika Jana Wolfa. Ten však kandidaturu odmítl.
10:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěPoslanci znovu řeší zákon k regulaci cen pohonných hmot

Poslanci budou v pátek znovu schvalovat možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, opět ve stavu legislativní nouze. O cenách benzinu a nafty by tak už nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Návrh zákona vetoval v týdnu Senát. Kritici návrhu poukazují mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Sněmovna horní komoru vzhledem ke koaliční většině patrně přehlasuje.
03:08Aktualizovánopřed 26 mminutami

Stát podepsal s ČEZem memorandum o spolupráci na modulárních reaktorech

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.
10:03Aktualizovánopřed 40 mminutami

Česko by mělo opustit model subdodavatelské ekonomiky, řekl Středula na sjezdu ČMKOS

V Praze začal dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odboráři a odborářky na něm stanoví svou strategii do roku 2030 a zvolí si na příští čtyři roky vedení. O post předsedy největší odborové centrály v zemi se ucházejí tři kandidáti včetně dosavadního šéfa Josefa Středuly. Ten ve svém zahajovacím projevu mimo jiné řekl, že Česko by mělo opustit model podřízené subdodavatelské ekonomiky.
10:28Aktualizovánopřed 53 mminutami

Odbory žádají od Turka omluvu za výrok o úřednících jako parazitech

Odbory se ohradily proti výrokům vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy), jenž na oslavě televize XTV označil úředníky za parazity, které Motoristé chtějí deratizovat. Používal i výrazy jako škodná či chátra. Odborový svaz státních orgánů a organizací očekává od premiéra Andreje Babiše (ANO) jasné odmítnutí takového vyjadřování a od Turka omluvu, jinak je připraven k právním krokům. Podobně se vyjádřil i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pilot, který se u Křivoklátu dostal nízko nad zem, ignoroval opakovaná varování

Kapitán portugalského letadla, které letos v lednu za špatné viditelnosti málem narazilo do země u Křivoklátu, ignoroval varování leteckých dispečerů i druhého pilota. Přístroje na palubě během letu z Lisabonu do Prahy fungovaly správně, ukázalo vyšetřování Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, napsal web Novinky.cz.
před 3 hhodinami

VideoPraha a Středočeský kraj diskutují o vzniku kampusu pro tisíce středoškolských studentů

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.
před 6 hhodinami

VideoTo opatření mělo přijít mnohem dřív, míní Šlachta o cenových stropech paliv

„Je to nástroj, který vláda potřebuje,“ reagoval senátor z klubu ANO a předseda Přísahy Róbert Šlachta na dotaz, proč hlasoval pro zákon o vládní regulaci pohonných hmot. Vadila mu však reakční doba vlády, než zavedla cenové stropy pohonných hmot. „To opatření mělo přijít mnohem dřív,“ domnívá se. Podle Šlachty by měla Evropa urychlit svůj odklon od fosilních paliv. „Když se budeme k Rusku přiklánět a budeme se bavit o ruské ropě, tak Rusku to bude jenom pomáhat,“ vysvětlil. Dále v Interview ČT24 odpovídal na otázky Jiřího Václavka ohledně dostavby dálnice z Brna do Vídně či budoucnosti hnutí Přísaha.
před 16 hhodinami
Načítání...