Karanténa, nebo izolace? A na jak dlouho? Co dělat, když máte pozitivní test či rizikový kontakt

Nahrávám video
Události: Nová pravidla izolací a karantén
Zdroj: ČT24

Pravidla pro karanténu a izolaci se od 11. ledna změnila. Oboje je kratší, jen pětidenní, ale mění se i jiné věci. Především jde nově do karantény i člověk, který má pozitivní antigenní test, aniž by byl znovu otestován metodou PCR. Podle nového pokynu hlavní hygieničky do karantény nemusejí ti, kdo mají dokončené očkování, posilující dávku nebo ti, kdo nemoc prodělali v posledních 180 dnech, ačkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) původně hovořil o tom, že by do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým měli chodit nově všichni. Od příštího pondělí by ale výjimky pro očkované opravdu měly skončit.

Upravené znění pravidel pro izolaci a karanténu se týká pouze lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus v úterý a později. Všech sedm tisíc lidí, kteří byli pozitivní v pondělí, se ještě musí řídit starými pravidly se čtrnáctidenní izolací. Hrozí jim proto, že budou sedět doma ještě týden poté, co skončí izolace některým z lidí pozitivně testovaných v úterý.

Co čeká každého po pozitivním PCR testu

Pozitivní výsledek rozboru metodou PCR je nezvratným potvrzením, že má člověk v těle nový typ koronaviru. Jako nakaženého jej tedy čeká izolace, její podmínky se neliší podle toho, zda je člověk očkovaný, nebo ne, případně zda covid již prodělal. Nově však může být výrazně kratší než dosavadních čtrnáct dní.

Záleží na tom, zda má nakažený příznaky respiračního onemocnění. Tomu, kdo příznaky nemá, končí izolace šestým dnem po pozitivním testu. V izolaci by měl sice být již od chvíle, kdy se dozví výsledek testu, ale pokud jej laboratoře stihnou vyhodnotit již v den odběru, počítá se tento jako „nultý“. Potom následuje pět celých dnů izolace. Na konci izolace není nutný žádný další test.

Kdo příznaky má, musí v izolaci zůstat dál, skončí dva dny poté, co pominou. Záleží však i na rozhodnutí lékaře. Ten může usoudit, že příznaky nesouvisejí s covidem-19 a izolaci po pěti dnech ukončit.

Po skončení izolace by měl člověk, který v ní byl, ještě pět dní nosit respirátor. Zatímco však podle toho, co původně avizovala vláda, mělo být jeho nošení povinné, nakonec se do vydaných pravidel dostalo pouze jako doporučení.

Co čeká každého po pozitivním antigenním testu

Dosud znamenaly dvě čárky na antigenním testu – které značí pozitivní výsledek – pouze „vstupenku“ na další test, který se tentokrát vyhodnotil metodou PCR. To se mění. Nově jde člověk rovnou do karantény. Ta je stejně dlouhá jako izolace, tedy pětidenní v případě, že se při ní neobjeví příznaky nemoci.

Kdo je přesvědčen, že se antigenní test mýlil a že koronavirus v těle nemá, může i nyní požádat o potvrzující PCR test. Když je ten negativní, karanténa končí okamžitě. Je-li ovšem pozitivní, čeká nakaženého izolace, která se počítá až ode dne odběru vzorku pro PCR.

Tedy kdo má pozitivní antigenní test, druhý den se rozhodne, že nechce být ještě čtyři dny doma, zajde na PCR test a má i na něm pozitivní výsledek, pobude naopak doma ještě o den déle. PCR test by měli hygienici nařídit tomu, u koho se v době karantény nebo i po ní až do čtrnácti dnů od pozitivního antigenního testu objeví příznaky covidu.

Pokud se v době karantény objeví příznaky respiračního onemocnění, musí člověk, který ji má nařízenou, zavolat svému lékaři. Ten jej pošle na PCR test. Je-li negativní, nemělo by se nic změnit a karanténa končí po pěti dnech. Je-li pozitivní, následuje pětidenní (nebo delší) izolace.

I po karanténě platí doporučení – nakonec tedy ne nařízení – nosit ještě dalších pět dní po skončení karantény respirátor.

Co čeká neočkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Karanténa se od izolace liší z pohledu hygieniků tím, že člověk do ní uvržený nemá nezvratně potvrzeno, že se nakazil koronavirem, ale je u něj vážné podezření, že se to stalo. Nově do této kategorie patří i lidé s pozitivním antigenním testem, ale nic se nemění na tom, že karanténu nařizuje hygiena i těm, kdo se dostali do rizikového kontaktu s nakaženým (podle ministra Válka se netrasují ti, kdo mají pozitivní antigenní test bez potvrzujícího PCR).

Podle metodiky hygieniků se za rizikový kontakt považuje člověk, který žije s nakaženým ve společné domácnosti, ten kdo s ním měl přímý fyzický kontakt, jako je objetí, a neměl při něm nasazený respirátor, případně na ně infikovaný nakašlal nebo spolu sdíleli sklenici nebo cigaretu. Dále hygienici trasují lidi, kteří s nakaženým byli déle než pět minut ve vzdálenosti do metru a půl, případně seděli méně než dvě řady od něj a metodika se zmiňuje i o spolucestujících a posádce z letadla i jiných dálkových dopravních prostředků.

Kdo se do rizikového kontaktu dostal, stráví pět dní doma, přičemž v tomto případě je první dnem ten, kdy se ozve hygiena, a ne až den následující. I u kontaktů nakažených platí, že negativní PCR test ukončí karanténu dříve, pozitivní ji naopak změní v izolaci, která trvá dalších pět dní a že musí na PCR test v případě, že se u nich objeví příznaky.

Co čeká očkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Toho, kdo se setkal s nakaženým člověkem a byl očkován, by hygienici ani po 11. lednu neměli poslat do karantény. Ministr zdravotnictví původně hovořil o opaku, ale nakonec stanovil jeho úřad výjimky, které se v důsledku týkají většiny lidí v Česku. Mají ji lidé očkovaní – a to jak ti s posilující dávkou, tak i ti bez ní – i lidé, kteří covid-19 prodělali a od prvního pozitivního testu uplynulo nanejvýš 180 dní.

Výjimka platí pouze pro ty, kdo nemají příznaky covidu.

Pravidla, která ministerstvo zdravotnictví zavedlo k 11. lednu, nebudou platit dlouho. Leccos se změní již příští pondělí 17. ledna. Tehdy začne plošné testování v zaměstnání, které se má týkat všech lidí bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice také opravdu již skončí výjimka z karantény po rizikovém kontaktu pro očkované a lidi, kteří prodělali covid. Zároveň se očkovaným zvýší počet PCR testů, které bude možné každý měsíc podstoupit na náklady zdravotní pojišťovny.

Nahrávám video
Studio ČT24 - V Česku převládá varianta omikron
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
15:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 3 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 3 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
14:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 9 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 10 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 15 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 16 hhodinami
Načítání...