Karanténa, nebo izolace? A na jak dlouho? Co dělat, když máte pozitivní test či rizikový kontakt

Nahrávám video

Pravidla pro karanténu a izolaci se od 11. ledna změnila. Oboje je kratší, jen pětidenní, ale mění se i jiné věci. Především jde nově do karantény i člověk, který má pozitivní antigenní test, aniž by byl znovu otestován metodou PCR. Podle nového pokynu hlavní hygieničky do karantény nemusejí ti, kdo mají dokončené očkování, posilující dávku nebo ti, kdo nemoc prodělali v posledních 180 dnech, ačkoli ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) původně hovořil o tom, že by do karantény po rizikovém kontaktu s nakaženým měli chodit nově všichni. Od příštího pondělí by ale výjimky pro očkované opravdu měly skončit.

Upravené znění pravidel pro izolaci a karanténu se týká pouze lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus v úterý a později. Všech sedm tisíc lidí, kteří byli pozitivní v pondělí, se ještě musí řídit starými pravidly se čtrnáctidenní izolací. Hrozí jim proto, že budou sedět doma ještě týden poté, co skončí izolace některým z lidí pozitivně testovaných v úterý.

Co čeká každého po pozitivním PCR testu

Pozitivní výsledek rozboru metodou PCR je nezvratným potvrzením, že má člověk v těle nový typ koronaviru. Jako nakaženého jej tedy čeká izolace, její podmínky se neliší podle toho, zda je člověk očkovaný, nebo ne, případně zda covid již prodělal. Nově však může být výrazně kratší než dosavadních čtrnáct dní.

Záleží na tom, zda má nakažený příznaky respiračního onemocnění. Tomu, kdo příznaky nemá, končí izolace šestým dnem po pozitivním testu. V izolaci by měl sice být již od chvíle, kdy se dozví výsledek testu, ale pokud jej laboratoře stihnou vyhodnotit již v den odběru, počítá se tento jako „nultý“. Potom následuje pět celých dnů izolace. Na konci izolace není nutný žádný další test.

Kdo příznaky má, musí v izolaci zůstat dál, skončí dva dny poté, co pominou. Záleží však i na rozhodnutí lékaře. Ten může usoudit, že příznaky nesouvisejí s covidem-19 a izolaci po pěti dnech ukončit.

Po skončení izolace by měl člověk, který v ní byl, ještě pět dní nosit respirátor. Zatímco však podle toho, co původně avizovala vláda, mělo být jeho nošení povinné, nakonec se do vydaných pravidel dostalo pouze jako doporučení.

Co čeká každého po pozitivním antigenním testu

Dosud znamenaly dvě čárky na antigenním testu – které značí pozitivní výsledek – pouze „vstupenku“ na další test, který se tentokrát vyhodnotil metodou PCR. To se mění. Nově jde člověk rovnou do karantény. Ta je stejně dlouhá jako izolace, tedy pětidenní v případě, že se při ní neobjeví příznaky nemoci.

Kdo je přesvědčen, že se antigenní test mýlil a že koronavirus v těle nemá, může i nyní požádat o potvrzující PCR test. Když je ten negativní, karanténa končí okamžitě. Je-li ovšem pozitivní, čeká nakaženého izolace, která se počítá až ode dne odběru vzorku pro PCR.

Tedy kdo má pozitivní antigenní test, druhý den se rozhodne, že nechce být ještě čtyři dny doma, zajde na PCR test a má i na něm pozitivní výsledek, pobude naopak doma ještě o den déle. PCR test by měli hygienici nařídit tomu, u koho se v době karantény nebo i po ní až do čtrnácti dnů od pozitivního antigenního testu objeví příznaky covidu.

Pokud se v době karantény objeví příznaky respiračního onemocnění, musí člověk, který ji má nařízenou, zavolat svému lékaři. Ten jej pošle na PCR test. Je-li negativní, nemělo by se nic změnit a karanténa končí po pěti dnech. Je-li pozitivní, následuje pětidenní (nebo delší) izolace.

I po karanténě platí doporučení – nakonec tedy ne nařízení – nosit ještě dalších pět dní po skončení karantény respirátor.

Co čeká neočkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Karanténa se od izolace liší z pohledu hygieniků tím, že člověk do ní uvržený nemá nezvratně potvrzeno, že se nakazil koronavirem, ale je u něj vážné podezření, že se to stalo. Nově do této kategorie patří i lidé s pozitivním antigenním testem, ale nic se nemění na tom, že karanténu nařizuje hygiena i těm, kdo se dostali do rizikového kontaktu s nakaženým (podle ministra Válka se netrasují ti, kdo mají pozitivní antigenní test bez potvrzujícího PCR).

Podle metodiky hygieniků se za rizikový kontakt považuje člověk, který žije s nakaženým ve společné domácnosti, ten kdo s ním měl přímý fyzický kontakt, jako je objetí, a neměl při něm nasazený respirátor, případně na ně infikovaný nakašlal nebo spolu sdíleli sklenici nebo cigaretu. Dále hygienici trasují lidi, kteří s nakaženým byli déle než pět minut ve vzdálenosti do metru a půl, případně seděli méně než dvě řady od něj a metodika se zmiňuje i o spolucestujících a posádce z letadla i jiných dálkových dopravních prostředků.

Kdo se do rizikového kontaktu dostal, stráví pět dní doma, přičemž v tomto případě je první dnem ten, kdy se ozve hygiena, a ne až den následující. I u kontaktů nakažených platí, že negativní PCR test ukončí karanténu dříve, pozitivní ji naopak změní v izolaci, která trvá dalších pět dní a že musí na PCR test v případě, že se u nich objeví příznaky.

Co čeká očkovaného člověka po rizikovém kontaktu

Toho, kdo se setkal s nakaženým člověkem a byl očkován, by hygienici ani po 11. lednu neměli poslat do karantény. Ministr zdravotnictví původně hovořil o opaku, ale nakonec stanovil jeho úřad výjimky, které se v důsledku týkají většiny lidí v Česku. Mají ji lidé očkovaní – a to jak ti s posilující dávkou, tak i ti bez ní – i lidé, kteří covid-19 prodělali a od prvního pozitivního testu uplynulo nanejvýš 180 dní.

Výjimka platí pouze pro ty, kdo nemají příznaky covidu.

Pravidla, která ministerstvo zdravotnictví zavedlo k 11. lednu, nebudou platit dlouho. Leccos se změní již příští pondělí 17. ledna. Tehdy začne plošné testování v zaměstnání, které se má týkat všech lidí bez ohledu na očkování či prodělání covidu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice také opravdu již skončí výjimka z karantény po rizikovém kontaktu pro očkované a lidi, kteří prodělali covid. Zároveň se očkovaným zvýší počet PCR testů, které bude možné každý měsíc podstoupit na náklady zdravotní pojišťovny.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 2 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 1 hhodinou

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 1 hhodinou

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 1 hhodinou

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 14 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.