O délce izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 jednala na středečním zasedání vláda Petra Fialy (ODS). Rozhodla o jejich zkrácení na pět dní, změna začne platit v úterý 11. ledna. Karanténa ovšem bude nově povinná i pro očkované, dostanou-li se do rizikového kontaktu s nakaženým. Půjdou do ní i bezpříznakoví lidé s pozitivním antigenním testem, pokud nepodstoupí konfirmační PCR test. Počínaje 17. lednem začne také povinné testování všech zaměstnanců na koronavirus, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by mělo trvat tři týdny. Kabinet se tímto opatřením snaží bránit prudkému nástupu varianty omikron.
Covidová karanténa se zkrátí na pět dní, rozhodla vláda. Budou do ní ale nově muset i očkovaní
Brífink po jednání vlády z 5. ledna (zdroj: ČT24)
Do izolace nastupují lidé s potvrzenou nákazou, v karanténě jsou lidé po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. Obě v současnosti trvají dva týdny, přičemž karanténu lze ukončit po týdnu negativním testem. Příští úterý se to změní.
„Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s šířením nákazy varianty omikron dospělo k tomu, že je i na základě zahraničních zkušeností potřebné zkrátit karanténu a izolaci na pět dní,“ oznámil premiér Petr Fiala. Ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že se lhůta bude počítat po dni prvního odběru prvního pozitivního testu. Samotný den odběru tedy bude „nultým“ dnem, potom se teprve začne počítat pět kalendářních dnů. Preventivní PCR testy budou moci podstoupit očkovaní lidé až pětkrát za měsíc, dosud měli nárok jen na dva.
„Bezesporu je nutné je zkrátit. Pět dnů je horizont, na kterém se vědci shodují,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ještě před jednáním vlády, která tuto změnu odsouhlasila. Zároveň ale bude po skončení karantény platit povinnost nosit dalších pět dní respirátor. Karanténa – nikoli izolace – bude od 17. ledna povinná i pro lidi, kterým vyjde pozitivní antigenní test a nepodstoupí konfirmační PCR test. Bude-li tento test negativní, karanténa tím skončí, bude-li však pozitivní, začne se druhý den počítat dalších pět dní, protože v tom případě již bude nakažený v izolaci.
„Omikron je rychlá nákaza s rychlým nástupem,“ doplnil Válek s tím, že změna začne platit příští týden v úterý pro všechny bez výjimky. Do karantény budou po rizikovém kontaktu chodit i očkovaní a lidé po prodělání covidu. Dosud nemuseli, očkovaní lidé, kteří žili s nakaženým v jedné domácnosti, pouze museli podstoupit test. V rozhovoru pro Události ministr odmítl výhrady proti výraznému zkrácení, které vyjádřil například biochemik Jan Trnka v úterním Interview ČT24.
Ovšem nad tím, že karanténa skončí po pěti dnech bez dalšího testu, se pozastavili někteří další odborníci. „Bylo by optimální dojít na přesnější PCR test a dozvědět se, jestli jste byl infikován, nebo ne,“ míní virolog Pavel Plevka z Masarykovy univerzity. Ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer se domnívá, že „správně to není“, připustil ale, že je to nezbytné vzhledem k očekávaným počtům nakažených lidí.
Daniel Stach: „Člověk, který je ve firmě pozitivně testován antigenem, jde do karantény, nikoli do izolace.“ (zdroj: ČT24)
Ze zahraničních dat vyplývá, že omikron je nakažlivější než delta, ale do nemocnic míří menší podíl z nich s vážným průběhem nemoci. Podle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se dá na vrcholu vlny epidemie omikronu očekávat až padesát tisíc nakažených za den a do nemocnic bude přijímáno i devět set pacientů denně. V jeden den by tak mohlo být i sedm tisíc hospitalizovaných.
„Vzhledem k tomu, že je inkubační doba několik dní, je zkrácení karantény na místě,“ komentovala vládní krok ústecká krajská hygienička Lenka Šimůnková. Podle dřívějších vyjádření Fialova kabinetu byla důvodem ke zkrácení karantén i obava, že by kvůli velkému množství nakažených a lidí v karanténě mohli chybět pracovníci v klíčových oblastech ekonomiky.
- Karanténa je oddělení osob podezřelých z nákazy od ostatních osob. Osoby podezřelé z nákazy jsou lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženou osobou či se vyskytovali v rizikové oblasti, avšak v daný moment nemají příznaky onemocnění. Většinou karanténa spočívá v omezení různých aktivit až po úplné omezení kontaktu s okolím. Obvykle je v domácím prostředí. Nařizují ji hygienici nebo speciální trasovací call centrum.
- Člověk, kterému byla nařízena domácí karanténa, by měl zůstat doma a nevycházet ani na nákup či k lékaři. Pouze ti, kteří nemají možnost využít pro potřeby nákupu dodavatelské služby, mohou na nezbytně nutnou dobu opustit domov.
- Izolace je opatření, které slouží k oddělení nemocných (případně osob s laboratorně prokázanou infekcí, avšak prozatím bez příznaků, tedy v inkubační době) od zdravých osob. Může být buď v domácím prostředí (u méně závažné infekce), či na infekčním oddělení v nemocnici (závažné infekce). I zde platí nutnost omezit kontakty na minimum.
- Lidem v karanténě či izolaci je vyplácen příspěvek až 370 Kč denně. Podle nyní plané normy je příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali nebo dostanou od konce loňského listopadu do konce letošního února.
Povinné testování zaměstnanců
Podle očekávání vláda rozhodla i o povinném testování všech zaměstnanců, které vyžadoval ministr zdravotnictví a o kterém kabinet už jednal i se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Začne 17. ledna a probíhat bude pomocí antigenních sebetestovacích sad. Hrazeny budou z veřejného zdravotního pojištění. Potrvá to nejspíše tři týdny, o termínu ukončení zostřeného testování ale vláda teprve rozhodne.
Testovat se bude v alternativním režimu dvakrát týdně, nebo jednou za tři až pět dnů, a to antigenními testy. Pracovník bude moci dobrovolně podstoupit ověřovací PCR test.
Nicméně pokud antigenní test vyjde pozitivní, ohlásí zaměstnavatel nákazu krajské hygieně, ta ji zanese do systému a současně odchází infikovaný pracovník do karantény. „Budeme pečlivě monitorovat, jak se bude vyvíjet varianta omikron. Očekáváme, že opatření bude platit maximálně tři týdny,“ sdělil ministr zdravotnictví.
Testování se bude týkat všech zaměstnanců soukromých i státních firem a organizací, živnostníků a také jednatelů společností. Výjimkou budou lidé, kteří se při práci vůbec s nikým nesetkávají, podle Válka také lidé pracující z domova. Povinné nebude testování například ani pro vrátného, který sedí v uzavřené prosklené kukani a otevírá závoru pro auta.
„Umožní to identifikovat všechny potenciálně pozitivní, ochránit stát před kolapsem a v kombinaci s home officem ochránit provoz,“ slibuje si od zavedených změn ministr Válek. Současně vyzval občany, aby využili možnost bezplatného očkování řádnými dávkami nebo dávkou posilovací.
Ministerstvo zdravotnictví nezměnilo pravidla pro případ, že někdo povinný test odmítne. V tom případě bude muset mít celou dobu v práci respirátor, dodržovat odstup od ostatních alespoň jeden a půl metru a stravovat se odděleně od nich.
V pátek bude ministr Válek s odborníky a například i Hospodářskou komorou, jednat o tom, jaká další protiepidemická opatření by se měla přijmout v případě, že se situace zhorší. Zároveň chce připravit další výjimky pro plošné testování. Připustil, že řidiči autobusů nebo strojvedoucí metra zřejmě nebudou muset po pozitivním antigenním testu do karantény, „protože není možné, aby (…) metro nevyjelo“.
UDÁLOSTI: Úpravy epidemických pravidel kvůli nakažlivějšímu omikronu (zdroj: ČT24)
Nepřehledné a proti očkování, hodnotí změny poslanec ANO
Výhrady má k novým pravidlům poslanec opozičního ANO Jiří Mašek. Považuje je jednak za zmatená, jednak se obává, že podryje snahu vlády proočkovat co nejvíce lidí tím, že se na ně nově bude vztahovat povinné testování i karantény po kontaktu s nakaženým.
„Různé režimy, že řidič autobusu ano a řidič autobusu ne, mně nepřijde vůbec přehledné. Myslím, že je to opatření, které je proti očkování, ke kterému se pan ministr tak vehementně hlásí jako k jediné možnosti účinného boje proti covidu,“ podotkl.
Upozornil, že například ve Francii některé profese při bezpříznakovém průběhu do izolace nemusí a pokračují v práci. Výhrady má i k použití antigenních testů při plošném testování. „Že po (antigenním) testu zůstanete automaticky pět dní doma, nedovedu si to představit. Myslím, že hrozí, že pozitivně testovaní, ale bez příznaků, prakticky zdraví, budou doma. Na druhou stranu hrozí, že antigenní testy neodhalí ty, kteří jsou opravdu nemocní,“ domnívá se Mašek.
Ostatně i Jana Jaklová Dytrtová řekla ČT, že antigenní testy jsou na variantu omikron méně citlivé. „Citlivost je jiná, než udává výrobce. Udává osmdesátiprocentní citlivost, v praxi máme dvacetiprocentní, třicetiprocentní, máme-li štěstí, tak padesátiprocentní ve srovnání s PCR testem,“ varovala v 90' ČT24.
Problém naopak Mašek nemá s tím, že budou karanténa a izolace bezpříznakových nakažených jen pětidenní. „Jsou to zahraniční zkušenosti a pět dní se zdá, že stačí,“ ujistil opoziční politik, který byl dříve ředitelem královéhradecké krajské záchranné služby.
Interview ČT24: Čtrnáctidenní karanténa by mohla být likvidační, říká jihočeský hejtman Martin Kuba (zdroj: ČT24)
Podobně i předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v Interview ČT24 připustil, že „pokud bychom trvali na čtrnáctidenní karanténě, může se do ní v jeden moment dostat velká část pracující populace a to je likvidační“. Přesto změnu, kterou schválil kabinet, nepovažuje za upřednostňování ekonomického hlediska nad zdravotním, ačkoli nejsou k dispozici spolehlivé důkazy o tom, že omikron po pěti dnech už není infekční.
Není si však jist, jestli se dá antigenní samotest považovat za důkaz, že zaměstnanec do ní musí odejít. Z ministerstva zdravotnictví také nemá informace o tom, jestli se pozitivní samotest propíše do aplikace Tečka a bude pak moci být považován za potvrzení o prodělání nemoci. Podpořil by také povinné očkování pro lidi starší šedesáti let a pro profesní skupiny, „které se starají o seniory a jsou s nimi v kontaktu“.
Firmy se obávají výpadků zaměstnanců, se zajištěním testů problém není
Zaměstnavatelé mají z testování obdobnou obavu jako Mašek. „Hodně nás trápí a zamává nám objemy výpadek byť jednoho jediného člověka,“ řekl ředitel firmy Kordárna Plus Jakub Eiffler. Majitel Isolitu Bravo Kvido Štěpánek si myslí, že „když bude významné procento lidí pozitivních, to by znamenalo omezení výroby“. Obavy mají ostatně i zaměstnanci. „Být doma je hrozné, kdy je člověk na bytovce, nemůže vystrčit nos,“ podotkla Naděžda Kučerová, která pracuje v Kordárně.
Se zajištěním samotného testování naopak zaměstnavatelé potíže vesměs nemají. Mluvčí podniku Unex Boris Keka připomněl, že rozhodnutí o častějším testování padlo již na sklonku minulého roku, nyní vláda upřesnila jen detaily. „Od té doby se na povinné testování připravujeme a zajišťujeme i dostatek testů,“ ujistil.
Horší je to na některých radnicích či krajských úřadech. „Kraje ani obce neumí za čtrnáct dnů vysoutěžit dodavatele testů. Je to pro nás velká komplikace, bez nouzového stavu to neumíme,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Jan Rafaj upozornil v 90' ČT24, že by zaměstnavatelé rádi dostali upřesnění ohledně lidí, kteří by testování odmítli. Domnívá se, že by mohla být i možnost poslat je domů a nenechat je pracovat. „Potřebujeme přesné stanovisko, zda se jedná o překážku na straně zaměstnance, při které nenáleží mzda,“ vyzval ministerstvo. Potíž je podle něj i s proplácením. „Věc, kdo to bude proplácet a jak, nám nebyla oficiálně předložena v žádném dokumentu,“ podotkl.
Důležité podle něj také je, aby se stát dokázal do 17. ledna na zostřené testování připravit. Obává se výsledku vzhledem k přetížení hygienických stanic, kterým se budou pozitivně testovaní zaměstnanci hlásit. „Potřebujeme si být jisti, že portál, na který to budeme hlásit, bude před 17. lednem připravený,“ řekl Rafaj.