Více než polovina případů koronaviru je podle SZÚ varianta omikron. Ve školách se bude testovat jednou týdně

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je už více než polovina nových případů covidu varianta omikron. Výsledky z laboratoří ukázaly, že ve větších městech to může být až 79 procent. Ve školách bude od 17. ledna testování na covid-19 jednou týdně antigenním testem, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V případě pozitivity bude následovat PCR test. Karanténa a izolace bude pět dní. Nyní se děti ve školách testovaly dvakrát týdně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že testování ve školách se nebude týkat vysokých škol. Důvodem je zkouškové období.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

„Dohodli jsme se, že u škol od 17. ledna bude testování jednou týdně antigenním testem. Je potřeba říct, že naše děti už byly utestované,“ uvedl Válek. Zmínil to jako jednu z informací, kterou může po dohodě s premiérem poskytnout před středečním jednání vlády.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) krátce poté na Twitteru uvedl, že testování bude v pondělí. 

Rakušan uvedl, že testování ve školách se nebude nyní týkat vysokých škol. „Je to po dohodě s rektory vysokých škol a univerzit. A to z toho důvodu, že momentálně probíhá zkouškové období a studenti nejsou prezenčně na výuce,“ řekl.

Podle rozhodnutí vlády se minulý a tento týden testují na covid všichni žáci a zaměstnanci základních a středních škol v pondělí a ve čtvrtek. První kolo plošného testování na koronavirus ve školách v tomto roce odhalilo přes dvanáct set pozitivních žáků a studentů. Jde jen o ty, u kterých nemoc potvrdil i PCR test.

Mezi učiteli a zaměstnanci škol bylo infikovaných 177 lidí. Testování podstoupili 3. ledna i ti, kteří jsou proti covidu očkovaní nebo nemoc prodělali. Celkem šlo o víc než milion 450 tisíc testů. Další odběry byly ve čtvrtek, průběžné výsledky ukazují zatím více než 3300 pozitivních případů. Čeká se na jejich potvrzení PCR testy.

Nahrávám video

Podle odborné specifikace schválené ministerstvem zdravotnictví bude podle Gazdíka ministerstvo školství nakupovat testovací sady pro školy za 13,89 koruny za kus, což označil za rekordně nízkou cenu. „Distribuce bude probíhat tak, jak jsou školy zvyklé,“ dodal.

Testy nakupované Správou státních hmotných rezerv (SSHR) v předchozím období stály 16,69 koruny za kus. SSHR vypsala koncem prosince zakázku na pořízení dalších 14 milionů antigenních testů na covid-19. Dodavatelské firmy se mohly do tendru přihlásit do pondělí 10. ledna. Testy dodá společnost Masanta, stát za ně zaplatí téměř 194,5 milionu korun. První várka testů dorazí do skladů SSHR 14. února.

Nejvíce případů přibylo v Praze

Ve srovnání s minulou nedělí potvrdily testy v neděli o dvě pětiny více nových případů covidu-19. Celkový počet provedených testů byl také poněkud vyšší, rozdíl ale byl menší než v minulých dnech, kdy se situace srovnávala s Nový rokem a silvestrem.

Incidenční číslo nicméně opět vzrostlo. Na sto tisíc obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 438 nakažených, o sedm víc než předchozí den. Nákaza se momentálně nejvíce šíří v Praze a jejím nejbližším okolí. V samotné Praze přibylo za týden 754 případů na sto tisíc obyvatel, v okrese Praha-východ 670 a na Praze-západ 760 nakažených na sto tisíc obyvatel. Nejlépe je na Domažlicku s 223 případy na sto tisíc obyvatel, Sokolovsku a také Prostějovsku (po 238), které bylo loni na podzim nejhůře zasaženým okresem. Z krajů je nejnižší incidence v Karlovarském kraji s 286 případy na sto tisíc obyvatel.

Nemocnice se opatrně vracejí k plánovaným operacím

V nemocnicích je po neděli 2229 pacientů nakažených covidem-19, z nich 420 je v těžkém stavu. Nemocnice se od pondělí vyprazdňovaly. Ve srovnání s přechozí nedělí je počet hospitalizovaných pacientů zhruba o čtvrtinu nižší.

Lékaři se díky pokračujícímu poklesu počtu pacientů mohou vracet k plánovaným operacím, jichž se většina nemocnic v listopadu či prosinci vzdala, protože kvůli množství covidových pacientů neměly pro ostatní kapacitu. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně začala podle mluvčí Dany Lipovské obvolávat první pacienty.

„Vzhledem ke snižujícímu se počtu infekčních pacientů se můžeme opět pomalu začít vracet k plánované operativě. Tento týden rozšiřujeme počet operačních sálů z 10 na 14,“ uvedla. Pět operačních sálů je ale ještě mimo provoz. Na plánované zákroky u svaté Anny čekají stovky, nejvíce na ortopedii. „Tam se prodloužily vlivem pandemie čekací doby i na dva roky,“ uvedla Lipovská.

Plánované operace obnovila i uherskohradišťská nemocnice, ale stále ji trápí výpadek personálu. V pracovní neschopnosti je 145 zaměstnanců, z toho je 52 je zdravotních sester a 30 sanitářů. To jsou limitující čísla, která se ukazují jako nejdůležitější, řekl novinářům ředitel nemocnice Petr Sládek. „Pokud omikron bude tak silný, jak je silný v jiných zemích, zásah bude obrovský, i do personálu nemocnice,“ obává se.

Omezené zůstávají plánované operace v nemocnicích v Ústeckém kraji. „Návrat k běžnému režimu ve všech našich zdravotnických zařízeních je jednou z hlavních priorit, bohužel stávající situace to plně neumožňuje,“ uvedla mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová. Společnost, pod kterou patří krajské nemocnice, čeká hlavně na to, jak situaci ovlivní šíření varianty omikron.

Za neděli přes 19 tisíc očkování

Na očkování přišlo v neděli 19 062 lidí, z nich 16 432 dostalo posilující dávku. Pro první dávku přišla tisícovka zájemců. Covidem se nyní nakazí více očkovaných lidí než neočkovaných. V neděli bylo z nově potvrzených případů 50 procent plně očkovaných a sedm procent i s posilující dávkou.

Nicméně i přesto, že výrazná většina společnosti očkovaná je (dokončenou vakcinaci má přes 6,7 milionu lidí), v nemocnicích čím dál výrazněji převažují ti neočkovaní. Z lidí, kteří byli v neděli nově hospitalizováni kvůli komplikovanému průběhu covidu, bylo neočkovaných 68 procent a čtyři procenta neměly očkování dokončené. Na JIP bylo v neděli nově přijato deset lidí, z nich sedm bylo neočkovaných a tři očkovaní.

Obdobná pravidla jako nyní ve školách – dva testy týdně a testování i očkovaných – budou od 17. ledna povinná i ve firmách a u dalších zaměstnavatelů či pro živnostníky.

Někteří zaměstnavatelé testují již nyní. Například na moravskoslezském krajském úřadě bylo testováno 367 lidí, pozitivní výsledek měl podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) jeden. Ten nyní musí po pozitivním antigenním testu na PCR test a bude-li ten také pozitivní, čeká jej dvoutýdenní izolace, a to poslední den.

Kdo bude testován v úterý a později a nebude mít příznaky covidu, čeká jej jen pětidenní izolace. Od příštího týdne bude ve stejně dlouhé karanténě i ten, kdo bude mít pozitivní antigenní test, a to i bez potvrzení metodou PCR.

Podíl omikronu může být až téměř 79 procent, řekl Dušek

Zdravotní statistici očekávají, že v tomto týdnu převládne v Česku koronavirová varianta omikron. Podle dat z laboratoří ve větších městech to může být až téměř 79 procent. SZÚ o tom informoval v tiskové zprávě. Odborníci očekávají velký nárůst počtu nových případů, dosáhnout může až 50 tisíc nově pozitivních za den.

Za poslední týden nahlásilo data z diskriminačních PCR testů 77 laboratoří, bylo vyšetřeno celkem 26 275 vzorků. Z nich 61 procent za celý týden tvořila delta, 40 procent bylo s podezřením na omikron. Nad 50 procent omikronu ukázala data poprvé v sobotu 8. ledna.

„Za následující den, tedy neděli 9. ledna, kdy data odrážejí spíše testy z laboratoří ve větších městech, a také zpravidla v neděli chodí na vyšetření méně lidí, pak podíl detekcí varianty omikron dosáhl až k hranici 79 procent,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.   

Omikron je nakažlivější než dosud dominující delta, zřejmě ale jím nakažení lidé nekončí tak často v nemocnicích. Zda by mohly mít kvůli omikronu opět kapacitní potíže nemocnice v Česku, by mohl podle ředitele SZÚ Ladislava Duška ukázat vývoj v Praze, kde momentálně přibývá nakažených nejrychleji. „Tento pracovní týden uvidíme nástup omikronu zejména v populaci Prahy a Středočeského kraje, hlavně okresy Praha-východ a Praha-západ. Tam uvidíme pravděpodobný dopad omikronu do nemocnic,“ podotkl Dušek. Zatím je ale podle něj naděje, že vývoj bude sledovat spíše optimistický scénář.

Šéf zdravotnických statistiků podotkl, že „riziko, že nemocnice zažijí velmi špatný leden i únor, na stole je“. Rizikové faktory jsou podle něj dva: Ani nyní nejsou špitály prázdné, dva tisíce případů jsou sice čtvrtinou podzimního maxima, na druhé straně je to stejně jako počátkem listopadu, zatímco ještě počátkem loňského října byly v nemocnicích dvě stovky lidí. Dušek navíc míní, že by problém mohla představovat i relativně nízká proočkovanost.

Nahrávám video

Rakušan: Definitivní seznam pro pracovní karanténu musí schválit vláda

Problém by navíc mohla představovat i možnost, že by bylo hodně lidí s omikronem v karanténě, i kdyby neměli příznaky onemocnění. Vláda se na tuto možnost již připravuje – zkrácením karantény a izolace na pět dní i chystaným plošným testováním zaměstnanců. 

Rakušan po jednání Ústředního krizového štábu sdělil, že pracovní karanténa by se mohla týkat například zdravotnictví, dopravy, energetiky a pohřebnictví. Definitivní seznam musí schválit vláda. Ve chvíli, kdy by se nákaza u člověka potvrdila PCR testem, nemohl by v režimu pracovní karantény fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při pádu armádního vrtulníku zemřel jeden člověk

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Záchranáři posléze informovali, že jeden člověk při pádu zemřel. Bližší informace zatím nejsou známy. Armáda dodala, že je zveřejní, až to situace umožní.
13:01Aktualizovánopřed 22 mminutami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 2 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 7 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 7 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.