Ústavní soud přijal podání skupiny čtrnácti senátorů kvůli vyhlášce o povinném očkování proti covidu-19, sdělili zástupci horní parlamentní komory. Nařízení je podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Obávají se také nuceného odchodu části lidí z jejich zaměstnání. S platností od března nutnost vakcinace pro seniory a vybrané profese zavedla vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet chce opatření revidovat. Senátorka a iniciátorka podání Alena Dernerová (za STAN) zdůraznila, že návrh nejde proti očkování. Proti povinné vakcinaci vystupuje i sněmovní klub SPD.
Senátoři se kvůli povinnému očkování obrátili na Ústavní soud. Není to krok proti vakcinaci, vzkazují
26 minut
Tisková konference Senátu ČR k ústavnímu podání ve věci povinného očkování
„Bylo to podáno 31. prosince datovou schránkou,“ konstatovala Dernerová. Podle právníka Tomáše Nielsena přišlo 3. ledna potvrzení o přijetí návrhu. Stížnost senátoři poslali s žádostí o přednostní projednání. Ústavní soud musí ale dát podle právníků vládě třicet dní na vyjádření. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak má šanci vyhlášku změnit ještě před rozhodnutím soudu.
Text návrhu je k dispozici na webu soudu. Jako zpravodaj se jím bude zabývat ústavní soudce Pavel Šámal. Rozhodne většinově plénum, tedy sbor všech soudců, kterých je momentálně čtrnáct z předpokládaných patnácti.
Vláda plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory. Novelu vyhlášky předloží ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v první polovině února v závislosti na vývoji epidemie. Senátoři ho k tomu vyzvali dopisem. Fiala ve středu po jednání vlády uvedl, že o novele vyhlášky bude kabinet rozhodovat do poloviny února.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ale v úterý řekl, že rozhodnutí padne pravděpodobně dříve. „Vyhlášku, jak ji přijala minulá vláda, vnímáme kriticky a chceme ji změnit. Určitě nechceme povinné plošné očkování podle věku,“ uvedl Jakob ve středu. O zařazení jednotlivých skupin bude podle něj ještě diskuse.
Bývalou vládou schválená vyhláška má od března zavést povinné očkování pro zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty a městské strážníky nebo celníky. Vedle toho se má týkat všech nad šedesát let.
Podle současného znění vyhlášky musí tito lidé mít dokončené očkování do 28. února. Pro ty, kteří se ještě očkovat nenechali, to znamená vakcinaci zahájit nejpozději 8. února, aby stihli dostat druhou dávku po 21 dnech. Lidé, kteří dosáhnou šedesáti let, se mají podle dosavadního znění vyhlášky nechat očkovat do čtyř měsíců. Dosud neočkovaných v těchto skupinách je podle odhadů asi půl milionu. Od února navíc bude platit vakcinace dvěma dávkami jen devět měsíců, dál bude nutné přeočkování.
„Vakcinace nevede ke kolektivní imunitě,“ uvedla Dernerová s tím, že i očkovaní mohou infekci dále přenášet. Rozhodnutí bývalé vlády podle ní také ještě zvyšuje polarizaci společnosti. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) řekl, že spoléhá na osobní úsudek každého člověka, jak si zajistit zdraví.
Důvodnost a přiměřenost vyhlášky
Nielsen považuje za nutné prozkoumání přiměřenosti vyhlášky. Podle něj je v rozporu s řadou předpisů a nemá právní ani medicínské opodstatnění. „Pevně věříme, že nebude třeba, aby Ústavní soud tuto věc řešil ve lhůtách, které má. A že vláda zasáhne dříve, protože postižených osob je spousta a je to velice urgentní věc,“ řekl. Nielsen je navíc přesvědčen o tom, že by nebylo možné propustit člověka, který by se povinnému očkování nepodrobil.
Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál zdůraznil, že podání Ústavnímu soudu nesměřuje proti tradičním povinným očkováním a proti dobrovolné vakcinaci proti covidu-19. Podotkl, že covidové očkování podle dostupných dat nebrání šíření nákazy, a není tak nástrojem kolektivní ochrany, spíše jde o individuální ochranu. „Zde ta povinnost, na rozdíl od jiných povinných očkování, důvodná není,“ míní.
Senátoři dopisem vyzvali ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby učinil kroky dříve, než se bude věcí zabývat Ústavní soud. Předložit novelu vyhlášky má v první polovině února v závislosti na vývoji epidemie. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ale v úterý řekl, že rozhodnutí padne pravděpodobně dříve. Válek už před Vánocemi avizoval, že minimálně seniorskou povinnost hodlá novelou zrušit. Přesné úpravy podle něj budou záležet i na datech o variantě viru omikron.
Ochrana na několik měsíců
Ústavní stížnost podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (TOP 09) byla sepsána kvůli tomu, že bývalá vláda nehledala jiné cesty ochrany společnosti.
Jako příklad uvedl Růžička testování na protilátky proti koronaviru. Argumentoval také tím, že očkování byla povinně zavedena po desítkách let zkušeností s vakcínou. Podle Růžičky současné vakcíny proti nemoci covid-19 poskytují ochranu na několik měsíců, nikoli na roky. Vyhlášku navíc pokládají tvůrci ústavní stížnosti za nevymahatelnou.
Záměr napadnout u Ústavního soudu vyhlášku o povinném očkování oznámili před dvěma týdny také poslanci SPD. K podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení vyhlášky je potřeba pětadvacet poslanců či deseti senátorů, SPD má dvacet členů dolní komory – a protože nenašla další podporu, pobízí své sympatizanty k podání stížnosti ombudsmanovi. I ten se totiž může obracet na Ústavní soud.
