Pracovní karanténa by se mohla týkat zdravotnictví či energetiky, řekl Rakušan

Brífink po jednání Ústředního krizového štábu z 10. ledna (zdroj: ČT24)

Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po zasedání vlády.

„Ústřední krizový štáb navrhuje nějaký postup, stejně jako rada covidových ministrů. Jediný, kdo přijímá opatření, která platí, je vláda,“ zdůraznil Rakušan. Ministerstvo vnitra podle něj dostalo za úkol definovat seznam oblastí kritické infrastruktury a nezbytných dodávek, v návrhu proto neuvádí konkrétní profese.

Smyslem pracovní karantény má být udržení fungování státu i v případě, kdy by se mezi zaměstnanci kritické infrastruktury ve větší míře rozšířila varianta covidu-19 omikron. Lidé z vybraných profesí, kterým by při testování v práci vyšel pozitivně antigenní test, by mohli pracovat i nadále. „Ale musí se zajistit podmínky s ohledem na to, že ten člověk je potenciálně rizikový,“ řekl Rakušan. Člověk by musel pracovat v izolovaném prostředí s respirátorem, nemohl by trávit čas ve společných prostorách a musel by z práce rovnou domů.

Pokud by se u člověka nákaza potvrdila i PCR testem, do práce by podle Rakušana už nedocházel. Pracovní karanténa se také podle Rakušana nebude týkat školství, kde je velké riziko další nákazy. Povinnost být v pracovní karanténě lze podle Rakušana složitě vymáhat. „Pokud by existoval nouzový stav, ta situace je o poznání jiná,“ řekl.

Stát je podle něj nyní schopen zvládat epidemii v režimu pandemického zákona. Zavedení nouzového stavu nyní není třeba, do budoucna ho ale Rakušan nevyloučil. „Může přijít situace, kdy třeba třetina hasičů či policistů bude mimo výkon služby, která by případně nouzový stav jako silnější instrument vyžadovala,“ doplnil. Stav nouze by umožnil povolat k výkonu určité práce i lidi mimo tuto profesi. Jde pouze o scénář, o kterém ÚKŠ debatuje. „Situace, jak to s pandemií vypadá, nevyvolává nyní potřebu nouzového stavu, ale nástup může být rychlý,“ míní Rakušan.

Podle Válka musí pracovník v karanténě mít respirátor nebo jíst odděleně

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí při návštěvě Fakultní nemocnice Brno uvedl, že se pracovní karanténa bude určitě týkat pracovníků ve zdravotnictví a sociální oblasti. Podle Válka by měl mít pracovník v karanténě respirátor FFP2, měl by jíst odděleně a pracovat odděleně od ostatních zaměstnanců. Po práci by pak musel domů, nesměl by se zúčastnit volnočasových aktivit.

Kritickou infrastrukturou jsou prvky, u nichž by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Mezi její typické prvky patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.

Od příštího týdne budou mít všichni zaměstnanci povinnost testovat se dvakrát týdně antigenními testy. V případě pozitivity půjdou na pět dní do karantény, přičemž tento režim by měl fungovat dva až tři týdny.

Studio ČT24: Vědecký redaktor Daniel Stach k pracovní karanténě (zdroj: ČT24)

Podle Vondráka není systém domyšlený

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) uvedl, že člověk sice může být na pracovišti izolovaný, ale do práce se musí nějak dostat. Podle něj tak otázka pracovní karantény není domyšlená. Navíc prý pro její uvedení do praxe nestačí pandemický zákon, podle Vondráka je k tomu třeba stav nouze.

„Nedovedu si představit, kdo bude rozhodovat o tom, který člověk může zůstat v práci. Řekněme si na rovinu – zůstat v práci s tím, že jste podezřelý z toho, že jste pozitivní, je už na hraně toho, zda to není trestný čin,“ řekl v Událostech.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích upozornil na to, že pracovní karanténa se chystá jen pro případ, že bude nutné skutečně povolávat do práce i lidi, kteří jsou pozitivní, ale bez příznaků. „To neznamená, že 17. všichni zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, dodavatelé vody a energií budou chodit do práce pozitivní. Tak to není,“ sdělil Grolich.

Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (ČSSD) se ze stavu nouze udělal strašák, podle něj jde jen o právní režim. „Pokud si nyní situace vyžádá vyhlášení stavu nouze pro větší právní jistotu, tak bych se tomu nebránil,“ uvedl s tím, že pokud budou krajům ukládány nějaké povinnosti, tak to musí být ve správném režimu.

UK: Hejtmané o pracovní karanténě (zdroj: ČT24)

Podle hasičů by se pracovní karanténa neměla týkat zásahů

S tím, že by se na seznamu profesí s možnou pracovní karanténou mohli objevit, počítají i hasiči. Podle jejich vedení by se to ale nemělo týkat těch, kteří vyjíždějí do terénu. „V tuto chvíli si to dokážu představit v oblasti komunikačních a informačních systémů. V případě zásahových jednotek, které vyjíždí na místo události, používají dýchací techniku, vchází do přímého kontaktu s osobami na místě zásahu, si to představit nedokážu,“ sdělil náměstek generálního ředitele HZS ČR pro IZS a operační řízení Petr Ošlejšek.

Pokud by se počet pracovníků v důsledku karantén a izolací snížil o čtvrtinu, bylo by to podle ministra vnitra nejen pro hasiče kritické. Většina stanic proto už teď preventivně pracuje ve směnách, které se vzájemně nepotkávají.

„V těch nejhorších okamžicích, které zdaleka nebyly úplně krizové, jsme si vypomáhali tím, že jsme si posílali naše příslušníky na výpomoc mezi stanicemi. Existuje ještě velmi krajní možnost, že by se dalo z běžného třísměnného provozu přejít na provoz dvousměnný,“ uvádí mluvčí HZS Plzeňského kraje Petr Poncar. V případě potřeby se by taky do práce profesionálních jednotek mohli víc zapojit dobrovolní hasiči.

Některé firmy mají vlastní opatření

ČT24 oslovila velké výrobní firmy v Česku a zjišťovala, jaká opatření nad rámec těch povinných ve firmách dodržují. Škoda Auto od března loňského roku pravidelně testuje jednou týdně všechny zaměstnance a agenturní pracovníky. I ty očkované. Firma zajišťuje pro zaměstnance respirátory, namátkově kontroluje teplotu při vstupu do areálu a mimo jiné třeba rozmístila desinfekci po pracovištích.

V Třineckých železárnách – Moravia Steelu častěji dezinfikují všechny prostory. Směny upravili tak, aby se při příchodech a odchodech nepotkávalo moc lidí. Od dubna firma očkuje zaměstnance ve vlastním centru.

V Siemensu měří všem při příchodu teplotu. Doporučují práci z domova a třeba zakázali všechny firemní akce, které nejsou nutné. I porady a jednání mají, pokud to jde, online. V Plzeňském Prazdroji je kromě pravidelné dezinfekce prostor i třeba doporučená práce z domova a firma taky upravila pracovní režim.