Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a epidemiolog Roman Chlíbek představili Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP). Ministr bude spoléhat na Centrální řídicí tým, jehož součástí jsou zástupci armády, i na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Expertní poradní orgán má vládě pomáhat v souboji s epidemií koronaviru, při které aktuálně hrozí nárůst infekcí způsobených variantou omikron.
Ministr zdravotnictví představil tým pro zvládání pandemie
Podle ministra Válka má nový tým podobný úkol jako obdobné instituce v evropských zemích – vymýšlet pravidla, plánovat, jak postupovat medicínsky, komunikovat se zahraničím a porovnávat s ním situaci. „Je mu k dispozici ,celý tento barák‘ a ÚZIS, aby část týmu, která bude analyzovat, mohla spolupracovat s profesorem Ladislavem Duškem a dalšími analytiky,“ uvedl ministr.
Válek vidí cestu v portugalském modelu. „Jejich cesta je proočkování celé populace kvalitně a rychle, vše organizuje jejich admirál. My máme Centrální řídicí tým, v jeho čele pana generála Vlčka a plukovníka Šnajdárka,“ uvedl ministr na tiskové konferenci. Na poradách Centrálního řídicího týmu je podle něj ministr zdravotnictví pouze přísedící, velí Vlček a Šnajdárek. „Bez armády bychom byli totálně nahraní,“ zdůraznil.
Druhá nezbytná skupina jsou podle něj hejtmani. „To je kruciální součást celé této struktury,“ míní. Navržená opatření se s nimi konzultují.
Pět odborných skupin
Postup během pandemie je podle Válka i problém etický, celospolečenský a socioekonomický, ne jen čistě medicínský. Ustanovil proto socioekonomický tým, který úzce spolupracuje se skupinou profesora Chlíbka a hodnotí socioekonomické aspekty. „Poradcem ministra zdravotnictví jsem jmenoval Marka Orko Váchu, ten bude bdít nad tím, abychom nešlápli eticky vedle. Demokracii, etiku a slušnost nemůžeme obětovat boji s covidem,“ řekl. Vácha je lékařský etik a katolický kněz.
Chlíbek představil garanty institutu. Uvedl, že jde o nezávislý institut odborníků, který se dělí na pět pracovních odborných skupin. V těch jsou zastoupeny čtyři univerzity – Univezita Karlova, Masarykova univezita, Univerzita Ostrava a Univerzita obrany. „Ve vedení jsou zastoupeny také tři odborné lékařské společnosti v pozici předsedů. Společnost infekčního lékařství, Společnost klinické mikrobiologie a Česká vakcinologická společnost,“ řekl.
Každá z pěti skupin má svého zástupce a členy z řad odborníků zabývajících se problematikou. Skupinu analytickou vede matematička Lenka Přibylová z Masarykovy univerzity. Skupinu epidemiologie a prevence vede Rastislav Maďar, děkan Ostravské univerzity. Pracovní skupině léčby a kliniky onemocnění covid předsedá primář infekčního oddělení nemocnice v Ústí nad Labem a předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.
Skupinu laboratorní diagnostiky vede předseda Společnosti lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek z FN Motol. Skupinu imunologickou a vakcinologickou vede Chlíbek z pozice předsedy České vakcinologické společnosti. Institut má 33 členů, je otevřený k přijímání nových. Zasedá každý týden, on-line jednání jsou podle Chlíbka častější.
Věda, praktičnost a politici
Institut podle ministerstva vytváří stanoviska a doporučení pro co možná nejefektivnější zvládání epidemie. Fungování nového týmu ve vysílání ČT24 okomentoval Daniel Stach z vědecké redakce České televize.
„Tato skupina má přijít se souhrnem nápadů. Na to se prakticky podívají lidé kolem plukovníka Šnajdárka – to se týká třeba technologických změn nebo toho, jestli dokážeme něco někam dovést, zavést, zorganizovat. Pak se na to podívají covidoví ministři a pak širší tým, který spadá pod ministra vnitra. Potom o tom bude jednat a případně rozhodovat vláda,“ vysvětlil. Cesta tedy podle něj povede od vědy přes praktičnost k politikům.
Odbornou skupinu ustavila koalice SPOLU loni
Odbornou osmadvacetičlennou skupinu nazvanou Národní institut pro zvládnutí pandemie ustavila volební koalice SPOLU už na konci loňského října a v jejím čele stanul vakcinolog Roman Chlíbek. Instituce se již tehdy prezentovala jako apolitická, v jejích řadách zasedali například epidemiologové Petr Smejkal a Rastislav Maďar nebo primářka infekční kliniky na pražské Bulovce Hana Roháčová.
Válek nově ustanovený tým přirovnává k virtuální obdobě německého Institutu Roberta Kocha, tedy světově respektované vládní agentuře, která má za úkol zjišťovat vše, co se týká veřejného zdraví. Garantem odbornosti je v Národním institutu pro zvládání pandemie Česká společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Nový český institut je ale skupina nezávislých odborníků, kteří budou vládě radit.
Pro a proti novému institutu
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský vyslovil v pořadu Události, komentáře skepsi k fungování nového institutu. Myslí si, že více lidí a více komisí nepovede k pružnému rozhodování. „Nečekám nějaký převrat.“
Hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a člen nového institutu Petr Smejkal připustil, že politici nemusí respektovat odborná doporučení tohoto poradního orgánu. Mělo by se však o doporučeních vědět a politici by měli říci, proč se eventuálně rozhodli je nerespektovat. Zdůraznil také, že institut „přežije“ covid a bude tu pro případ jiných hrozeb.
Hostomský v pořadu také uvedl, že varianta omikron se rychle přežene, ale virus nezmizí. „My si na něj zvykneme, on na nás.“
Hostomský a Smejkal se neshodli v názoru na různá opatření, zejména na testování. Smejkal ho hájil, že je to levná záležitost například oproti lockdownům. Navíc bez testování či třetí dávky by podle něho hrozilo zahlcení zdravotnického systému.
Hostomský řekl, že už dva roky neslyší nic jiného, než nezahltit zdravotnický systém. Myslí si, že omikron bude nakažlivější, ale ne tak patogenní jako například varianta delta. Povinnost dvakrát týdně testovat považuje za „peníze hozené do kanálu.“ Uvedl, že omikron nabízí ideální příležitost všechna opatření zrušit.