Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na jednání Poslanecké sněmovny naznačil, že přijdou další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) je v preventivní karanténě, na covid-19 byl pozitivně testován jeden z členů jeho rodiny, uvedl server iDnes.cz. Vondráček řekl, že se nechá otestovat a bude postupovat podle pokynů hygieniků.
Prymula naznačil, že kvůli nákaze přijdou další restrikce. Sněmovna vyzvala k dodržování opatření
Prymula před poslanci uvedl, že restrikce se vždy nedodržují. Největší nápor na zdravotnický systém očekává ministr mezi 3. a 11. listopadem.
„Tím je logické, že budeme muset zřejmě představit vládě přísnější opatření,“ přiblížil ministr. Nezbývá podle něho příliš času. „Na vrcholovou kapacitu, kterou už těžko ovlivníme, protože tady je doběh nějakých deseti až 14 dnů, se dostaneme podle předpokladů se špičkou někdy 11. listopadu,“ uvedl.
Může být podle ministra potřeba devět až jedenáct tisíc standardních lůžek nebo lůžek s kyslíkem a 1500 až 3000 lůžek intenzivní péče pro pacienty se zvlášť těžkým průběhem onemocnění covid-19. Podle Prymuly může být k dispozici deset až dvanáct tisíc lůžek.
„Základní problém je péče na úrovni jednotek intenzivní péče a jednotek na ventilátorech, kde samozřejmě je kapacita omezená,“ poznamenal. Ministerstvo se nyní snaží podle Prymuly nakoupit dva tisíce oxygenátorů a pět set ventilátorů.
Jeden infikovaný člověk nyní nakazí podle ministra v průměru 1,37 až 1,47 dalšího člověka. Prymula také připomněl vysoký podíl pozitivně testovaných lidí, nákaza se podle něho dostává do rizikové skupiny seniorů. „My v tuto chvíli detekujeme vrcholek ledovce. Ale v té populaci už je mnohem větší nálož, než se původně odhadovalo,“ dodal Prymula.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl podle Pirátů pomoci větší důvěře lidí v opatření proti koronaviru tím, že se omluví za své výroky, jimiž ještě v září situaci zlehčoval. Ministerského předsedu k tomu vyzvala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Jako příklad uvedla premiérův výrok ze 13. září o nízkém počtu lidí, kteří v souvislosti s koronavirem zemřeli.
„Pan premiér vlastně zlehčoval závažnost situace ještě v září. Má prosba by byla, aby vyhodnotil, jak napomoci důvěře lidí a dodržování opatření tím, že by bylo, myslím, namístě se za tyhle výroky omluvit,“ sdělila Richterová.
Sněmovna by měla podle poslankyně rovněž vládu požádat o to, aby prověřila, zda maximum státních zaměstnanců pracuje z domova, aby se šíření koronaviru omezilo. Ještě na začátku října to podle Richterové bylo jen deset procent lidí.
Piráti také chtěli, aby plénum Poslanecké sněmovny při epidemii mohlo jednat i hlasovat na dálku prostřednictvím internetu. Předsedu komory Radka Vondráčka (ANO) by podle Pirátů měla sněmovna usnesením vyzvat ke vzniku pracovní skupiny složené ze zástupců všech stran, která by připravila příslušnou novelu jednacího řádu.
Richterová uvedla, že se jednání i hlasování prostřednictvím videokonference osvědčilo v případě sněmovních výborů. „Chceme navázat a požádat předsedu sněmovny, abychom v pracovní skupině projednali novelu zákona o jednacím řádu,“ řekla.
Poslanci ale požadavky a výzvy Pirátů odmítli. Sněmovna místo toho podpořila dosud přijatá opatření proti epidemii koronaviru a vyzvala k jejich dodržování. Bylo to na návrh předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Zároveň poděkovali všem, kdo ke zvládnutí situace pomáhají.
Místopředseda výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček (KSČM) kritizoval vládu za to, že včas neumožnila Správě státních hmotných rezerv nakupovat zdravotnické pomůcky a přístroje bez výběrového řízení. Pozastavil se také nad tím, že opozice nemá své odborníky v Ústředním krizovém štábu. „Vláda nechce poslouchat lidi, kteří otázkám bezpečnosti rozumí,“ poznamenal.
Ondráček i Richterová poukázali na enormní nasazení zdravotníků a vyjádřili obavy, že jejich kapacity budou brzo vyčerpány. Ondráček kritizoval také to, že chybějící zdravotnický materiál musí rozvážet hasiči, a slouží tak jako děvečka pro všechno. Ptal se, proč stát nevyužije třeba soukromé dopravce, kterým jinak proplácí náhrady škody.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požádala občany, aby k vládním opatřením přistupovali s veškerou pokorou a respektem a dodržovali je, byť jsou některá opatření obtěžující nebo mohou mít pro živobytí až likvidační charakter.
Omezená schůze sněmovny
Vzhledem ke karanténě předsedy Vondráčka schůzi sněmovny řídili místopředsedové dolní komory. Poslanci se sešli vzhledem k epidemii nového koronaviru opět v polovičním počtu.
Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na poskytnutí příspěvku 5000 korun všem důchodcům. K vládní předloze se ve druhém čtení sešla desítka pozměňovacích návrhů. Piráti navrhli snížit příspěvek na 1500 korun, STAN naopak chce navíc poslat 6000 korun samoživitelům, samoživitelkám a rodičům pobírajícím rodičovský příspěvek. Lidovci chtějí příspěvek rozvrhnout tak, že by důchodci s nadprůměrnou penzí dostali jen 3000 korun, naopak ti, kteří ke starobnímu nebo invalidnímu důchodu mají i pozůstalostní penzi, by dostali 7000 korun. Dalších 500 korun navrhli přidat za každé vychované dítě. ODS potom navrhla zvýšit důchody o 1000 korun měsíčně lidem po 25 letech v penzi. Trikolóra navrhla, aby zaměstnanci a podnikatelé mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z příjmů. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Ke třetímu čtení by se mohli poslanci dostat ještě před koncem října.
Do třetího čtení postoupil i zákon o prověřování zahraničních investic. Má lépe chránit klíčové tuzemské firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů. Zákon vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají ho i jiné země EU. Poslanci by ho mohli schvalovat začátkem listopadu.
Druhé čtení má za sebou i zákon o skutečných majitelích, který chce opozice kvůli Babišovi vztáhnout i na svěřenské fondy.
V úvodu schůze složil slib nový poslanec, exprimátor Jihlavy a současný radní města Jaroslav Vymazal, který v dolní komoře nahradil Miroslavu Němcovou (oba ODS). Němcová byla zvolena senátorkou a sněmovní mandát jí zanikl.
Už dopoledne pak sněmovní rozpočtový výbor poslancům doporučil, aby schválili odklad elektronické evidence tržeb do konce roku 2022. Ministerstvo financí navrhlo další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. EET je nyní kvůli dopadům šíření koronaviru pro všechna odvětví přerušena do konce letošního roku.
Sněmovna má návrh schvalovat ve stavu legislativní nouze. Pokud na něj poslanci přistoupí, budou moci předlohu prodebatovat a schválit včetně případných pozměňovacích návrhů během jednoho dne. Stát by se tak mělo zřejmě ve středu. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík řekl, že jeho strana žádné pozměňovací návrhy předkládat nebude a návrh podpoří.
Odklad evidence se bude týkat nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro oblasti, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května.
Žádný podnikatel nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
