V Jižní Koreji má 222 pacientů COVID-19 znovu poté, co se z něj vyléčili

Zdá se, že v Evropě pandemie způsobená novým koronavirem zeslabuje, situaci zřejmě zvládla také velká část zemí v jihovýchodní Asii. Ale jedna z prvních zemí, kde se COVID-19 objevil, hlásí další problém: Jižní Korea zaznamenala nejméně 222 lidí, kteří byli po uzdravení znovu testováni na virus –⁠ a výsledek byl pozitivní. Odborníci si nejsou jistí proč.

„Můžeme se na to dívat jako na reinfekci nebo na reaktivaci viru,“ uvedl pro stanici al-Džazíra lékař Roh Kyung-ho. A právě rozdíl mezi těmito dvěma slovy –⁠ reinfekce a reaktivace –⁠ by mohl být klíčem v globálním boji proti nemoci COVID-19.

Zjednodušeně řečeno, reaktivace by znamenala, že člověk s COVID-19 nebyl schopen bojovat s virem poté, co se zdálo, že se zlepšuje. Reinfekce by znamenala, že se člověk zcela zotavil, ale poté se virem znovu nakazil.

Třetí možností je nekvalitní testování. Podle expertů z Jižní Koreje jsou ale jejich testovací soupravy spolehlivé –⁠ už je používá nebo si je objednalo nejméně 120 zemí. Jen v březnu Jižní Korea vyvezla testovací soupravy v hodnotě 48,6 milionu dolarů.

„Jen velmi málo vědců si myslí, že se jedná o reinfekci nebo o problém přesnosti testovacích souprav. Většina uvažuje spíše o reaktivaci viru,“ uvedl Hwang Seung-sik, epidemiolog ze Soulské národní univerzity.

Jižní Korea podle něj navíc ve srovnání s jinými zeměmi uplatňuje přísnější standardy pro to, co se považuje za úplné vyléčení. „Vzhledem k vysoké přesnosti testovacích souprav a velkému množství prováděných testů je případů reinfekce nebo reaktivace jen velmi málo,“ dodal vědec.

Vysvětlení není jasné

Většina jihokorejských odborníků se domnívá, že by mohlo jít o odlišnosti v tom, jak funguje imunitní systém konkrétního jedince. U některých pacientů, kteří byli infikováni COVID-19, může podle nich dojít k nové aktivaci viru z důvodů jiných zdravotních problémů nebo oslabeného imunitního systému. Vědci se také domnívají, že někteří pacienti mohou virus stále přenášet déle, než je předpokládaných 14 dnů.

O případech znovunakažení/znovuobjevení viru je ale jen málo informací: kvůli ochraně soukromí nezveřejňuje Jižní Korea o lidech s koronavirem příliš údajů. Z dat se dá vyčíst jen to, že asi 20 procent těch, u nichž se nemoc objevila znovu, je ve věku kolem 20 let, druhou největší skupinu pak tvoří padesátníci.

„Spíše než chybou v testovacích soupravách si myslím, že tento problém může být způsoben rozdílem ve funkci imunitního systému mezi jednotlivci,“ souhlasí se závěry svých kolegů Roh Kyung-ho. „Jsme v situaci, kdy ještě stále neexistuje účinná léčba tohoto viru. Lidí se zřejmě mohou lišit v tom, jak dlouho u nich vydrží –⁠ může to být i měsíc nebo šest týdnů.“

Klíčem je imunita

Dosavadní výzkum lékařů v Číně a USA naznačuje, že koronavirus může poškodit lymfatické orgány neboli T-lymfocyty –⁠ tedy buňky, které pomáhají udržovat zdravý imunitní systém.

„Je velmi pravděpodobné, že virus se reaktivuje nebo dojde k nové infekci kvůli nedostatečné imunitní funkci konkrétního jedince,“ vysvětluje Roh. „V případě reinfekcí je možné, že se člověk vyléčí z viru, ale poté přijde do styku s jinými asymptomatickými nosiči viru ve společnosti,“ dodává.

Reaktivace je menší ze dvou zel

V Jižní Koreji bylo mezi 22. a 23. dubnem potvrzeno pouze osm nových případů viru. Bylo to tedy necelé dva měsíce poté, kdy 29. února země oznámila, že má největší množství nakažených mimo Čínu.

Asi 78 procent lidí, kteří byli v minulosti pozitivně testováni, je teď „čistých“ –⁠ a byli propuštěni z karantény. Vědci si ale stále nejsou jistí tím, jestli se uzdraveným nemůže tato nemoc vrátit. Varianta reaktivace je z pohledu jihokorejských virologů mnohem lepší scénář než možnost reinfekce –⁠ ta by totiž výrazně komplikovala snahu vyvinout vakcínu.

„Pokud by se jednalo o reinfekci, znamenalo by to, že imunitní systém nebyl v lidském těle schopen správně vytvořit imunitu vůči COVID-19,“ řekl Hwang. „Znamenalo by to, že v budoucnosti bychom měli problémy s kontrolou epidemie i s vývojem očkování nebo jiných léků,“ dodal.

Že se jedná spíše o reaktivaci viru, se domnívá také virolog Christian Drosten z berlínské nemocnice Charité. Podle něj se podobné mechanismy objevují u více virů, a navíc existuje několik studií, které nazačují, že imunita u člověka přinejmenším nějakou dobu vydrží. Virus má ale zjevně schopnost přinejmenším u několika procent pacientů vydržet v těle delší dobu, než se původně očekávalo.

Zkušenosti z Číny

Přestože se i Číně povedlo šíření viru zpomalit, lidé s přetrvávajícími pozitivními testy představují jednu z největších výzev v další fázi boje proti pandemii. Všichni tito pacienti měli ve chvíli, kdy nemoc překonali, na koronavirus negativní test, ale později byl výsledek opět pozitivní. U mnoha to bylo po 50 nebo 60 dnech, u některých i po 70 dnech od chvíle, kdy u nich byl koronavirus poprvé diagnostikován, říkají wuchanští lékaři.

Fakt, že u některých lidí virus přetrvává, znepokojuje celý svět. Mnoho zemí se totiž chystá uvolnit omezení pohybu a vrátit se k původní ekonomické aktivitě. Doporučená délka izolace poté, co byla osoba koronaviru vystavená, je po celém světě 14 dní. Nyní se ale ukazuje, že virus může u některých přetrvat déle. Podle čínských zdravotnických organizací však zatím neexistují důkazy, že by tito lidé mohli ostatní nakazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 6 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 8 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 10 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 12 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled