Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
Simonetta Vespucciová sice zemřela před více než pěti sty lety, křivky jejího nahého těla zná ale velmi dobře téměř každý člověk. Tato florentská šlechtična totiž s největší pravděpodobností stávala jako předloha pro nejslavnější obrazy malíře Sandra Boticelliho – včetně Zrození Venuše.
Vyznačuje se rusými vlasy, souměrnou postavou, nápadnou linií rtů a šíje, „římsky“ aristokratickým nosem i bezchybnou pletí. Jenže na některých obrazech má i několik znaků, které ukazují na to, že její život nebyl tak krásný, jak se může zdát. Potvrzuje to i fakt, že zemřela ve věku pouhých 23 let. Vědci teď s využitím umělé inteligence naznačili, co mohlo být příčinou její smrti.
Když Simonetta Vespucciová zemřela, dostalo se jí těch nejvyšší poct. Její tělo bylo posmrtně vystaveno k veřejné úctě „vestita e scoperta“ (oblečené v bílém, s odhalenou tváří), což byla nejvyšší pocta pro významné osobnosti Florencie.
Dodnes spočívá v kostele Ognissanti. Roku 1510 požádal Sandro Botticelli, aby mohl být pohřben u jejích nohou, jako poslední projev úcty ke své múze.
Zdroj: University of London
Už roku 2019 vědci poukázali na to, že žena pravděpodobně měla nádor na mozku. Předpokládají, že šlo o adenom hypofýzy, nezhoubný tumor podvěsku mozkového. To může mít závažné dopady, protože tento orgán velikosti hrášku řídí činnost řady dalších žláz v těle prostřednictvím hormonů, které produkuje. Teď výzkum stejní autoři rozšířili, když využili analytické nástroje, jež dnes nabízí umělá inteligence.
Na základě těchto nových důkazů věří, že rozšíření adenomu Vespucciové způsobilo nádorovou apoplexii – náhlý zdravotní stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc – a bylo proto také pravděpodobnou příčinou její předčasné smrti.
Krásná, vzdělaná, nemocná
Renesance neoceňovala jen „pouhou“ krásu. Simonetta Vespucciová proslula i vytříbeným chováním, širokým rozhledem a výjimečným intelektem. Díky této kombinaci pronikla do špiček florentské společnosti, stýkala se například i s vládcem této městské republiky Lorenzem řečeným Nádherným. Ona sama pak dostala přezdívku La Sans Par – Nesrovnatelná.
Její kariéře pomohla dynastická politika – provdala se do slavného rodu Vespucciů, což je jméno, které není ani v českém prostředí úplně neznámé. Zcestovalý bratranec jejího muže Amerigo dal totiž jméno kontinentu, k němuž se plavil, dnešní Americe. Právě v době po svatbě ji nejméně pětkrát maloval Sandro Botticelli.
Cesta ke smrti
Sláva této ženy způsobila, že o jejích posledních dnech je dost informací, psala o ní řada osobností spojených s Florencií. Její současníci si mysleli, že příčinou její smrt byly oubytě neboli tuberkulóza. „V korespondenci mezi Pierem Vespuccim a Lorenzem Medicejským o Simonettiných posledních dnech se píše o tom, jak zkolabovala během plesu a poté odpočívala v zatemněné místnosti, kde trpěla strašnými bolestmi hlavy, halucinacemi, zvracením a vysokou horečkou. To vše jsou příznaky rychle rostoucího nádoru hypofýzy,“ uvedla první autorka studie, lékařka Domiziana Nardelliová.
A poukazuje na jeden konkrétní obraz známý jako Alegorický portrét ženy z roku 1476 (důležitý detail je vidět po rozkliknutí):
„Botticelliho portrét zobrazuje ženu – modelkou je Simonetta Vespucciová – při odstřikování mléka, i když víme, že neměla žádné děti. Toto zobrazení je překvapivé,“ pokračuje vědkyně. „Domníváme se, že právě tohle – společně se změnami v obličeji – by mohlo odrážet příznaky adenomu, například vylučování prolaktinu a růstového hormonu. Tuto možnou diagnózu jsme potvrdili pomocí algoritmu pro rozpoznávání obličeje založeného na předem vycvičeném modelu hlubokého učení na pěti portrétech Simonetty,“ doplňuje Nardelliová.
Výše zmíněné příznaky by totiž mohly vést ke spontánní laktaci, tedy vylučování mléka, což je opravdu jeden ze symptomů, jež jsou dodnes spojené s adenomem hypofýzy. A lékaři mají i další argumenty: „Je také možné, že neobvyklé postavení očí v obraze Zrození Venuše – neboli ‚strabismus‘ čili šilhání, které bylo později považováno za znak zbožnosti a krásy – mohlo být způsobeno nádorem hypofýzy,“ uvedl hlavní autor studie Paolo Pozzilli z Queen Mary University of London.
Právě na neobvyklou pozici očí u Simonetty Vespucciové se chce stejný tým zaměřit v dalších fázích výzkumu. Věří, že dobře natrénovaný model umělé inteligence by mohl odhalit detaily, jichž si lidé až doposud nevšimli.
