Z prezidenta obžalovaným v Haagu. Začíná proces s bývalým kosovským povstaleckým vůdcem Thaçim

3. 4. 2023|Zdroj: Balkan Insight, ČTK, Reuters, RFE/RL, Rada Evropy, France24, New Eastern Europe

Události: Soud s bývalým prezidentem Kosova Thacim (zdroj: ČT)

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

„Nikdo nemůže přepsat historii Kosova,“ reagoval tehdejší prezident země v červnu 2020 na oznámení haagského zvláštního tribunálu, že také jeho jméno figuruje mezi obžalovanými z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během války v Kosovu na konci 90. let.

Thaçi vehementně popřel, že by se výše zmíněných zločinů dopustil, prohlásil ale, že okamžitě odstoupí a bude se hájit, pokud obžalobu potvrdí soudce, který rozhoduje o její přípustnosti ještě před zahájením vlastního procesu. Stalo se tak téhož roku v listopadu.

Nyní začíná v Haagu samotný proces. Spolu s Thaçim čelí obžalobě ještě tři lidé: Kadri Veseli, bývalý předseda kosovského parlamentu a Demokratické strany Kosova (PDK), kterou Thaçi spoluzakládal a která vzešla z UÇK; další bývalý předseda kosovského parlamentu a někdejší mluvčí UÇK Jakup Krasniqi, který z PDK odešel a založil vlastní stranu, Sociálně-demokratickou iniciativu Kosova (NISMI); a také Rexhep Selimi, expředseda poslaneckého klubu levicového hnutí Sebeurčení (Vetevendosje), aktuálně nejsilnějšího politického uskupení v kosovském parlamentu.

Také Veseli, Kraniqi i Selemi všechna obvinění, která proti nim v obžalobě vznesl haagský tribunál, odmítli.

odkaz

Kosovským prezidentem je Thaci, navzdory obstrukcím se slzným plynem

Obžaloba: Téměř sto vražd, zmizelí odpůrci, ponižování

Obžaloba tvrdí, že Thaçi a další tři obvinění páchali válečné zločiny a zločiny proti lidskosti přinejmenším mezi březnem 1998 a zářím 1999 a nesou trestní odpovědnost za téměř sto vražd, přičemž se snažili získat kontrolu nad Kosovem „prostřednictvím nezákonného zastrašování, špatného zacházení, páchání násilí a odstraňování těch, kteří byli považováni za odpůrce“.

Dále uvádí, že jako vysocí představitelé UÇK měli dotyční „vyšší odpovědnost“, což je činí spoluviníky na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, protože si jich byli údajně vědomi, ale nepodnikli žádné kroky, aby jim zabránili či aby potrestali pachatele, nebo se na zločinech sami přímo podíleli či k nim dávali rozkazy.

Obžaloba konkrétně zmiňuje případ dvanácti Srbů, které v červenci 1998 zabila UÇK a jejichž těla byla nalezena v hromadném hrobě ve městě Mališevo o sedm let později.

Dále píše o případu zmizení dvou „odpůrců“, přičemž „odpůrce“ definuje jako osoby, které UÇK považovala za spolupracovníky Srbů, nebo lidi, kteří odmítli spolupráci s UÇK, například spojence politické strany Demokratický svaz Kosova (DSK) tehdejšího prezidenta Ibrahima Rugovy, který byl Thaçiho oponentem, nebo šlo o příslušníky „Srbů, Romů a jiných etnik“.

Skupina obžalovaných se podle spisu podílela i na zadržení, ponižování a bití parlamentní delegace, která v září 1998 přijela na humanitární návštěvu do vesnice Qirez/Cirez, přičemž Thaçi členy delegace nutil, aby se zřekli prezidenta Rugovy, a jednomu z nich vyhrožoval zabitím.

Ovlivňování svědků

Haagský tribunál dále tvrdí, že Thaçi i další obžalovaní ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Čtveřice podle jeho zprávy „aktivně umožňovala a podporovala ovzduší beztrestnosti a zastrašování“, neboť uplatňovala ohromný vliv na bývalé členy UÇK a na kosovskou společnost obecně.

„Vládní činitelé věrní Thaçimu a Veselimu dohlíželi na korupční vyplácení státních prostředků potenciálním svědkům tribunálu,“ uvádí dokument. Možní svědci byli podle tribunálu rovněž najímáni do státní správy výměnou za mlčení. Zpráva dále konstatuje, že uvedení mohli manipulovat státními institucemi, mařit policejní vyšetřování a v případě potřeby vyvolat i občanské nepokoje.

Oficiální název zní Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office.
Je považovaný za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Jako první stanul před tribunálem bývalý velitel UÇK Salih Mustafa. Proces s ním začal v září 2021. V prosinci 2022 mu tribunál udělil 26 let vězení za mučení a vraždy spáchané v roce 1999 na vězněných Albáncích podezřívaných ze spolupráce se Srby. Zločiny se staly v tehdejším zadržovacím zařízení v obci Zlaš/Zllash přibližně dvanáct kilometrů východně od kosovské metropole Prištiny. Mustafa všechna obvinění odmítl.
Tribunál nyní soudí také bývalého oblastního velitele UÇK Pjetëra Shalu za čtyři válečné zločiny a vraždu. Obžaloba ho viní z provozování improvizované věznice, kde byli vězni mučeni a jeden z nich zemřel. Shala označil obvinění za smyšlená.
Zdroj: ČTK

Vůdce odporu i diplomat

Thaçi patřil k vůdcům UÇK, která v 90. letech bojovala proti bělehradskému režimu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Do albánského odporu vůči Srbům se zapojil již v mládí, pochází z města Srbica (albánsky Skënderaj) v centrálním kosovském regionu Drenica, který byl základnou hnutí.

Thaçi představoval agresivní a násilnou podobu kosovského hnutí za nezávislost, která při cestě za svým cílem neváhala používat zbraně, na rozdíl od tehdejšího prezidenta Rugovy, jenž prosazoval nenásilný odpor proti režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.

Thaçi se ale během války zapojil i do diplomatických snah, například když se začátkem roku 1999 zúčastnil mezinárodních mírových jednání na francouzském zámku Rambouillet. V jejich průběhu dokázal své spolubojovníky přesvědčit o kompromisní dohodě, která negarantovala nezávislost Kosova a ztroskotala teprve na vetu Bělehradu.

Krach jednání pak vyústil v nálety NATO na Miloševičovu Jugoslávii, které v konečném důsledku vedly k nezávislosti Kosova.

Po válce

Thaçi patřil k čelním kosovským představitelům i po ukončení bojů, přestože v prvních poválečných letech působil kvůli volebním porážkám ze strany Rugovova DSK převážně jako opoziční lídr.

Jako šéf druhé nejsilnější politické síly PDK se od jara 2006 aktivně účastnil také rozhovorů se Srby o budoucnosti Kosova na půdě OSN, které ale skončily o rok později bez dohody.

Po vyhlášení nezávislosti v únoru 2008 byl sedm let premiérem, od prosince 2014 do dubna 2016 pak působil jako ministr zahraničí. Poté, co ho v roce 2016 zvolil parlament prezidentem, už mu ale nacionalistická opozice vyčítala mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině. Funkce se vzdal v listopadu 2020 po potvrzení haagské obžaloby.

odkaz

Soud v Haagu odsoudil na 26 let bývalého vůdce Kosovské osvobozenecké armády

Dřívější podezření

Podezření ze zločinů spáchaných během války v Kosovu se v souvislosti s Thaçim objevilo v roce 2008, kdy bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla del Ponteová napsala ve své knize, že se Thaçi podílel na obchodu s orgány lidí, které věznila UÇK. S podobným tvrzením přišla o několik let později zpráva Rady Evropy, podle níž se výše zmíněných činů dopouštěla kriminální síť napojená na Thaçiho.

Podezřeními se zabývala i pracovní skupina Evropské unie, podle níž existují „přesvědčivé náznaky“, že k odebírání orgánů zajatcům a jejich prodeji během války docházelo, ale že tato praxe nebyla rozšířená a že pro soudní proces není dostatek důkazů. Uvedla nicméně, že existuje dostatek důkazů pro stíhání dalších zločinů bývalých příslušníků UÇK a že se jimi bude zabývat zvláštní tribunál.

Kosovská politická elita v čele s Thaçim se ale vytvoření speciálního soudu dlouho bránila. Souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku.

Dlouhý proces

Právě bývalí představitelé UÇK jsou přitom do značné míry určující silou kosovské politiky od konce války za nezávislost. Proces s Thaçim je tak z pohledu tamních elit nevítaným pokusem revidovat dosavadní sebeprezentaci Prištiny jako pouhé oběti. Spíše než o přepisování historie, o kterém mluví Thaçi, jde ale o vyplňování bílých míst některých jejích kapitol.

Dopsání té aktuální přitom bude ještě nějakou dobu trvat. Proces s Thaçim a jeho spoluobžalovanými by mohl podle soudců zabrat více než šest let.

Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes deset tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Boje skončily v červnu 1999 po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly.
Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo jednostranně nezávislost v roce 2008. Uznalo ji mnoho západních států včetně Česka, odmítají ji Srbsko či jeho spojenci Rusko a Čína. Ze zemí EU Kosovo neuznávají Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.
Zdroj: ČTK