Kosovský parlament zvolil nového prezidenta. Stane se jím dosavadní ministr zahraničí a expremiér Hashim Thaçi. Nacionalistická opozice mu ale vyčítá přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině a jeho zvolení se pokusila zablokovat vypuštěním tří kanystrů se slzným plynem.
Kosovským prezidentem je Thaçi, navzdory obstrukcím se slzným plynem
Hashim Thaçi je nejen expremiér, ale také bývalý velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇKV). Ve třetím kole získal hlasy 71 ze 120 poslanců. V prvních dvou kolech hlasování nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu, tedy 80 hlasů. Ve třetím kole mu stačila prostá většina. Ve funkci prezidenta vystřídá Atifete Jahjagovou.
V případě nezvolení prezidenta by byl parlament rozpuštěn. Thaçiho protikandidát a kolega z Demokratické strany Kosova (PDK) Rafet Rama nezískal žádný hlas, deset hlasovacích lístků bylo neplatných.
Opozice má k Thaçimu výhrady, kvůli Srbům i korupci
Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.
Volbu prezidenta v Kosovu narušil slzný plyn
Parlamentní debatu o volbě nového prezidenta podle očekávání opět přerušilo vypuštění slzného plynu z opozičních lavic. Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem.
Jedenáct opozičních zákonodárců bylo vykázáno ze sálu kvůli rušení schůze. Potyčky mezi protivládními demonstranty a policií se odehrály také před parlamentem. Protestující po policistech házeli kameny a zápalné lahve.
Opozici vadí dvě dohody, které podle ní poškozují Kosovo
Část opozice protestuje od loňského září a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle ní poškozují Kosovo. Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.
Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.
Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.