Kosovský prezident Thaçi rezignoval a zamířil do Haagu. Čelí obžalobě z válečných zločinů

Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval. Učinil tak poté, co byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu, informují světové agentury. Politika následně zatkli a přepravili do vazební věznice tribunálu v Haagu. Thaçi patřil k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Detaily obžaloby zatím nejsou známy. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

Hashim Thaçi
Zdroj: Reuters Autor: Laura Hasani

Prezidentem Kosova byl od dubna 2016. „K dnešnímu dni (čtvrtku) rezignuji,“ prohlásil Thaçi v Prištině, hlavním městě Kosova. Dodal, že se tak rozhodl, aby „ochránil integritu prezidentského úřadu“. „Před několika okamžiky jsem byl oficiálně informován, že soudce zvláštního soudu moji obžalobu potvrdil,“ sdělil Thaçi.

K demisi se podle svých slov rozhodl, aby ochránil integritu prezidentského úřadu i Kosova a aby ochránil historickou pravdu o tom, kdo byl viník a kdo oběť. A také z toho důvodu, že coby stávající hlava státu před soudem stanout nemůže. Obvinění označil za „nejmenší cenu, kterou je třeba zaplatit za svobodu našich lidí“.

Dvaapadesátiletý Thaçi patřil k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Po válce působil jako ministr zahraničí, vicepremiér, premiér a od roku 2016 coby prezident Kosova. Před nástupem do funkce byl předsedou nyní opoziční Demokratické strany Kosova (PDK).

Před soud v Haagu musejí i další kosovští politici 

Thaçi je jedním z několika kosovských politiků obviněných ze zločinů, mezi něž patří například vraždy, mizení lidí nebo mučení. Agentura AP podotýká, že detaily obžaloby proti Thaçimu zatím nejsou známy, nicméně prokuratura už dříve informovala o existenci obžaloby, podle níž jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za sto vražd civilistů. On sám obvinění odmítá.

Prokuratura tehdy uvedla, že zveřejnila informace o existenci obžaloby, protože se Thaçi opakovaně pokoušel klást překážky v práci tribunálu a panovaly obavy, že se snaží změnit kosovské právo, které existenci tribunálu ustanovilo.

Kosovský prezident odstoupil den poté, co byl zatčen a přepraven ke zvláštnímu soudu v Nizozemsku bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi, jenž během bojů se Srbskem v letech 1998 až 1999 působil jako vysoce postavený velitel kosovských povstalců.

Dalším obviněným je podle agentur bývalý předseda parlamentu a šéf opoziční strany PDK Kadri Veseli. Ten se nechal slyšet, že obvinění v jeho případě bylo rovněž potvrzeno, a tudíž rezignuje na všechny „veřejné politické aktivity“ a odjede do Haagu. Také on odmítá, že by zločiny spáchal. O svém obvinění informoval rovněž bývalý velitel UÇK a současný politik Rexhep Selimi s tím, že odcestuje do Haagu.

Než bude zvolen nový prezident, Thaçiho bude v pozici hlavy státu zastupovat předseda parlamentu, uvedla agentura Reuters.

Thaçiho demisi ocenila EU, kosovská vláda rozhodnutí kritizuje

Rozhodnutí Thaçiho podat po obvinění tribunálem demisi přivítala Evropská unie. „Plná spolupráce s těmito institucemi má velký význam jako ukázka odhodlání Kosova prosazovat vládu práva, což je klíčový prvek pro pokrok Kosova na jeho evropské cestě,“ uvedl mluvčí unijní diplomatické služby Peter Stano.

Kosovská vláda naopak obvinění Thaçiho z válečných zločinů kritizuje. V prohlášení uvedla, že „hluboce věří ve spravedlivý boj UÇK za svobodu“. „Nikdo nemůže soudit boj za svobodu,“ dodala podle stanice Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda s tím, že samotné rozhodnutí tribunálu nicméně respektuje.

Podle předsedy výboru srbského parlamentu pro Kosovo Milovana Drecuna je čtvrteční potvrzení Thaçiho obvinění důkazem, že se hledání pravdy o zločinech UÇK i potrestání odpovědných vyvíjí správným směrem. „Myslím, že budou další obvinění osob, které jsou příslušníky tohoto teroristického uskupení,“ řekl Drecun agentuře Tanjug.

Tribunál spadá pod Kosovo, sídlí však v Haagu a má zahraniční soudce

Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015, na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce.

Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovského soudnictví, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Hashim Thaçi
Profil

Hashim Thaçi

Narodil se 24. května 1968 v Srbici (albánsky Skënderaj) v centrálním kosovském regionu Drenica, který byl základnou albánského odporu vůči Srbům. Do něj se zapojil již v mládí, začátkem 90. let byl jako posluchač historie na univerzitě v Prištině hlavou studentské unie. Poté v Curychu studoval dějiny jihovýchodní Evropy a mezinárodní vztahy.

Thaçi, přezdívaný Had (prý kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala), se stal koncem 90. let jednou z hlavních postav kosovského hnutí za nezávislost. Představoval jeho agresivní podobu, která neváhala používat zbraně, na rozdíl od pozdějšího kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy, který prosazoval nenásilný odpor proti režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.

Thaçi patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Během bojů v Kosovu podle některých zdrojů fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Objevila se i tvrzení, že byl zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci údajně během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i krajanům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců.

Začátkem roku 1999 se zúčastnil mírových jednání na francouzském zámku Rambouillet. Své spolubojovníky tehdy přesvědčil o kompromisní dohodě, která negarantovala nezávislost Kosova a ztroskotala na vetu Bělehradu. Krach jednání vyústil v nálety NATO na Miloševičovu Jugoslávii.

Od dubna 1999 byl několik měsíců předsedou prozatímní vlády „Kosovské republiky“, po rozpuštění jejích struktur zůstal vůdcem Demokratické strany Kosova (PDK). Po vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru 2008 byl sedm let premiérem, od prosince 2014 do dubna 2016 ministrem zahraničí. V dubnu 2016 byl parlamentem zvolen prezidentem Kosova. Nacionalistická opozice mu poté vyčítala mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině.

Zdroj: ČTK

Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes deset tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly.

Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.