Soud v Haagu odsoudil na 26 let bývalého vůdce Kosovské osvobozenecké armády

Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) v pátek usvědčil a poslal na 26 let do vězení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafu. Jde o první verdikt, který tento tribunál vynesl. Podle agentury Reuters odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku.

Tribunál „vás odsuzuje k výjimečnému trestu 26 let vězení“, oznámila podle agentury AFP soudkyně Mappie Veldtová-Fogliaová Mustafovi, který byl uznán vinným zejména za mučení a vraždy spáchané v roce 1999 na vězněných Albáncích podezřívaných ze spolupráce se Srby. Zločiny se staly v tehdejším zadržovacím zařízení v obci Zlaš (Zllash) přibližně dvanáct kilometrů východně od kosovské metropole Prištiny.

Mustafa trval na své nevině ve všech bodech obžaloby. Zproštěn byl obvinění pouze v jednom bodě, jenž se týkal špatného zacházení se zadržovanými. Odsouzený, v obleku a kravatě, dnes verdikt vyslechl v tichosti.

Soudkyně rozsudek označila za „milník“ v činnosti zvláštních soudů, který by mohl vést k „dalšímu usmíření mezi komunitami v Kosovu“. Veldtová-Fogliaová zdůraznila, že soudní proces se zaměřoval jen na Mustafovu individuální odpovědnost za válečné zločiny a že předmětem kauzy nebyla UÇK a kosovský lid. Soudkyně rovněž ocenila lidi svědčící u soudu, neboť podle ní tak činili „ve všudypřítomné atmosféře strachu a zastrašování, která v Kosovu přetrvává dodnes“.

Mustafa patřil k zakladatelům a vrchním velitelům UÇK v době války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Později sloužil v kosovských bezpečnostních silách jako šéf oddělení pro informace. Zatčen byl předloni koncem září na žádost prokuratury KSC. Jeho oběti bojovníci UÇK podezřívali ze spolupráce se Srby, nebo minimálně z toho, že nepodporovali povstalce.

Mustafa jako velitel jednotky zapojené do zločinů osobně týral dva zadržené, rozhodl tribunál. Jedna z jeho obětí zemřela na kombinaci krutého zacházení, odepření lékařské pomoci a střelných zranění. I když soud nezjistil, kdo oběť postřelil, rozhodl, že špatné zacházení a chybějící lékařskou péči „lze přičíst výlučně činům a opomenutím Mustafy a jeho podřízených“.

Na soud čeká bývalý prezident

KSC byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudit má bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovské justice, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Válka v Kosovu si vyžádala přes deset tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než šestnáct stovek nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN. Tento týden Kosovo českému předsednictví předalo přihlášku do EU, navzdory opět zvýšenému napětí mezi Srbskem a Kosovem.

Na soud čeká kromě dalších podezřelých také bývalý kosovský prezident a někdejší velitel povstalců Hashim Thaçi, který byl obviněn z vražd, mučení a pronásledování. Také on všechna obvinění popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu zůstává nejasný

Seznam možných důvodů pro americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 21 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 6 hhodinami
Načítání...