Soud v Haagu odsoudil na 26 let bývalého vůdce Kosovské osvobozenecké armády

Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) v pátek usvědčil a poslal na 26 let do vězení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafu. Jde o první verdikt, který tento tribunál vynesl. Podle agentury Reuters odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku.

Tribunál „vás odsuzuje k výjimečnému trestu 26 let vězení“, oznámila podle agentury AFP soudkyně Mappie Veldtová-Fogliaová Mustafovi, který byl uznán vinným zejména za mučení a vraždy spáchané v roce 1999 na vězněných Albáncích podezřívaných ze spolupráce se Srby. Zločiny se staly v tehdejším zadržovacím zařízení v obci Zlaš (Zllash) přibližně dvanáct kilometrů východně od kosovské metropole Prištiny.

Mustafa trval na své nevině ve všech bodech obžaloby. Zproštěn byl obvinění pouze v jednom bodě, jenž se týkal špatného zacházení se zadržovanými. Odsouzený, v obleku a kravatě, dnes verdikt vyslechl v tichosti.

Soudkyně rozsudek označila za „milník“ v činnosti zvláštních soudů, který by mohl vést k „dalšímu usmíření mezi komunitami v Kosovu“. Veldtová-Fogliaová zdůraznila, že soudní proces se zaměřoval jen na Mustafovu individuální odpovědnost za válečné zločiny a že předmětem kauzy nebyla UÇK a kosovský lid. Soudkyně rovněž ocenila lidi svědčící u soudu, neboť podle ní tak činili „ve všudypřítomné atmosféře strachu a zastrašování, která v Kosovu přetrvává dodnes“.

Mustafa patřil k zakladatelům a vrchním velitelům UÇK v době války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Později sloužil v kosovských bezpečnostních silách jako šéf oddělení pro informace. Zatčen byl předloni koncem září na žádost prokuratury KSC. Jeho oběti bojovníci UÇK podezřívali ze spolupráce se Srby, nebo minimálně z toho, že nepodporovali povstalce.

Mustafa jako velitel jednotky zapojené do zločinů osobně týral dva zadržené, rozhodl tribunál. Jedna z jeho obětí zemřela na kombinaci krutého zacházení, odepření lékařské pomoci a střelných zranění. I když soud nezjistil, kdo oběť postřelil, rozhodl, že špatné zacházení a chybějící lékařskou péči „lze přičíst výlučně činům a opomenutím Mustafy a jeho podřízených“.

Na soud čeká bývalý prezident

KSC byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudit má bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovské justice, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.

Válka v Kosovu si vyžádala přes deset tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než šestnáct stovek nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN. Tento týden Kosovo českému předsednictví předalo přihlášku do EU, navzdory opět zvýšenému napětí mezi Srbskem a Kosovem.

Na soud čeká kromě dalších podezřelých také bývalý kosovský prezident a někdejší velitel povstalců Hashim Thaçi, který byl obviněn z vražd, mučení a pronásledování. Také on všechna obvinění popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled