„EU je místem míru, bezpečí, rovnosti a prosperity,“ zní z Kosova s ohlášením žádosti o vstup

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

„Evropská unie je místem míru, bezpečí, rovnosti a prosperity. A to je důvod, proč Kosovo jako země milující mír patří do tohoto společného domu,“ prohlásil Kurti na jednání kosovské vlády.

Kurtiho oznámení přichází v době, kdy panuje vysoké napětí ve vztazích mezi Kosovem a sousedním Srbskem, na němž Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, což v Bělehradě neuznali. Srbové na severu Kosova čtvrtým dnem blokují důležité silniční tahy, čímž protestují proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty.

V noci na neděli zahřměla i přestřelka mezi kosovskou policií a Srby blokujícími silnice a Kurti požádal o pomoc mírovou misi NATO. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí obě balkánské země vyzval ke snížení napětí.

Cesta Kosova do Evropské unie bude nejspíš trnitá i z toho důvodu, že kosovskou nezávislost neuznává pět unijních členských zemí, které mají obavy ze separatismu na vlastním území: Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko. Kosovo není členem OSN.

Bosna a Hercegovina

Sousední Bosna a Hercegovina se v úterý posunula o krok blíž EU. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) oznámil, že jí s kolegy doporučil udělit kandidátský status. Konečné rozhodnutí se čeká od čtvrtečního summitu sedmadvacítky, potvrdila následně Rada EU v tiskové zprávě.

Udělení statusu navrhla Evropská komise před dvěma měsíci, když informovala o postupu náležitých reforem v zemích usilujících o vstup do EU. V případě Bosny a Hercegoviny nekonstatovala zásadní pokroky, přesto více než šest let po formální žádosti o členství navrhla posunout jednání do další fáze. Krok při tom spojila s požadavky ohledně posílení státních institucí nebo svobody médií.

„Rada pro obecné záležitosti se dnes shodla na závěrech o pokroku zemí aspirujících na členství v EU. Zvláště mě těší uznání reformního úsilí Ukrajiny v náročných podmínkách. Rovněž jsme doporučili udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu,“ informoval o postupu procesu Bek.

Finální rozhodnutí je na premiérech a prezidentech členských zemí, přičemž v posledních týdnech se spekulovalo o tom, že by mohlo přijít na nejbližším zasedání Evropské rady. Rada EU v úterý uvedla, že „se těší na potvrzení tohoto rozhodnutí prosincovou Evropskou radou“, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek.

Status kandidátské země v červnu politici EU přiznali Ukrajině a Moldavsku. Tento krok bývá začátkem dlouhého procesu s nejistým koncem, jak ukazují případy Severní Makedonie či Turecka, které jsou oficiálními kandidáty na členství 17, respektive 23 let. Přístupové rozhovory se Severní Makedonií EU oficiálně spustila až letos společně s rozhovory s Albánií, která je kandidátem od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled