„EU je místem míru, bezpečí, rovnosti a prosperity,“ zní z Kosova s ohlášením žádosti o vstup

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.

„Evropská unie je místem míru, bezpečí, rovnosti a prosperity. A to je důvod, proč Kosovo jako země milující mír patří do tohoto společného domu,“ prohlásil Kurti na jednání kosovské vlády.

Kurtiho oznámení přichází v době, kdy panuje vysoké napětí ve vztazích mezi Kosovem a sousedním Srbskem, na němž Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, což v Bělehradě neuznali. Srbové na severu Kosova čtvrtým dnem blokují důležité silniční tahy, čímž protestují proti nedávnému zatčení bývalého srbského policisty.

V noci na neděli zahřměla i přestřelka mezi kosovskou policií a Srby blokujícími silnice a Kurti požádal o pomoc mírovou misi NATO. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí obě balkánské země vyzval ke snížení napětí.

Cesta Kosova do Evropské unie bude nejspíš trnitá i z toho důvodu, že kosovskou nezávislost neuznává pět unijních členských zemí, které mají obavy ze separatismu na vlastním území: Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko. Kosovo není členem OSN.

Bosna a Hercegovina

Sousední Bosna a Hercegovina se v úterý posunula o krok blíž EU. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) oznámil, že jí s kolegy doporučil udělit kandidátský status. Konečné rozhodnutí se čeká od čtvrtečního summitu sedmadvacítky, potvrdila následně Rada EU v tiskové zprávě.

Udělení statusu navrhla Evropská komise před dvěma měsíci, když informovala o postupu náležitých reforem v zemích usilujících o vstup do EU. V případě Bosny a Hercegoviny nekonstatovala zásadní pokroky, přesto více než šest let po formální žádosti o členství navrhla posunout jednání do další fáze. Krok při tom spojila s požadavky ohledně posílení státních institucí nebo svobody médií.

„Rada pro obecné záležitosti se dnes shodla na závěrech o pokroku zemí aspirujících na členství v EU. Zvláště mě těší uznání reformního úsilí Ukrajiny v náročných podmínkách. Rovněž jsme doporučili udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu,“ informoval o postupu procesu Bek.

Finální rozhodnutí je na premiérech a prezidentech členských zemí, přičemž v posledních týdnech se spekulovalo o tom, že by mohlo přijít na nejbližším zasedání Evropské rady. Rada EU v úterý uvedla, že „se těší na potvrzení tohoto rozhodnutí prosincovou Evropskou radou“, která se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek.

Status kandidátské země v červnu politici EU přiznali Ukrajině a Moldavsku. Tento krok bývá začátkem dlouhého procesu s nejistým koncem, jak ukazují případy Severní Makedonie či Turecka, které jsou oficiálními kandidáty na členství 17, respektive 23 let. Přístupové rozhovory se Severní Makedonií EU oficiálně spustila až letos společně s rozhovory s Albánií, která je kandidátem od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...