Zeman se Vučičovi omluvil za bombardování z roku 1999 a Srby poprosil o odpuštění

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Video Události
video

Události: Zeman se setkal se srbským prezidentem Vučičem

Zdroj: ČT24

Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů před ní vstoupila, označil Zeman již dříve za chybu či akt mocenské arogance. „Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,“ řekl nyní. Tím se „zbavil traumatu“ a dodal, že pokání osvobozuje. 

Hlava státu zároveň uvedla, že srbský národ vyjádřil českému podporu v letech 1938 a 1968. „A my jsme se mu odvděčili bombardováním. Právě proto bych při této příležitosti chtěl za svoji osobu se omluvit za bombardování tehdejší Jugoslávie,“ podotkl Zeman.

Akci označil za chybu, která ho „celou dobu“ trápila. „Byli jsme poslední, kdo dal souhlas, a zoufale se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti. Ale zůstali jsme sami. Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy,“ prohlásil český prezident.

Vučič mu za jeho slova poděkoval. Řekl, že mu je on ani srbský národ nikdy nezapomene. Poznamenal, že podobné vyjádření o náletech dosud nikdo nevyslovil.

Zemanova omluva versus politici

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v této souvislosti uvedl, že politika v širším regionu západního Balkánu má mnoho složitostí. „Je potřeba vést dlouhodobý dialog, aby se vyřešila ne jedna, ale desítky, ne-li stovky křivd,“ napsal ČT. Pro Kulhánka je zásadní, jak skvělé jsou vztahy se Srbskem dnes, jak na politické, tak ekonomické úrovni. „To je do velké míry i zásluhou prezidenta Zemana a já si toho vážím,“ vzkázal ministr.

Místopředseda ODS a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra uvedl, že vojenská akce NATO přivedla Srbsko konečně k jednacímu stolu a pomohla nastolit mír na západním Balkáně. „Bez zásahu NATO by dál eskalovala válka, která by přinesla jen další ohromné ztráty na lidských životech, jak tomu bylo dřív v Bosně,“ napsal Vondra.

Za pokrytecké považuje vyjádření předseda STAN Vít Rakušan. „Miloš Zeman se k rozhodnutí své vlády nikdy příliš nehlásil, naopak se vina svalovala na Václava Havla. Jeho omluvu beru tedy jako přiznání odpovědnosti. A už jsme si zvykli, že prezident vytváří alternativní zahraniční politiku, za kterou je ovšem zodpovědná vláda,“ sdělil Rakušan.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na Twitteru také připomněla Zemanův podíl. „Miloš Zeman se omluvil za Miloše Zemana. Pokračovat může tím, že se omluví všem lidem, o kterých lhal,“ dodala.

Zemanovo vyjádření vítají místopředsedové sněmovny Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM). Okamura uvedl, že omluva je namístě a je ke cti prezidenta. „I já jsem se již v minulosti zástupcům Srbska za zločinné bombardování omluvil. Vraždění jednotkami NATO bylo spuštěno pod záminkami, které se později ukázaly jako vylhané a uměle vykonstruované,“ napsal Okamura.

Filip označil bombardování za protiprávní vojenskou akci bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „A tedy flagrantní porušení mezinárodního práva s tisíci mrtvých nevinných lidí včetně dětí. Má dodnes katastrofální následky,“ sdělil.

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) s Vučičem na odpolední schůzce o bombardování NATO nemluvil. Po jednání řekl, že český souhlas s alianční akcí podle něj není něco, na co by ČR mohla být hrdá. „Možná že to Srbsko nečekalo, zvlášť od nás,“ řekl. Situace ale podle něj v té době nebyla jednoduchá. „Je to temná historie NATO, tím pádem i naše. Možná to bylo z dobrých důvodů, někdo říká, že to zkrátilo konflikt v Kosovu a zabránilo etnickým čistkám, ale myslím si, že vždycky existují i jiné nástroje než bombardování,“ dodal.

Představitelé obou států spolu mluvili také o bilaterálních otázkách, ekonomické spolupráci nebo o pandemii. Dalším tématem schůzky byly i zahraniční vztahy. „Chtěl bych ocenit srbskou schopnost navázat přátelské nebo alespoň korektní vztahy se všemi významnými zeměmi,“ poznamenal český prezident.

Zeman ocenil i rychlý postup očkování v Srbsku. Je podle něj spojen s tím, že má k dispozici vakcíny z několika zemí včetně Číny a Ruska. Tyto látky nejsou schválené Evropskou lékovou agenturou.

Srbský prezident zároveň řekl, že by Zeman mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě jeho zemi. Ten doufá, že se do Srbska „těsně před ukončením prezidentské mise“ ještě jednou podívá.

Prezidenti si vyměnili státní vyznamenání

Zeman Vučičovi udělil Řád bílého lva za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“. Tento řád je nejvyšším českým státním vyznamenáním, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy.

Dny pro propůjčování nebo udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především během slavnostního večera 28. října na Pražském hradě. Cizí státní příslušník je ale může dostat kdykoli a oficiální návštěva bývá tradiční příležitostí.

Řád Srbské republiky je nejvyšší srbské státní vyznamenání, které se uděluje ve dvou třídách, a to buď na velkém náhrdelníku, nebo na stuze. Zemanovi Vučič vyznamenání udělil loni 15. února při příležitosti oslav Dne státnosti, a to za „vynikající zásluhy o rozvoj mírové spolupráce a přátelských vztahů mezi Srbskou republikou a Českou republikou“.