Kosovský prezident Hashim Thaçi v televizním projevu k národu popřel, že by se dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bojů kosovských povstalců proti Srbsku na konci 20. století. Pokud však obvinění z válečných zločinů oficiálně potvrdí soudce, který rozhoduje o přípustnosti žaloby ještě před vlastním procesem u zvláštního tribunálu v Haagu, je Thaçi připraven okamžitě odstoupit z funkce a jít se hájit.
Thaçi podá demisi, pokud soudce potvrdí jeho obvinění z válečných zločinů
Minulý týden ve středu prokurátor zvláštního tribunálu pro Kosovo oznámil, že Thaçi je mezi deseti osobami, které jsou obžalované z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Týká se to téměř stovky vražd, mizení lidí, pronásledování a mučení Srbů, kosovských Albánců, Romů a také politických odpůrců.
„Pokud se obvinění potvrdí, okamžitě podám demisi jako váš prezident a budu čelit obvinění. Nebudu čelit obžalobě za svým stolem,“ řekl Thaçi v televizním projevu. „Možná jsem udělal politické chyby v době míru, ale válečné zločiny jsem nespáchal nikdy!“ zdůraznil.
Soudce může rozhodovat celé měsíce
Agentura Reuters připomněla, že obžalobu vznesenou prokurátorem má ještě posoudit speciálně pověřený soudce, který bude mít několik měsíců na to, aby rozhodl, zda je obvinění dost silné na to, aby bylo možné postavit kosovského prezidenta a další obžalované před soud.
Dvaapadesátiletý Thaçi patřil za ozbrojeného boje proti srbským silám v letech 1998 a 1999 k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Vedle něj je ve skupině obžalovaných rovněž bývalý předseda kosovského parlamentu a vůdce opoziční Demokratické strany Kosova (PDK) Kadri Veseli, který také patřil k velitelům povstaleckých oddílů.
Tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném nátlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Má soudit bývalé velitele povstalců z UÇK, která koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo.
Thaçi kvůli obžalobě hned ve středu zrušil svou účast na konzultacích, při nichž se měl v sobotu ve Washingtonu setkat se srbským prezidentem Alexandarem Vučičem za zprostředkování amerického zmocněnce Richarda Grenella. Diskutovat se mělo o ekonomických otázkách včetně možnosti obnovy rozhovorů o normalizaci vztahů Srbska a Kosova.
Narodil se 24. května 1968 v Srbici (albánsky Skënderaj) v centrálním kosovském regionu Drenica, který byl základnou albánského odporu vůči Srbům. Do něj se zapojil již v mládí, začátkem 90. let byl jako posluchač historie na univerzitě v Prištině hlavou studentské unie. Poté v Curychu studoval dějiny jihovýchodní Evropy a mezinárodní vztahy.
Thaçi, přezdívaný Had (prý kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala), se stal koncem 90. let jednou z hlavních postav kosovského hnutí za nezávislost. Představoval jeho agresivní podobu, která neváhala používat zbraně, na rozdíl od pozdějšího kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy, který prosazoval nenásilný odpor proti režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.
Thaçi patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Během bojů v Kosovu podle některých zdrojů fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Objevila se i tvrzení, že byl zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci údajně během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i krajanům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců.
Začátkem roku 1999 se zúčastnil mírových jednání na francouzském zámku Rambouillet. Své spolubojovníky tehdy přesvědčil o kompromisní dohodě, která negarantovala nezávislost Kosova a ztroskotala na vetu Bělehradu. Krach jednání vyústil v nálety NATO na Miloševičovu Jugoslávii.
Od dubna 1999 byl několik měsíců předsedou prozatímní vlády „Kosovské republiky“, po rozpuštění jejích struktur zůstal vůdcem Demokratické strany Kosova (PDK). Po vyhlášení nezávislosti Kosova v únoru 2008 byl sedm let premiérem, od prosince 2014 do dubna 2016 ministrem zahraničí. V dubnu 2016 byl parlamentem zvolen prezidentem Kosova. Nacionalistická opozice mu poté vyčítala mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině.
Zdroj: ČTK
Hashim Thaçi