Rusko od 1. listopadu zastaví práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance a totéž bude platit pro vojenskou misi NATO v Moskvě. Oznámil to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj jde o odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u NATO, kteří podle mise byli nepřiznanými agenty tajných služeb.
„V důsledku účelových kroků ze strany NATO prakticky nemáme vhodné podmínky pro základní diplomatickou činnost a v reakci na akce NATO pozastavujeme práci naší stálé mise v NATO,“ cituje agentura TASS Lavrovo oznámení.
„Činnost Informační kanceláře NATO v Moskvě, která byla zřízena při velvyslanectví Belgického království, je ukončena. Pokud mají členové NATO neodkladné záležitosti, mohou kontaktovat našeho velvyslance v Belgii,“ doplnil šéf ruské diplomacie.
Ministerstvo zahraničí podle TASS uvedlo, že je na zvážení Aliance, aby jeden z velvyslanců členských zemí Aliance v Moskvě plnil podobnou roli při nouzovém udržování kontaktů NATO s Ruskem, jakou bude sehrávat vůči ústředí NATO ruský velvyslanec v Belgii.
„Komplikuje to situaci, která již tak byla obtížná. Rozhodnutí přijaté v Moskvě je více než politováníhodné. Vážně to poškodí vztahy,“ komentoval ruský postup německý ministr zahraničí Heiko Maas po jednání se svými protějšky z Evropské unie. Zdá se mu, že ruský postup svědčí o tom, že Moskva ztratila ochotu k dialogu, kterou dříve signalizovala.
Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová v reakci na oznámení Moskvy uvedla, že organizace kroků Ruska lituje. Politika NATO směrem k Moskvě zůstává konzistentní, prohlásila. V reakci na „ruské agresivní akce“ podle ní aliance posílila svou obranu, ale zároveň zůstává otevřena dialogu.
Vypovězení zpravodajci
NATO vypovědělo osm členů ruské mise začátkem října. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg k tomu sdělil, že krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí. Vypovězené Rusy označil za utajené důstojníky zpravodajských služeb, jejichž aktivity se neshodovaly s činností, pro kterou jim NATO vystavilo akreditace.
Aliance zároveň zmenšila velikost moskevského týmu, který může v bruselském sídle NATO pracovat. Jde o snížení o polovinu – z dvaceti na deset pracovníků, přičemž v tomto počtu už je započítaných i osm diplomatů s odebranou akreditací.
Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na tento krok NATO odpoví, i když bez náznaku, jak by odvetný krok mohl vypadat. „Tyto kroky nám samozřejmě nedovolují dělat si iluze o možnosti normalizace vztahů a obnovení dialogu s NATO. Spíše jsou tyto vyhlídky prakticky zcela podkopány,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Šedivý: Linka byla i přes problémy užitečná
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého byla politická linka mezi NATO a Ruskem užitečná a vzájemnou komunikaci zkvalitňovala, přestože obě strany měly o sobě navzájem informace od zpravodajských služeb.
„Každá zpravodajská informace musí být nějakým způsobem ověřena. A pokud zde existovala politická linie výměny informací, tak si nejvyšší funkcionáři, kteří byli reprezentováni svými velvyslanci či delegáty, předali informaci s odpovídajícím předstihem a včas,“ uvedl ve vysílání ČT24.
„Takže nemohlo docházet k určitým překvapením, třeba testům raket či přesunům vojsk, a daly se vydiskutovat i možné dopady na vzájemné vztahy, případně na snížení napětí v té dané oblasti. Zpravodajské informace přece jen nemohou (toto) v plném rozsahu zabezpečit, ony pracují s určitým zpožděním,“ pokračoval Šedivý.
„Takže linka, která (dosud) byla mezi Moskvou a Bruselem, byla podle mě velmi užitečná a velmi významná, byť měla svoje problémy,“ dodal Šedivý.
Ruský list: Krok nezpůsobí praktické škody
Moskva podle listu Vedomosti okamžitě nereagovala na vyhoštění svých osmi diplomatů z ústředí NATO kvůli tomu, že ještě dříve Lavrov v New Yorku hovořil se Stoltenbergem o zájmu NATO obnovit kontakty a uspořádat jednání Rady Rusko-NATO; na tomto pozadí bylo vyhoštění překvapivé. Jednání rady v posledních letech nicméně podle listu sklouzávala ke kritice ruské politiky vůči Ukrajině a nepřinášela užitek ohledně snížení napětí a předcházení incidentů.
Rusko ostatně dává přednost řešit tyto problémy na bilaterálním základu přes kontakty náčelníka ruského generálního štábu se šéfem náčelníků štábů USA či velitelem ozbrojených sil USA v Evropě, „a tak přerušení vztahů mezi Ruskem a NATO nezpůsobí praktické škody“, napsal ruský list. Připomněl, že od roku 1997 se kontakty mezi NATO a Ruskem nepřerušovaly, i když bývaly nakrátko zmrazeny, například během bombardování Jugoslávie.
Podle Reuters je aktuální roztržka mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí nejnovějším dokladem o zhoršování vztahů Západu a Východu, které už tak jsou nejhorší od studené války.
Rusko obviňuje NATO z provokací blízko svých hranic a nedávno uspořádalo vlastní velké cvičení. Aliance po ruské anexi Krymu a roli Moskvy ve válce na východní Ukrajině prohlašuje, že je odhodlána posílit bezpečnost členských zemí v blízkosti Ruska.
