Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Podle NATO pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.
„Můžeme rovněž potvrdit, že jsme snížili počet pozic, na které se může Ruská federace akreditovat, na deset,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity představitel Aliance. „Politika NATO vůči Rusku zůstává konzistentní. V reakci na agresivní akce Ruska jsme posílili naši obranu a zároveň zůstáváme otevření smysluplnému dialogu,“ dodal. K rozhodnutí, které vstoupí v platnost na konci měsíce, zatím NATO neposkytlo bližší vysvětlení.
Aliance snížila maximální počet členů ruské mise při NATO z třiceti na dvacet v roce 2018 v reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury. Nyní se sníží na deset.
Sluckij odmítl obvinění týkající se ruských diplomatů jako neopodstatněná a varoval, že krok ještě více naruší vzájemné vztahy. Neupřesnil, jak Moskva zareaguje, ale je podle něj možné, že půjde o „nerovnoměrná odvetná opatření“.
Mohlo rozhodnutí souviset s kauzou Vrbětice?
Přestože aliance neuvedla žádný bližší důvod, rozhodnutí by podle zpravodajského webu Axios mohlo souviset i s kauzou Vrbětice. České orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech na Zlínsku umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi.
Odebrání akreditace může také souviset s červnovým incidentem v Černém moři, kde ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu, napsal server.
Televize Sky News uvedla, že rozhodnutí je „odpovědí na zhoubné ruské aktivity, včetně vražd a špionáže“. Agentuře Reuters se nepodařilo tvrzení stanice ověřit.
Vztahy jsou na nejnižším bodě od dob studené války
Krok NATO je pro Moskvu překvapením, napsal list Kommersant s odvoláním na své zdroje v ruských úřadech. Jeden z nich připomněl, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se koncem září v New Yorku setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, ale představitelé Aliance ho před něčím takovým nevarovali.
Deník současně připomněl Stoltenbergova slova, že nynější vztahy NATO s Ruskem jsou na nejnižším bodu od dob studené války.
Ukrajina chce záruku tranzitu plynu
Ukrajina chce záruku, že se přes její území bude každoročně přepravovat alespoň 45 miliard metrů krychlových zemního plynu. Po setkání se zástupci Severoatlantické aliance to ve středu řekl šéf ukrajinské plynárenské společnosti Serhyj Makogon. Podle něj tak bude mít jeho země jistotu, že Rusko nebude moci používat plyn jako zbraň proti Ukrajině a zemím NATO.
Makogon také vyzval Rusko, aby se řídilo evropskými pravidly pro trh s energiemi a aby nevytvářelo podle něj „umělá úzká hrdla“ při zásobování plynem. Přepravu plynu z Ruska dál na západ Evropy zajišťuje ruský plynárenský kolos Gazprom.
„Dopady kroků Gazpromu už země NATO pocítily,“ řekl podle agentury Reuters Makogon. „Hlavním cílem agresora je oslabit bezpečnost Ukrajiny, rozdělit EU a podkopat základy transatlantické aliance,“ dodal.
Ukrajina v poslední době zesiluje v otázce dodávek plynu na Rusko tlak. Minulý týden vstoupila v platnost nová dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle které bude Rusko dodávat Maďarsku plyn přes Srbsko a Rakousko. Budapešť uvedla, že takto je to pro Maďarsko levnější.
