Maďarsko a Ukrajina si vzájemně předvolaly velvyslance, jde o spor kolem ruského plynu

Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Šéf diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že se tak stalo na protest proti pokusu Kyjeva „bránit dlouhodobým dodávkám plynu“, což Maďarsko považuje za porušení své svrchovanosti. Budapešti vadí, že Ukrajina kritizuje její dohodu s ruským Gazpromem o dodávkách zemního plynu a že se kvůli tomu hodlá obrátit na Evropskou komisi. Ukrajina si následně v odvetném kroku předvolala maďarského velvyslance a pohrozila rozhodnými opatřeními na ochranu svých zájmů.

Maďarsko a Rusko podepsaly novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách zemního plynu v pondělí. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude na jejím základě do Maďarska ročně dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů této suroviny. Dodávky mají proudit přes Srbsko a Rakousko, a Ukrajinu tak obejdou.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci dohodu odsoudilo a uvedlo, že smlouva ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Ukrajiny a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Zároveň sdělilo, že se kvůli tomu obrátí na Evropskou komisi a odloží setkání maďarsko-ukrajinské ekonomické komise.

Budapešť mluví o vměšování

Szijjártó ještě v pondělí označil výtky Kyjeva za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. V úterý na Facebooku označil za skandální, že by se Ukrajina měla v této věci obrátit na EK. „Ukrajinci nemají nic společného s našimi dohodami a jejich obsahem,“ řekl šéf maďarské diplomacie.

Budapešť podle něj „považuje za hrubé porušení svrchovanosti a národní bezpečnosti, že se (Ukrajinci) snaží bránit bezpečným dodávkám plynu do Maďarska a tím i vytápění maďarských domovů a provozu maďarského průmyslu“.

Kyjev reagoval recipročně

Ministerstvo zahraničí v Kyjevě na předvolání ukrajinského velvyslance v Budapešti reagovalo stejným krokem. Mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko tiskové agentuře RBK-Ukrajina řekl, že ambasador byl předvolán, aby v Budapešti předal zásadní postoj Ukrajiny v této věci.

Podle Nikolenka stanovisko Kyjeva spočívá v tom, že přeprava plynu obcházející Ukrajinu podkopává její národní bezpečnost, stejně jako energetickou bezpečnost Evropy.

„Nová dohoda mezi Maďarskem a Gazpromem představuje vážnou ránu pro ukrajinsko-maďarské vztahy. Ukrajinská strana přijme rozhodná opatření na ochranu národních zájmů,“ prohlásil mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 30 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 58 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 10 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 hhodinami
Načítání...