Maďarsko a Ukrajina si vzájemně předvolaly velvyslance, jde o spor kolem ruského plynu

Maďarské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Šéf diplomacie Péter Szijjártó uvedl, že se tak stalo na protest proti pokusu Kyjeva „bránit dlouhodobým dodávkám plynu“, což Maďarsko považuje za porušení své svrchovanosti. Budapešti vadí, že Ukrajina kritizuje její dohodu s ruským Gazpromem o dodávkách zemního plynu a že se kvůli tomu hodlá obrátit na Evropskou komisi. Ukrajina si následně v odvetném kroku předvolala maďarského velvyslance a pohrozila rozhodnými opatřeními na ochranu svých zájmů.

Maďarsko a Rusko podepsaly novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách zemního plynu v pondělí. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude na jejím základě do Maďarska ročně dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů této suroviny. Dodávky mají proudit přes Srbsko a Rakousko, a Ukrajinu tak obejdou.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci dohodu odsoudilo a uvedlo, že smlouva ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Ukrajiny a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Zároveň sdělilo, že se kvůli tomu obrátí na Evropskou komisi a odloží setkání maďarsko-ukrajinské ekonomické komise.

Budapešť mluví o vměšování

Szijjártó ještě v pondělí označil výtky Kyjeva za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. V úterý na Facebooku označil za skandální, že by se Ukrajina měla v této věci obrátit na EK. „Ukrajinci nemají nic společného s našimi dohodami a jejich obsahem,“ řekl šéf maďarské diplomacie.

Budapešť podle něj „považuje za hrubé porušení svrchovanosti a národní bezpečnosti, že se (Ukrajinci) snaží bránit bezpečným dodávkám plynu do Maďarska a tím i vytápění maďarských domovů a provozu maďarského průmyslu“.

Kyjev reagoval recipročně

Ministerstvo zahraničí v Kyjevě na předvolání ukrajinského velvyslance v Budapešti reagovalo stejným krokem. Mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko tiskové agentuře RBK-Ukrajina řekl, že ambasador byl předvolán, aby v Budapešti předal zásadní postoj Ukrajiny v této věci.

Podle Nikolenka stanovisko Kyjeva spočívá v tom, že přeprava plynu obcházející Ukrajinu podkopává její národní bezpečnost, stejně jako energetickou bezpečnost Evropy.

„Nová dohoda mezi Maďarskem a Gazpromem představuje vážnou ránu pro ukrajinsko-maďarské vztahy. Ukrajinská strana přijme rozhodná opatření na ochranu národních zájmů,“ prohlásil mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 53 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...