Rusko a Maďarsko podepsaly dohodu o dodávkách plynu, Ukrajině se to nelíbí

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k prvnímu říjnu – do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.

Dohoda je uzavřená na 15 let. 

Maďarsko se spoléhalo na Rusko u většiny plynu, který dováželo přes Ukrajinu. V posledních letech ale země dodávky plynu diverzifikovala, otevřela například přeshraniční propojovací potrubí s většinou svých sousedů a přes terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku si zajistila dodávky od britsko-nizozemské společnosti Royal Dutch Shell.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó koncem srpna uvedl, že smlouva se uzavře na patnáct let.

Cenu dodávek tehdy nesdělil, uvedl ale, že bude příznivější než ta dosavadní.

Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy.

Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.

Další rána Ukrajině

Kyjev se pokusům Ruska využít energii jako politickou zbraň proti Ukrajině a Evropě brání. Ostře kritizoval už výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi. Západní experti přitom tvrdí, že současné vysoké ceny plynu na burzách by mohlo snížit zprovoznění právě plynovodu Nord Stream 2.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Kyjeva a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó ale v reakci označil výtky Ukrajiny za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. „Spotřeba plynu v Evropě se nebude snižovat a nebude se snižovat ani úloha Gazpromu,“ řekl podle agentury Reuters. „Energetická bezpečnost je pro Maďarsko spíš záležitostí bezpečnosti, svrchovanosti a ekonomiky než záležitostí politickou,“ dodal Szijjártó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 17 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...