Rusko a Maďarsko podepsaly dohodu o dodávkách plynu, Ukrajině se to nelíbí

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k prvnímu říjnu – do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.

Dohoda je uzavřená na 15 let. 

Maďarsko se spoléhalo na Rusko u většiny plynu, který dováželo přes Ukrajinu. V posledních letech ale země dodávky plynu diverzifikovala, otevřela například přeshraniční propojovací potrubí s většinou svých sousedů a přes terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku si zajistila dodávky od britsko-nizozemské společnosti Royal Dutch Shell.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó koncem srpna uvedl, že smlouva se uzavře na patnáct let.

Cenu dodávek tehdy nesdělil, uvedl ale, že bude příznivější než ta dosavadní.

Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy.

Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.

Další rána Ukrajině

Kyjev se pokusům Ruska využít energii jako politickou zbraň proti Ukrajině a Evropě brání. Ostře kritizoval už výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi. Západní experti přitom tvrdí, že současné vysoké ceny plynu na burzách by mohlo snížit zprovoznění právě plynovodu Nord Stream 2.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Kyjeva a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó ale v reakci označil výtky Ukrajiny za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. „Spotřeba plynu v Evropě se nebude snižovat a nebude se snižovat ani úloha Gazpromu,“ řekl podle agentury Reuters. „Energetická bezpečnost je pro Maďarsko spíš záležitostí bezpečnosti, svrchovanosti a ekonomiky než záležitostí politickou,“ dodal Szijjártó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 17 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
včera v 14:47

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...