Rusko a Maďarsko podepsaly dohodu o dodávkách plynu, Ukrajině se to nelíbí

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k prvnímu říjnu – do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.

Dohoda je uzavřená na 15 let. 

Maďarsko se spoléhalo na Rusko u většiny plynu, který dováželo přes Ukrajinu. V posledních letech ale země dodávky plynu diverzifikovala, otevřela například přeshraniční propojovací potrubí s většinou svých sousedů a přes terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku si zajistila dodávky od britsko-nizozemské společnosti Royal Dutch Shell.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó koncem srpna uvedl, že smlouva se uzavře na patnáct let.

Cenu dodávek tehdy nesdělil, uvedl ale, že bude příznivější než ta dosavadní.

Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy.

Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.

Další rána Ukrajině

Kyjev se pokusům Ruska využít energii jako politickou zbraň proti Ukrajině a Evropě brání. Ostře kritizoval už výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi. Západní experti přitom tvrdí, že současné vysoké ceny plynu na burzách by mohlo snížit zprovoznění právě plynovodu Nord Stream 2.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Kyjeva a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó ale v reakci označil výtky Ukrajiny za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. „Spotřeba plynu v Evropě se nebude snižovat a nebude se snižovat ani úloha Gazpromu,“ řekl podle agentury Reuters. „Energetická bezpečnost je pro Maďarsko spíš záležitostí bezpečnosti, svrchovanosti a ekonomiky než záležitostí politickou,“ dodal Szijjártó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték v dubnu klesl meziměsíčně o dvě procenta

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
16. 5. 2025Aktualizováno16. 5. 2025

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
15. 5. 2025

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
15. 5. 2025

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
14. 5. 2025

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025
Načítání...