Petr Pavel: Nikdo v NATO nepochybuje, že je Rusko přímým účastníkem ukrajinského konfliktu

Praha – Náčelník generálního štábu armády Petr Pavel byl o víkendu zvolen předsedou Vojenského výboru NATO, což je jeden z nejvyšších postů v Severoatlantické alianci. Podle něj se kvůli ukrajinské krizi změnil pohled NATO na Rusko, které Aliance dříve vnímala spíše jako partnera. „Pokud jde o krizi na Ukrajině, a to jak Krym, tak Donbas, tak nikdo v NATO nepochybuje o tom, že je Rusko přímým účastníkem tohoto konfliktu,“ uvedl Petr Pavel v Interview ČT24.

NATO se prý teď kvůli ukrajinské krizi celkem podstatně mění: „Protože si uvědomilo, že bezpečnostní situace, na kterou jsme tady během poslední dekády byli zvyklí, to znamená atmosféra určitého partnerství s Ruskem, vzala za své. NATO teď v podstatě i přijalo ruský pohled, protože Rusko směrem k Alianci nikdy nevyjádřilo nějaký pocit partnerství, vždy o něm hovořilo jako o protivníkovi, případně nepříteli,“ konstatuje Pavel.  

Aliance už přijala některá opatření v praxi, zejména aby posílila důvěru spojenců na východní hranici s Ruskem. Zvýšila se vojenská ochrana vzdušného prostoru a byla také navýšena vojenská přítomnost v této oblasti. Rusko sice oficiálně tvrdí, že se na východě Ukrajiny neangažuje – podle Pavla však nikdo v NATO nepochybuje, že je východní velmoc přímým účastníkem konfliktu.  

Ukrajina není členem NATO, zejména Pobaltské státy se však obávají podobného scénáře, jelikož i tam žije početná ruská menšina. Estonsko, Litva i Lotyšsko však členy Aliance jsou a spojenci, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, vysílali signály, že by podobný vývoj považovali na agresi či napadení: „Politická prohlášení, která směřovala k pobaltským republikám, řekla zcela jasně, že podobná situace v Pobaltí by byla vnímána jako záminka pro použití článku pět,“ uvedl Petr Pavel.

Čl. 5 Severoatlantické smlouvy:

„Strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě či Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu.“  

NATO v zajetí politické korektnosti

Petr Pavel nebude v nové funkci klasickým velitelem, spíše se bude snažit přimět účastníky jednání ke konsensu. Pokud by mohl jednu věc ve fungování výboru změnit, pak by to bylo oproštění od politické korektnosti. „Politická korektnost se bohužel promítá ve špatném slova smyslu do rozhodování na mnoha úrovních, a to i na naší národní úrovni. Když to hodně zjednoduším, tak ti, kdo řídí, mnohdy vytváří takové prostředí, aby se jim říkali názory, které chtějí slyšet – ne ty, které přinesou nějaký problém,“ konstatoval Pavel.  

Mnohdy prý ani na úrovni náčelníků generálních štábů nebyli schopni pro samé ohledy problémy pojmenovat pravým jménem a dobrat se standardního vojenského doporučení.  Mezi citlivá témata uvnitř Aliance prý patří třeba řecko-turecké vztahy nebo vztahy Řecka a FYROM (bývalá jugoslávská republika Makedonie). Navíc se liší i názory jednotlivých členů třeba na řešení ukrajinské krize nebo problémů na Blízkém východě: „Z tohoto důvodu se mnohdy státy vyjadřují tak, aby se náhodou nedotkly té citlivé půdy,“ kritizoval náčelník generálního štábu.

Petr Pavel se stal o víkendu předsedou Vojenského výboru NATO, když porazil řeckého a italského kandidáta. Tento výbor je nejdůležitější podřízenou složkou NATO. Funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci.

Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů. Předseda Vojenského výboru je volen zpravidla na tři roky. Je mluvčím a představitelem výboru, kterému se také zodpovídá. Z titulu své funkce má i významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Funguje také jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka.

Kdo do čela generálního štábu? Kandidátů je prý šest

„Petr Pavel získal tuto funkci především proto, že je to skutečná osobnost. Má za sebou hodně dlouhou a velmi členitou kariéru, prošel těmi funkcemi, kterými projít měl, a vždy byl úspěšný. Takže to byl vynikající kandidát a i přes ty deficity, které bohužel máme – ČR je vždy zmiňována ve vztahu k nízkému rozpočtu apod. – jeho osobnost je tak významná, že proti němu ostatní kandidáti neměli šanci,“ uvedl ve Studiu ČT bývalý náčelník generálního štábu AČR Jiří Šedivý.  

S postupem Petra Pavla do nejvyšších pater NATO se začíná řešit i jméno jeho nástupce v čele Generálního štábu armády ČR. Podle zjištění ČT má reálnou šanci šest vysokých důstojníků armády. Jsou to Aleš Opata, Miroslav Žižka, Josef Bečvář, Jiří Baloun, František Malenínský a Josef Kocián.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je na výběr nového šéfa generálního štábu dost času. „Nejde o věc, která by se musela rozhodovat během hodin nebo dnů, je na to rozumný čas – několik měsíců. S panem generálem Pavlem se ale nad tímto tématem sejdeme už zítra,“ konstatoval Stropnický. Při výběru vhodného kandidáta chce spolupracovat s prezidentem. „Musí jít o široký konsenzus,“ dodal ministr v Událostech, komentářích. Pavlova nástupce jmenuje Miloš Zeman příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 16 mminutami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 1 hhodinou

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 4 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 4 hhodinami

Trump naznačil, že USA nejspíš zablokují Hormuz a opět zasáhnou Írán

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
10:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled