Laboratoře odhalily poprvé za dva týdny přes deset tisíc nakažených

Od začátku epidemie v březnu 2020 se v Česku potvrdilo již více než 2,5 milionu případů koronaviru. Z nákazy se dosud vyléčilo zhruba 2,4 milionu lidí, s covidem naopak zemřelo 36 397 lidí.

V prosinci epidemie zpomalovala, v posledních dvou dnech ale počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání rostou. Reprodukční číslo se po měsíci vrátilo nad hodnotu jedna, což znamená zrychlování epidemie. Číslo ukazující, kolik jeden pozitivně testovaný v průměru nakazí dalších lidí, aktuálně činí 1,2.

Odborníci očekávají, že bude nových případů dále přibývat kvůli nakažlivější variantě koronaviru omikron. „Nárůst incidence by nastal v lednu i bez omikronu se samotnou deltou, ale za další stoupání bude už zodpovědný hlavně omikron, který deltu rychle nahrazuje a vytěsňuje,“ sdělil epidemiolog Rastislav Maďar. 

Nákaz variantou omikron rychle přibývá v Královéhradeckém kraji, kde sekvenační metoda testování dosud potvrdila sedm případů varianty, čtyři z nich tento týden. Podle mluvčí tamní hygieny Veroniky Krejčí jde o komunitní šíření. „Kromě dvou prvních případů není u ostatních žádná vazba na zahraničí. U dalších 93 případů je zatím podezření na omikron na základě diskriminačního PCR. Od úterý do středy stoupl počet podezření o jednu třetinu,“ řekla.

Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) může vlna omikronu přinést až 50 tisíc nových případů denně a kolem sedmi tisíc nakažených v nemocnicích.

Z revidovaných údajů vyplývá, že v pondělí počet pacientů s covidem v nemocnicích stoupl nad tři tisíce. K úterý sice poklesl, ale tento údaj se může při dalších aktualizacích změnit. Nemocnice totiž nahlašují mnoho hospitalizovaných zpětně.

Incidence je nejvyšší v Praze

Laboratoře v úterý provedly přibližně 88 tisíc testů, asi o jedenáct tisíc více než před týdnem. Pozitivita vzrostla v případě preventivních testů. Koronavirus se prokázal u 6,54 procenta odebraných vzorků, před týdnem to bylo 6,03 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, naopak klesla pozitivita z 13,85 na 12,62 procenta. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 26,15 na 24,5 procenta.

Incidenční číslo vzrostlo v devíti krajích, ve čtyřech se snížilo a v Královéhradeckém kraji stagnovalo. Nejvyšší incidence je v hlavním městě, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 514 nakažených. Naopak relativně nejlepší situace je nadále v Karlovarském kraji, který má incidenci 221.

Epidemie zrychluje také v dalších zemích. Dosud největší počty nových nákaz zaznamenaly v posledních dnech například USA, Francie, Austrálie, Itálie, Británie, Řecko, Švédsko mělo rekordní přírůstek 30. prosince. Nejvyšší týdenní počet nakažených na sto tisíc obyvatel na světě má podle agentury AFP Kypr, incidence tam v úterý měla hodnotu 2505.

Podle serveru Our World in Data je Česko sedmou nejvíce zasaženou zemí světa podle poměrného počtu nakažených.

Zájem o posilující dávku

Zdravotníci v úterý aplikovali 85 134 dávek vakcíny proti covidu. Zájem byl tak nejvyšší za dva týdny. Většina lidí si přišla pro posilující dávku. První vakcinaci podstoupilo zhruba 4600 lidí. Ukončené očkování má v Česku 6,67 milionu lidí.

V úterý se ve věkové kategorii 18 až 29 let otevřela registrace na posilující dávku po pěti měsících od druhé vakcíny. „Včera (v úterý, pozn. red.) se k očkování zaregistrovalo přes 88 tisíc občanů, z toho 84 tisíc na posilovací dávku. Ve věku 18 až 29 let evidujeme 42 tisíc zájemců o posilovací dávku. Za leden se na booster zaregistrovalo už přes 200 tisíc lidí,“ napsali na Twitteru zástupci Chytré karantény. Od začátku ledna si posilující dávku nechalo aplikovat více než 145 tisíc lidí. Celkově už ji má přes 2,5 milionu lidí.

Podle dat o očkování se do neděle celkově nechalo očkovat nebo se k vakcinaci přihlásilo 6,82 milionu lidí, což je asi 64,5 procenta české populace. Mezi lidmi staršími šedesáti let je proočkovanost více než 80 procent, u sedmdesátníků přes 90 procent. Stále ale zůstává asi 388 tisíc neočkovaných seniorů, kteří jsou rizikovou skupinou. Vážný průběh hrozí i mladším, například pokud jsou obézní nebo mají cukrovku. Třicátníků je očkováno asi 63 procent.

Ústavní stížnost kvůli povinnému očkování

Odborníci i politici vyzývají lidi, aby si pro očkování přišli, zvláště v době, kdy začíná převládat nakažlivější varianta omikron. Přeočkování totiž výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci, který vyžaduje hospitalizaci.

Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) schválila vyhlášku, která má od března zavést povinné očkování pro seniory a vybrané profese. Ústavní stížnost kvůli ní podepsalo čtrnáct senátorů. Nařízení vakcinace je podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod, vedlo by k nucenému odchodu části lidí z jejich zaměstnání, uvedli ve středu předkladatelé stížnosti. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) má šanci to změnit ještě před rozhodnutím Ústavního soudu. Senátoři ale zdůraznili, že krok nejde proti vakcinaci.

Vláda zkrátila dobu izolace a karantény

Vláda na středečním zasedání schválila zkrácení izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 na pět dní. Opatření vstoupí v platnost v úterý 11. ledna. Dosud trvaly dva týdny, karanténu bylo možné ukončit po týdnu negativním testem. Kabinet upravuje tuto dobu po vzoru některých zemí kvůli variantě omikron, u které nastupují příznaky rychleji, takže by měli být lidé infekční kratší dobu.

Do izolace nastupují lidé s potvrzenou nákazou, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. V karanténě jsou lidé po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. „Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se šířením nákazy variantou omikron dospělo k tomu, že je možné a potřebné, a to i na základě zahraničních zkušeností, zkrátit karanténu a izolaci na pět dní,“ řekl Fiala.

Všichni zaměstnanci se budou muset testovat

Od 17. ledna bude platit opatření týkající se testování všech zaměstnanců. Budou se testovat pomocí antigenních samostestovacích sad, a to dvakrát týdně, nebo jednou za tři až pět dnů. Pokud antigenní test bude pozitivní, zaměstnanec zůstane pět dnů v karanténě, počínaje následujícím dnem po pozitivním odběru. 

Testování nebudou muset podle Válka podstupovat lidé, kteří pracují z domu nebo nejsou rizikem pro ostatní. Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že výjimku budou mít ti, „kteří se v místě výkonu činnosti nesetkávají se třetími osobami“.

Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v Interview ČT24 připustil, že „pokud bychom trvali na čtrnáctidenní karanténě, může se do ní v jeden moment dostat velká část pracující populace a to je likvidační“. Nejde podle něj ale o upřednostňování ekonomického hlediska nad zdravotním, ačkoli nejsou k dispozici spolehlivé důkazy o tom, že omikron po pěti dnech už není infekční.

Není si jist, jestli se dá antigenní samotest považovat za důkaz, že zaměstnanec do karantény musí odejít. Z ministerstva zdravotnictví také nemá informace o tom, jestli se pozitivní samotest propíše do aplikace Tečka a bude pak moci být považován za potvrzení o prodělání nemoci.  Podpořil by také povinné očkování pro lidi starší šedesáti let a pro profesní skupiny, „které se starají o seniory a jsou s nimi v kontaktu“.

Do karantény budou muset i očkovaní

Do karantény budou muset po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným na koronavirus nastoupit i očkovaní a lidé do šesti měsíců po prodělání covidu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Očkovaní dosud po rizikovém kontaktu nemuseli na test ani nastoupit povinnou karanténu a prodělání nemoci lidi z těchto podmínek vyvázalo na půl roku. Na konci listopadu hlavní hygienička metodický pokyn upravila tak, že lidé, kteří žijí s nakaženým ve společné domácnosti, musí na PCR test, ale do karantény ani do obdržení jeho výsledku nemusí.