Lidé odkládají nákupy, tržby obchodníků klesají třetí měsíc v řadě

Nahrávám video

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

„Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech prodejen se tržby snížily,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Tržby ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly v červenci meziročně o 15,1 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly o 13,5 procenta, za nepotravinářské zboží o více než sedm procent a za potraviny o pět procent.

Prodejcům potravin ve specializovaných prodejnách se tržby oproti loňskému červenci snížily o 7,9 procenta. V nespecializovaných obchodech s převahou potravin klesly o 4,9 procenta.

Pokles tržeb statistici v prvním prázdninovém měsíci zaznamenali také u výrobků pro domácnost, a to o dvanáct procent. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci klesly o necelou desetinu.

Naopak růst tržeb vykázaly obchody s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. V červenci v nich lidé utratili o 1,8 procenta více peněz než před rokem.

Lidé méně nakupují i na internetu

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly téměř o šest procent. „Internetové obchody zaznamenaly sedmý měsíc v řadě pokles prodeje,“ doplnila Boušková.

Méně peněz lidé vydávali také v autosalonech a servisech. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziročně nižší o 6,2 procenta. Pokles v červenci zaznamenal jak prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tak i opravy.

Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily o 0,6 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly ve srovnání s červnem o 2,2 procenta, za nepotravinářské zboží o půl procenta a za potraviny o 0,3 procenta, uvádí ČSÚ. 

„Lidé jsou opravdu ve velkém stresu, bojí se toho, co přinese podzim. Opravdu už někde od května začali masivně škrtat své výdaje. Co nemusí, to nekupují,“ komentoval současnou situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.  

Propad tržeb analytici očekávali

Červencové výsledky českého maloobchodu podle analytiků potvrdily trend klesající poptávky. Kvůli vysoké inflaci a rostoucím životním nákladům lidé odkládají zbytné nákupy, například elektroniky. Propad tržeb ekonomové předpokládají i nadále.  

Jak už bylo uvedeno, nejvíce lidé v červenci omezili právě nákupy elektroniky. Jedním z důvodů může podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka být to, že se tímto druhem zboží Češi zásobili během uzávěr kvůli pandemii koronaviru. „Vysoké ceny jsou důvodem poklesu tržeb i v případě pohonných hmot, a dokonce i oblečení a obuvi, jejichž prodeje zdaleka nedosahují objemů roku 2019,“ řekl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že v červenci domácnosti v obchodech koupily reálně o osm procent méně zboží, zaplatily za něj ale o deset procent více. „Maloobchodní tržby tak podle očekávání slábnou, což je spojeno s růstem inflace a slábnoucí kupní sílou domácností,“ vysvětlil.  

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy by se měla začít situace postupně měnit. „Co se týče samotných cen v obchodech, tam už žádné velké růsty neuvidíme, protože obchodníci vidí, že domácnosti šetří, že bude potřeba ubrat na cenovém růstu,“ myslí si.  

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour předpokládá, že lidé budou i v následujících měsících méně utrácet za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci nebo v prodejnách elektroniky. Nebude se podle něj pravděpodobně dařit ani prodejcům automobilů. „Útlum poptávky by mohl přimět některé obchodníky k viditelnějšímu zlevňování především sezonního zboží,“ doplnil Dufek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...