Lidé odkládají nákupy, tržby obchodníků klesají třetí měsíc v řadě

Nahrávám video

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v červenci mírně zrychlil na 7,2 procenta z červnových revidovaných 6,9 procenta. Projevil se nižší prodej pohonných hmot, nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají v Česku třetím měsícem v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,6 procenta. Propad maloobchodních tržeb ekonomové předpokládají také po zbytek roku a pravděpodobně i v tom příštím.

„Vyšší zájem než loni měli spotřebitelé pouze o farmaceutické a zdravotnické zboží, v ostatních typech prodejen se tržby snížily,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ.

Tržby ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením klesly v červenci meziročně o 15,1 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly o 13,5 procenta, za nepotravinářské zboží o více než sedm procent a za potraviny o pět procent.

Prodejcům potravin ve specializovaných prodejnách se tržby oproti loňskému červenci snížily o 7,9 procenta. V nespecializovaných obchodech s převahou potravin klesly o 4,9 procenta.

Pokles tržeb statistici v prvním prázdninovém měsíci zaznamenali také u výrobků pro domácnost, a to o dvanáct procent. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci klesly o necelou desetinu.

Naopak růst tržeb vykázaly obchody s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. V červenci v nich lidé utratili o 1,8 procenta více peněz než před rokem.

Lidé méně nakupují i na internetu

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby klesly téměř o šest procent. „Internetové obchody zaznamenaly sedmý měsíc v řadě pokles prodeje,“ doplnila Boušková.

Méně peněz lidé vydávali také v autosalonech a servisech. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel byly meziročně nižší o 6,2 procenta. Pokles v červenci zaznamenal jak prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, tak i opravy.

Meziměsíčně se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily o 0,6 procenta. Tržby za pohonné hmoty klesly ve srovnání s červnem o 2,2 procenta, za nepotravinářské zboží o půl procenta a za potraviny o 0,3 procenta, uvádí ČSÚ. 

„Lidé jsou opravdu ve velkém stresu, bojí se toho, co přinese podzim. Opravdu už někde od května začali masivně škrtat své výdaje. Co nemusí, to nekupují,“ komentoval současnou situaci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.  

Propad tržeb analytici očekávali

Červencové výsledky českého maloobchodu podle analytiků potvrdily trend klesající poptávky. Kvůli vysoké inflaci a rostoucím životním nákladům lidé odkládají zbytné nákupy, například elektroniky. Propad tržeb ekonomové předpokládají i nadále.  

Jak už bylo uvedeno, nejvíce lidé v červenci omezili právě nákupy elektroniky. Jedním z důvodů může podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka být to, že se tímto druhem zboží Češi zásobili během uzávěr kvůli pandemii koronaviru. „Vysoké ceny jsou důvodem poklesu tržeb i v případě pohonných hmot, a dokonce i oblečení a obuvi, jejichž prodeje zdaleka nedosahují objemů roku 2019,“ řekl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že v červenci domácnosti v obchodech koupily reálně o osm procent méně zboží, zaplatily za něj ale o deset procent více. „Maloobchodní tržby tak podle očekávání slábnou, což je spojeno s růstem inflace a slábnoucí kupní sílou domácností,“ vysvětlil.  

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy by se měla začít situace postupně měnit. „Co se týče samotných cen v obchodech, tam už žádné velké růsty neuvidíme, protože obchodníci vidí, že domácnosti šetří, že bude potřeba ubrat na cenovém růstu,“ myslí si.  

Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour předpokládá, že lidé budou i v následujících měsících méně utrácet za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci nebo v prodejnách elektroniky. Nebude se podle něj pravděpodobně dařit ani prodejcům automobilů. „Útlum poptávky by mohl přimět některé obchodníky k viditelnějšímu zlevňování především sezonního zboží,“ doplnil Dufek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.