V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil

Nahrávám video

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Meziměsíčně nebyl posun cen v jednotlivých odvětvích tak jednotný jako v meziročním srovnání. Stouply ceny ve stavebnictví o rovné jedno procento a v průmyslu se zvýšily o 0,3 procenta.

Naopak v zemědělství ceny oproti předchozímu měsíci klesly o 3,6 procenta a snížily se také mírně ve službách o 0,8 procenta.

Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku. V letošním roce už růst v jednotlivých měsících zrychlil až na desítky procent. „Zatímco situace na surovinových trzích se zklidňuje, náklady na energie ve firmách dál prudce narůstají. To není vývoj, který už by indikoval konec současné inflační epizody. Zvlášť když aktuální zmírnění výrobní inflace jde vlastně na vrub jen pozitivnějšímu vývoji v rafinérském průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. Tlaky na růst cen tak podle něj zůstanou vysoké i v dalších měsících.

S tím se ztotožňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Česká ekonomika i nadále čelí cenovým tlakům ze strany energií, červencovou statistiku o vývoji výrobních cen je proto dobré číst s určitou rezervou, jakkoliv průmysl i zemědělství příjemně překvapily ve smyslu zmírnění meziročního cenového růstu,“ upozornil. Vrchol výrobní i spotřebitelské inflace podle něj českou ekonomiku teprve čeká.

„Musíme se připravit na to, že v dalších měsících nám budou zdražovat ceny energií. Ale protože ty se dnes projevují prakticky ve výrobě všeho, tak i obecná inflace bude nejspíše dále zrychlovat,“ souhlasil i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zdražování obilovin, brambor, zeleniny i masa

V zemědělství stouply oproti loňsku nejvíce ceny v rostlinné výrobě, a to o 51 procent. Třeba ceny obilovin se zvýšily o 63 procent, olejnin o 50 procent, brambor o 49,1 procenta, čerstvé zeleniny o 21,2 procenta a ovoce o 9,4 procenta. V živočišné výrobě růst dosáhl 25,8 procenta. U drůbeže statistici zaznamenali zdražení o 29 procent, u vajec o 28,6 procenta, u skotu o 27,8 procenta, u mléka o 27,2 procenta a u jatečných prasat o 17,8 procenta.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je vysoké číslo u růstu cen zemědělských výrobců způsobeno výrazným nárůstem vstupních nákladů. „A také je to způsobeno tím, že zemědělství startovalo na relativně nízké úrovni,“ podotkl. Upozornil také, že to rozhodně ještě není konec. „Nárůst nejste schopni promítnout okamžitě, většinou je postupný,“ dodal.

„Vstupy zemědělcům meziročně vzrostly o desítky až stovky procent. Když se budeme bavit například o minerálních hnojivech, tam to bylo 300, v některých případech i 500 procent,“ vyčíslil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nahrávám video

Ve Dvoře Seletice chovají skot na maso. To sami zpracovávají i prodávají. V posledních měsících museli ceny zvedat už několikrát. „Průběžně zdražujeme. Samozřejmě musí to mít nějakou únosnou mez, abychom se nedostali za hranu toho, kdy lidé přestanou nakupovat,“ řekl farmář Pavel Peška.

V Knínicích na Blanensku doufají, že obilí i další produkty prodají za dobré ceny tak, aby zůstali v černých číslech. I je totiž trápí rostoucí náklady na provoz. „Zdražilo v podstatě všechno – včetně hnojiv, chemie. Veškeré vstupy, které dáváme do výroby,“ sdělil ředitel společnosti Agrospol Knínice Ladislav Menšík.

A podobně jako zemědělcům rostou náklady také obchodníkům. To vše se pak promítne do cen na pultech. „Aby se nějakým způsobem stabilizovala nebo dokonce klesla cena potravin, tak by se muselo něco stát s cenami vstupů. A ty rostou geometrickou řadou,“ upozornila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Už nyní lidé kvůli vysoké inflaci omezují nákupy. „Začínají se bát. Odkládají nákupy, které nemusí udělat. Vidíme to třeba na oblečení, obuvi pro dospělé, na drobné elektronice,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Stále více lidí se kvůli vysokým cenám obrací na potravinové banky. Jenže ty už se také potýkají s nedostatkem. Chybí mouka, mléko nebo cukr. A ubývá i drobných dárců. Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc ve výši dvaceti milionů. Požádali o ni už například v potravinové bance v Ledči nad Sázavou, kam nyní chodí pro jídlo o třetinu více lidí než obvykle.

Uhlí zdražilo o desítky procent, zájem o něj roste

V průmyslu meziročně zdražily zejména energie, a to o 54,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez započtení energií stouply jen o 18 procent. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 49,8 procenta a chemických látek a výrobků o 47,1 procenta. V těžbě a dobývání činilo zdražení 30,4 procenta a u obecných kovů a kovodělných výrobků 23,8 procenta.

Lidé si podle obchodníků připlatí i víc za uhlí, meziročně zdražilo až o desítky procent. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu.

V Česku se v letošním prvním pololetí vytěžilo 16,42 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o pětinu více. Naopak těžba černého uhlí klesla o téměř polovinu na 709 tisíc tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pak byly v červenci meziročně vyšší o 21,7 procenta. Ve službách vzrostly oproti loňsku ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 22,5 procenta, za služby v oblasti zaměstnání o 17,1 procenta a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americká cla vstoupí v platnost 8. září. Podle agentury Reuters to v úterý oznámila kanadská vláda. Tarify se budou vztahovat na asi sedm set druhů zboží v celkové hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů (411 miliard korun). V plném rozsahu tak dorovnají nová cla, která v sobotu Kanadě vyměřily USA.
před 13 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.