V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil

Nahrávám video

Meziroční růst cen výrobců přetrvával i v červenci. Nejvýrazněji stouply opět v zemědělství, a to o 39,8 procenta. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 26,8 procenta, ceny stavebních prací o třináct procent a ceny tržních služeb pro podniky o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zdražování v průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalilo. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Podle ekonomů tlak na růst cen v nebližším období nepoleví.

Meziměsíčně nebyl posun cen v jednotlivých odvětvích tak jednotný jako v meziročním srovnání. Stouply ceny ve stavebnictví o rovné jedno procento a v průmyslu se zvýšily o 0,3 procenta.

Naopak v zemědělství ceny oproti předchozímu měsíci klesly o 3,6 procenta a snížily se také mírně ve službách o 0,8 procenta.

Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku. V letošním roce už růst v jednotlivých měsících zrychlil až na desítky procent. „Zatímco situace na surovinových trzích se zklidňuje, náklady na energie ve firmách dál prudce narůstají. To není vývoj, který už by indikoval konec současné inflační epizody. Zvlášť když aktuální zmírnění výrobní inflace jde vlastně na vrub jen pozitivnějšímu vývoji v rafinérském průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Credita Petr Dufek. Tlaky na růst cen tak podle něj zůstanou vysoké i v dalších měsících.

S tím se ztotožňuje i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Česká ekonomika i nadále čelí cenovým tlakům ze strany energií, červencovou statistiku o vývoji výrobních cen je proto dobré číst s určitou rezervou, jakkoliv průmysl i zemědělství příjemně překvapily ve smyslu zmírnění meziročního cenového růstu,“ upozornil. Vrchol výrobní i spotřebitelské inflace podle něj českou ekonomiku teprve čeká.

„Musíme se připravit na to, že v dalších měsících nám budou zdražovat ceny energií. Ale protože ty se dnes projevují prakticky ve výrobě všeho, tak i obecná inflace bude nejspíše dále zrychlovat,“ souhlasil i hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Zdražování obilovin, brambor, zeleniny i masa

V zemědělství stouply oproti loňsku nejvíce ceny v rostlinné výrobě, a to o 51 procent. Třeba ceny obilovin se zvýšily o 63 procent, olejnin o 50 procent, brambor o 49,1 procenta, čerstvé zeleniny o 21,2 procenta a ovoce o 9,4 procenta. V živočišné výrobě růst dosáhl 25,8 procenta. U drůbeže statistici zaznamenali zdražení o 29 procent, u vajec o 28,6 procenta, u skotu o 27,8 procenta, u mléka o 27,2 procenta a u jatečných prasat o 17,8 procenta.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je vysoké číslo u růstu cen zemědělských výrobců způsobeno výrazným nárůstem vstupních nákladů. „A také je to způsobeno tím, že zemědělství startovalo na relativně nízké úrovni,“ podotkl. Upozornil také, že to rozhodně ještě není konec. „Nárůst nejste schopni promítnout okamžitě, většinou je postupný,“ dodal.

„Vstupy zemědělcům meziročně vzrostly o desítky až stovky procent. Když se budeme bavit například o minerálních hnojivech, tam to bylo 300, v některých případech i 500 procent,“ vyčíslil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nahrávám video

Ve Dvoře Seletice chovají skot na maso. To sami zpracovávají i prodávají. V posledních měsících museli ceny zvedat už několikrát. „Průběžně zdražujeme. Samozřejmě musí to mít nějakou únosnou mez, abychom se nedostali za hranu toho, kdy lidé přestanou nakupovat,“ řekl farmář Pavel Peška.

V Knínicích na Blanensku doufají, že obilí i další produkty prodají za dobré ceny tak, aby zůstali v černých číslech. I je totiž trápí rostoucí náklady na provoz. „Zdražilo v podstatě všechno – včetně hnojiv, chemie. Veškeré vstupy, které dáváme do výroby,“ sdělil ředitel společnosti Agrospol Knínice Ladislav Menšík.

A podobně jako zemědělcům rostou náklady také obchodníkům. To vše se pak promítne do cen na pultech. „Aby se nějakým způsobem stabilizovala nebo dokonce klesla cena potravin, tak by se muselo něco stát s cenami vstupů. A ty rostou geometrickou řadou,“ upozornila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Už nyní lidé kvůli vysoké inflaci omezují nákupy. „Začínají se bát. Odkládají nákupy, které nemusí udělat. Vidíme to třeba na oblečení, obuvi pro dospělé, na drobné elektronice,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Stále více lidí se kvůli vysokým cenám obrací na potravinové banky. Jenže ty už se také potýkají s nedostatkem. Chybí mouka, mléko nebo cukr. A ubývá i drobných dárců. Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc ve výši dvaceti milionů. Požádali o ni už například v potravinové bance v Ledči nad Sázavou, kam nyní chodí pro jídlo o třetinu více lidí než obvykle.

Uhlí zdražilo o desítky procent, zájem o něj roste

V průmyslu meziročně zdražily zejména energie, a to o 54,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez započtení energií stouply jen o 18 procent. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se zvýšily o 49,8 procenta a chemických látek a výrobků o 47,1 procenta. V těžbě a dobývání činilo zdražení 30,4 procenta a u obecných kovů a kovodělných výrobků 23,8 procenta.

Lidé si podle obchodníků připlatí i víc za uhlí, meziročně zdražilo až o desítky procent. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Výrazně se meziročně zvýšil zájem lidí o nákup uhlí, a to především kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu.

V Česku se v letošním prvním pololetí vytěžilo 16,42 milionu tun hnědého uhlí, meziročně o pětinu více. Naopak těžba černého uhlí klesla o téměř polovinu na 709 tisíc tun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví pak byly v červenci meziročně vyšší o 21,7 procenta. Ve službách vzrostly oproti loňsku ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 22,5 procenta, za služby v oblasti zaměstnání o 17,1 procenta a za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,6 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 12 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 17 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 20:51

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánovčera v 19:11

Evropský pohled