Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila v Otázkách Václava Moravce, že české armádní sklady stále disponují technikou, kterou je možné poslat na Ukrajinu. Je podle ní třeba tlačit na Rusko, aby ukončilo válku co nejdřív, nevadilo by jí, kdyby to zprostředkovala Čína. Exministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.
Černochová se obává, že se boje po ruské invazi na Ukrajinu nechýlí ke konci. „NATO dělá vše pro to, aby situace kolem Ruska, které způsobilo na Ukrajině válku, dál neeskalovala,“ řekla. Aliance se podle ní nechce nechat do konfliktu zatahovat, posílání zbraní a humanitární pomoci na Ukrajinu pokládá za logické. Metnar uvedl, že válka je nyní opotřebovací a jde o souboj logistiky.
Za důležité Černochová považuje i nevyhýbat se diplomatickému jednání. „Je jedno, jestli moderátorem bude Západ, nebo země, které mohou mít blízko k Rusku,“ uvedla. Je důležité, aby se našel stát, který bude mít dostatečný respekt i u Ruska. „Celý svět musí udělat vše pro to, aby ty hrůzy co nejdřív skončily. Pokud se najde někdo, kdo toho bude schopen, tak mu zatleskám. Bude mi jedno, pokud to bude Čína,“ dodala.
„Já podpořím každou iniciativu, která povede k příměří a ukončení tohoto konfliktu za podmínek, které budou přijatelné pro Ukrajinu. Za mě je to určitě cesta, která povede k jednání. Na mírový návrh ze strany Číny i Ukrajina slyší, ostatní iniciativy byly velmi liché, k ničemu to nevedlo,“ soudí Metnar.
Španělský premiér Pedro Sánchez tento týden vyzval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell naopak prohlásil, že Čína nemůže vést jednání o míru, protože nedělá rozdíl mezi agresorem a napadeným.
Použití jaderné zbraně na Ukrajině by Česko přímo neohrozilo
Použití taktické jaderné zbraně na území Ukrajiny by neznamenalo přímé ohrožení pro české občany, řekla také ministryně. Reagovala tak na oznámení Ruska z minulého týdne, že rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně.
Černochová uvedla, že dopady po využití taktických jaderných zbraní na Ukrajině by pro Česko znamenaly nulové riziko. „Pokud by se něco takového stalo, občané České republiky nebudou žádným způsobem ohroženi,“ konstatovala. V žádném případě se podle ní neuvažuje, že by v zemi byly umístěné jaderné zbraně. „Nic takového není na stole,“ uvedla.
Černochová očekává oznámení o dalším posílení východního křídla NATO na červencovém summitu ve Vilniusu. Nastalo by však podle ní i bez ruského rozhodnutí rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Metnar řekl, že nějakou odezvu by ruský krok mít měl. O co přesně půjde, musí podle něj vzejít z Aliance.
Česko má podle ministryně stále ve skladech vojenský materiál, který může na Ukrajinu poslat. V příštích dnech se kvůli tomu Černochová a náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka sejdou s prezidentem Petrem Pavlem. Ten minulý týden v médiích uvedl, že Česko už mnoho dalších možností zbrojní pomoci pro Ukrajinu nemá. Pavel dostane seznam materiálu, který by mohl být poslán Ukrajině.
„Pořád ještě jsou v našich skladech věci, které už zaručeně nikdy užití v naší armádě mít nebudou,“ řekla ministryně. S prezidentem se kvůli tomu setká ve středu a v nejbližších dnech se Pavel potká také s šéfem armády.
Obrannou dohodu s USA by měla vláda projednat v dubnu
Dohodu mezi Českem a Spojenými státy o obranné spolupráci (DCA) by měla projednat vláda podle Černochové v dubnu. Nyní se čeká na závěrečné jazykové odsouhlasení americkou stranou, uvedla. Veřejnost seznámí s textem po schválení dohody kabinetem, podle Metnara je to pozdě.
Vyjednávači dokončili pracovní návrh smlouvy v únoru. Dokument má podle Černochové čtyřicet stran, zabývá se například možnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území. Ministryně zdůraznila, že nepovede ke zřízení americké vojenské základny v Česku, přítomnost amerických vojáků v Česku nadále budou schvalovat obě komory parlamentu.
Metnar kritizoval, že jednání bylo v utajeném režimu. Předcházet podpisu by měla daleko širší diskuse, míní. Černochová řekla, že takový postup je běžný a ve vyjednávání si nebylo možné počínat jinak. Metnar nechtěl předbíhat, jak se ke smlouvě postaví ANO ve sněmovně. „Nemůžu dát ujištění, jak to bude probíhat, dokud jsem to nečetl,“ uvedl.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě Česka o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů Aliance je Česko poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenou. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety. Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.
