Poslanci jednali o změně výběru radních ČT a ČRo. Chybějícího člena rady vybrali v tajné volbě

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Předloha o výběru radních mediálních rad například zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při druhém čtení novely opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií.

Změna výběru radních obou veřejnoprávních médií opět vyvolala v Poslanecké sněmovně spory mezi opozicí a koalicí. Diskuse trvala tři hodiny. Radim Fiala (SPD) a Aleš Juchelka (ANO) mluvili o účelovosti předlohy. Podle Fialy jde o součást vládní snahy „o ovládnutí veřejného prostoru od státní správy po média veřejné služby“. Juchelka dal navrhované změny do souvislosti i s ohledem na rychlost jejich prosazování koalicí s letošní volbou nového generálního ředitele České televize.

Naopak Baxa opět zdůraznil, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií. „My si cíleně klademe překážky k tomu, abychom my jako vládní koalice, i kterákoli jiná koalice, která tady bude v Poslanecké sněmovně, mohla ovlivňovat volbu generálních ředitelů veřejnoprávních médií,“ řekl.

K posílení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií by mělo podle vládních zástupců přispět také to, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. Podle Martina Kolovratníka (ANO) by se měla Poslanecká sněmovna zabývat důležitějšími tématy, například energetikou a situací na úřadech práce.

Vládní novela chce pro jmenování nebo odvolání rad prostou většinu

Poslanec vládního hnutí STAN Jan Lacina a Kolovratník chtějí zachovat takzvanou zvláštní kvalifikovanou většinu hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení.

Vládní novela předpokládá, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu. Podle zdůvodnění poslanecké úpravy není snížení kvora pro odvolání generálního ředitele v souladu s principy fungování médií veřejné služby. Juchelka a Kolovratník navrhují zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů.

V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění.

Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.

Poslanci ANO Lubomír Brož, Igor Hendrych a Jaroslava Pokorná Jermanová vložili do sněmovního systému návrh na zrušení zákonného pravidla, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle nich překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech.

Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, už dříve podpořil úpravy, které mají srovnat nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu. Chce také své přejmenování na výbor pro mediální záležitosti.

Změny v oblasti zdravotního pojištění pro cizince

Poslanecká sněmovna by také mohla zrušit monopol Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců. Senátní předlohu ve středu podpořila navzdory opoziční kritice. ANO ani SPD neprosadily zamítnutí návrhu už v úvodním kole, stejně jako jeho vrácení autorům k dopracování. Novelu nyní posoudí zdravotnický výbor.

Zavedení pětiletého monopolu komerčního pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku pro Pojišťovnu VZP prosadila sněmovna v minulém volebním období. Proti se tehdy stavěla vedle horní komory také ministerstva vnitra a zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora. Po pěti letech by mohly podle platného zákona nabízet komerční zdravotní pojištění dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.

Zastánci nynějšího stavu poukazovali na to, že bylo nutné vyřešit problém, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž mají jistotu, že jim bude proplacena. Podle senátorů je monopol v rozporu s evropským právem.

„Monopol na úrazové pojištění zaměstnanců nikomu nevadí,“ podotkl k tomu Miloslav Janulík (ANO). Podle Ivety Štefanové (SPD) je zdravotní pojištění v podstatě jinak pojmenovanou daní a nemá podle ní logiku, aby ji vybíral soukromý subjekt. Poslanec ODS Karel Haas uvedl, že senátní návrh je o tom, zda „chceme netransparentní a neefektivní stav monopolu, nebo zdravou liberální konkurenci“.

Návrh počítá se vznikem registru zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů. Registr by zahrnoval vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, přístup do něj by měla zdravotnická zařízení a v případě potřeby i policie.

Novela má cizincům umožnit do tří měsíců vypovědět smlouvu s Pojišťovnou VZP, což je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny budou podle novely muset obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. Má to zabránit situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn. 

Z ŘSD se zřejmě stane státní podnik

Z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se od příštího roku zřejmě stane státní podnik. Počítá s tím vládní novela zákona o pozemních komunikacích, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci. Název organizace se přitom nezmění.

Cílem transformace je účinnější kontrola finančních toků i větší konkurenceschopnost na trhu práce, aby bylo možné zajistit co nejkvalitnější odborníky, popsal před poslanci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Poznamenal, že se zvažovaly i jiné možnosti, ale že třeba přeměna na akciovou společnost by trvala podle analýz i 20 let.

Změnou zákona o pozemních komunikacích spouští ministerstvo dopravy proces přeměny ŘSD. Záměr změny právní formy schválila už minulá vláda v létě 2021. Návrh ve středu za opoziční hnutí ANO podpořil i místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník.

Náklady na celý proces se podle dřívějších odhadů ministerstva dopravy budou pohybovat kolem 50 milionů korun. Ministerstvo chce ale následně snížit počet, rozsah a finanční náročnost služeb poskytovaných prostřednictvím externích dodavatelů. To může přinést úsporu zhruba 85 milionů korun ročně, uvedl úřad dříve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 1 hhodinou

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 12 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.